EL_KO: ta koupelna se dá taky opravit, jestli ten průsak tam je. Ale chce to tam řemeslníka, kterej to prokazatelně umí...

AMBIENTIUM: imho je to z velké části jeho vlastní dílo ...
AMBIENTIUM: tak asi nejde jen o novou fasádu, ale taky zajištění stavu, aby se to neopakovalo ;)
co ta voda ze sprchy, co prosakuje skrz ty štuky v koupelně a hlavně parotěsnost zevnitř místností? hnát takhle vodu do konstrukce ze dřeva a slámy časem šeredně draho asi fakt vyjde ;)

CUKI: spise jedna fatalni

AMBIENTIUM: Ona ta energetická spotřeba stavebnictví je způsobena rodinou výstavbou pramálo. A ze slámy mosty asi stavět nebudeme. :-) Na druhou stranu s tebou naprosto souhlasím, že tam kde to jde, by se měl primárně použít materiál který tolik té energie nespotřebuje. K tomu se myslím stavím stejně. Jen se v mém okolí moc materiálu na stavbu slaměných domů ani nevyskytuje, takže chápu že v okolí moc takových domů ani nenajdu. Navíc jak už jsem psal. Na slamák je spotřeba dřeva skoro stejná jako na klasickou dřevostavbu, tedy jde jen o to co kdo použije za izolaci.

EL_KO: hmm, ale to se opravdu nemuselo stát. Víme kdo to projektoval, stavěl a kdo tam dělal stavební nebo nějaký technologický dozor? Byl tam zkrátka někdo, kdo tomu rozumí?

KOOTCHA: nj, akurátže třeba tohohle člověka to teď vyjde šeredně draho. dráž než klasická stavba s životností přes sto let...

AMBIENTIUM: víme, že je to tam s vnitřní vlhkostí špatné. teď ještě netopí v peci a ta toho stejně moc nevyvětrá. větrání není dobré a z těch "marockých štuků" je třeba i vnitřek sprcháče bez další plnohodnotné hydroizolace. dál je to z vaření a prostého bydlení....
voda jde zevnitř do konstrukce.

KOOTCHA: Přesně tak, prostě někteří z nás to studovali nějakou dobu a dospěli k závěru, že to je dostatečně ok na to, že se do toho dá jít a jdeme možná s kůží na trh. Ok, možná je to odvaha, ale především si myslím, že to je nutnost vzhledem k energetické spotřebě stavebnictví (60% celkové lidstvu dostupné energie a z toho plynoucích externalit). Jedinou cestu jak dlouhodobě udržet lidstvo živé na planetě je směrovat vše k ekotechnologii. Tohle je jedna ze součástí toho směru.

CUKI: no jo takže máme čekat na ostatní až prošlapou cestu a raději stavět “klasiku”? :-) Jak je bezpečná cesta s polystyrénem? Jak bezpečná cesta je s pěnovými izolacemi, kde krov je uzavřen v pěně? Kolik vydrží běžné “lege artis” omítky - desítky let bez oprav? :-)) To asi ne. Takže zas až tak konzervativní bych nebyl, je potřeba se nebát. S vápnem se dělá stovky let. Je to výborná hydrofobizace. My máme omítnuto od jara 2016 a spravoval jsem zatím jen díru ve fasádě, kterou jsem udělal, když jsem se zřítil se žebříkem :-D

AMBIENTIUM: Půlku těch jsem jsem ani nikdy neslyšel, ale Brotánek co já vím postavil pouze jeden slamák a zrovna on jde ve svých projektech často cestou pokus omyl. Tím nechci kritizovat to co postavil, naopak on je pro nejen naše stavitelství velký přínos, ale dost rád používá neověřené. Na druhou stranu se to nebojí prezentovat, třeba jako jeho pokus v Hořovicích.

To co napsal EL-KO pod to bych se podepsal. Vše je potřeba vyzkoušet několika generacemi v dané lokalitě. I velcí architekti se mohou utnout. Navíc těch rozdílů mezi GB A CZ je nepoměrně víc. V GB jsem žil na několika místech a poslední více než rok jsem bydlel ve Wildshire, tedy o moc víc kontinentální klima v GB už nenajdeš. Ale ani tam nebyli dlouhotrvající podzimní mlhy jako zde. Také tam nehrozí velké mrazy. A byl tam dost často vítr, který to zase osušil. Ty vápenné omítky v tomto kraji používají na stavby obecně a je běžné že je každý rok či dva před zimou opravují. Nikde jsem tam nezahlídnul vápennou omítku tak vysokou a s tak malým přesahem střechy, ty omítky se tam dělají ze země a ne z lešení. Také tyhle domy mívají i slaměné střechy ale i tak vydrží asi 5let. Jen jsou dost konzervativní na to aby na postupu něco změnili :-)

Každá lokalita je naprosto odlišná. A proto je nutné s tím počítat.
Na té fotce bylo pravděpodobně něco uděláno i tak špatně. Dle té díry mi přijde že omítka není zrovna moc hluboko ve slámě a proto nedrží, ale současně mi ten štít přijde netypicky oddělený od zbytku a velmi vysoký, proto to sokl neunesl. Tedy zjednodušeně bych si troufl tvrdit, že i kdyby ta omítka nebyla dobře fixována do slámy, tak za jiných okolností by nemusel být problém. Ale to je přesně o tom malém a relativně novém vzorku ze kterého můžeme čerpat zkušenosti.

EL_KO: tak tady u nás je to poměrně dlouho podchyceno zkušenými projektanty a staviteli (Wihan, Grmela, Suske, Brotánek, Márthon, Sláma, Pospíšil, Karlík, omlouvám se všem, které neuvádím). Pokud někdo se do toho pustil na vlastní triko, tak je to hazardér.
Zeměloď je v suchém podnebí usa. Uk je o dost vlhčí a řekl bych ještě náročnejší než cz. V Bretani s horizontalním deštěm, silným větrem, kde déšť umí bičovat celé dny, stojí taky nosná sláma.
Omítka neopadává jen tak. Stavění ze slámy je proces, kterej se musí nastudovat a dělat pod dohledem lidí, kteří tomu rozumí a mají praxi.


CUKI: nejstarší nosná sláma na světě je dům v Nebrasce, Burkeho dům, 115 let. Range house Sturzových ve Stapletonu postavili v r. 1905. Stojí a je obydlen dodnes. Také Nebraska. Ale ano, stále jsme experimentátoři. Ale hazard to není. Cesta už je poměrně prošlapaná...

AMBIENTIUM: Tak jestli je 20let klíč k ověřené funkci... Tak to už je ověřené skoro vše.

Domy se nestaví na 20let. A hlavně to že to někde funguje to neznamená že jiných končinách nebude problém. Na zhodnocení dnešních slamáků je ještě žalostně málo poznatků a navíc je tam dost věcí co se dá snadno posunout dál. Na to je zde velmi mnoho prostoru. Ale stále je to jen experiment, který za mě stojí za to testovat a posunovat dál... akorát si myslím, že cílová skupina pro tyto stavby je dost odlišná od té pro kterou je primárně uváděná.