Velmi bych vám doporučil dokument permaculture soils od geoffa lawton, kde vypočítává kubiky kompostu a dobu za/na jak dlouho s ní je možné zahřívat potrubí na vodu do sprchy. Zabyvaji se tim výzkumníci už pěkných pár desítek let.
Hodně tam ostatně řeší i způsoby kompostování sraček -3 měsíce kompostování s pylinama zvlášť a pak jako součást"berkley kompostu". 55-77°, jednou za dva dny přehodit a za 18 dni je z toho hotový kompost. (Kdy lidská hovna tvori pouze malou část objemu)
A ad kalifornské žížaly - ty mi už deda před drahně 20 lety ukazoval a vychvaloval v kompostu, takže mezi zahrádkári jsou ve volne přírodě už dost dlouho.

PRASECI_SOIREE: no omlouvám se, ale myslím, že trochu porovnáváš úplně rozdílné technologie.
Bioplynka ti uvolní z materiálu anaerobní procesem co možná nejvíc hořlavých plynu, a jeho prioritou je získávání energie.
Kdežto klasický kompost a i ten vermikompost má naopak za účel udržet co nejvíce v materiálu a přeměnit to na velmi kvalitní prisadu do půdy.
Ten zbytek po bioplynce rozhodně není tak kvalitní jako kompost. Bioplynka je způsob jak získávat energii, kompostování je zurodnivani pudy

JAZZZ: to je pouze část procesu, se koukni třeba na https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostov%C3%A1n%C3%AD
Musíš se rozhodnout, jestli chceš vyrábět teplo nebo dělat kvalitní kompost.
Pochopil bych to třeba u žampionáren, kde se po termofilní fázi subtrát řízeně nechá zchladnout, protože o další proces se postarají žampiony.
Teoreticky bys mohl teplo odebírat "nad" kompostovací hromadou, kdybys to měl zavřené v nějaké kontejneru, samozřejmě za podpory nějakýho řídícího systemu, abys přílišným odběrem tepla neškodil procesům v kompostu.

Za mě ale hnůj patří na pole, kde je už takhle fatální nedostatek organické hmoty.

JAZZZ: problem u odebirani tepla z kupy hnoje je ten, ze snizujes teplotu v hromade, tudiz potencialne nedojde k dostatecne dlouhe sanacni termofazi, coz muze mit negativni vliv na cely kompostovaci proces (nezlikviduji se semena plevelu, patogeny atd.).