N_I: ne nemaž. mě zajímalo proč nad tím přemýšlíš u článku Karla Veselýho. Přiznávám jeho názory na hudbu nemůřžu vystát i když samozřejmě vím, že jsou poctivě vyposlouchaný, ale prostě je to pohled mild - nekritickýho člověka, kterej (mě to tak přijde) vždycky nakonec dopopředí narve svůj neortodoxní "gonzo" přístup. Mnoho keců,málo názorů, pointů, prostoru pro přemýšlení, diskuse - to je pro mě jeho psaní když opomenu to že se někdy neorientuje tak jak si myslí, což je problém ale nejen jeho.
V názoru "Krize žánru" to přeci nutně musí nést (trochu agistickou) perspektivu nedávno zmíněných "Strážců starého stylu" který se zachvějí kdykoliv za někdo řekne "Crunk" "Crunkcore" "Trap" "autotune", nebo nedej bože "Countrytrap" nebo snad "Crushedtrap/hexD" přitom když Rapoval Rytmus u cimbálky,... :D
nevěř soudům arbitra Veselého, protože jeslti je někdo v krizi tak je to především on
Jo a taky - pan Veselý zastává pravděpodoně narativ o vynálezu HipHopu panem DJ Kool Herc a rapování pak jako nedělitený prvek černé především utlačované kultury. Pravda je taková že slovo "Rap" v kontextu vokálního přednesu textu v rytmickém sledu poprvé použili beatnici v 50 letech a literalizovaná coby formální žánr přednesu textu poesie byla v roce 1963 když vyšla poprvé audio-monografie těch básníku s názvem "Howls, Raps & Roars" o černošském "SHOUTováná" do rytmicky zasmyčkované hudby by zase mohli něco povyprávět průkopníci jamajské toasted music jako je třeba Lee “Scratch” Perry.