POHODAVOLE: jo, tak to bych ani nemyslel, že struktrura je nějak komplikovaná, nebo melodie a progrese nějak propracovaný - to naopak je minimalismus. Zvukově mi to přijde profesionální - jejich hlasy jsou nabraný velmi kvalitně (a pravděpodobně) s nějakou studiovou supervizí někoho zkušenýho, beaty nejsou uhuhlaný tracky někde v pozadí, ale kvalitně vyequalizovaný linky precizně zmixovaný společně s vokálem. Při poslechu tě ohromí především ten prostor a to "atmo", který v porovnání s nějakým scratchováním vláďovejch random hlášek, samplováním šedesátkovejch wyPITCHO-wichoVANEJCH soulovejch srágor, nebo disko sraček, alá Wich, nebo Trafik, má svojí jedinečnost - v originalitě i čistotě. Přijde mi - mimo tedy všechny ty legendy kolující o vzniku těhle věcí, a tý jedinečnosti, který nemají o nic víc informační váhy, než právě tvrzení o tom jak je někdo dva, nebo tisíce let, napřed - že to tkvý v tom, že zde Risto sledoval a obhájil svojí vizi, kterou nechal volně obestoupit zadání. Vedle toho Trafik, Wich tam zvuková, ani umná originalita není, nato se dohadovat (za mě!) o tom, že by kdy měli být co jinýho než epigoni západních trendů
ad složitosti - ale já v tom nějakou extrémní složitost nikdy asi nehledal - nakonec celej memphis je uplně jednoduchá záležitost nekonečně recyklující sebe sama, jednoho člověka, jeden zvukovej feel.
Nakonec dodnes mi u toxicfunku přijde omračující ten clash velkolepý atmosferický (vesmírný) muziky a primárně vulgárního a primordiálně primitivistickýho textu.