NYA: muzes rict jakeho charakteru jsou ty podminky ktere si klade?

Tvl ta hrubka :-(

DZANDIS: Neřešila. Opravdu si nehrajeme na náhradního tatínka, ale jsem ráda, že partner dceru bere zcela automaticky a ve všem s ní tak nějak počítá. Když plánuje výlet, plánuje ho tak, aby mohla malá s námi a podobně. Dcerky je občas dost, občas je a něm vidět že ji má nad hlavu, ale drží se a max. si zajde prostě vyvětrat hlavu mezi lidi a navíc má pořád možnost ujet na čas do Anglie.
Kdyby ji neakceptoval, nefungovalo by nám to. Nedovedu si vůbec představit vztah, kde by partner dceru nebral nebo ji neměl rád.

PIDALA: no já jsem zvědavá, esi se otec ozve dřív, než umře.. nebo malej se ozve jemu? uvidíme. Tatínek už není nejmladší, ale tak 20 let ještě asi žít bude :) ale jeden nikdy neví. Aspoň když byl parkrát na návštěvě, fotila jsem je spolu, synovi jsem to dala do desek, kde má papíry ze školky, nějaký diplomy nebo prostě jeho věci, ať to má na památku.


DZANDIS: naštěstí ne, tenhle německej tatínek je první vztah a syna miluje a syn miluje jeho :) Oba dva se učej jazyk toho druhýho a i když si teda jazykově nerozuměj, synovi se líbí, že je veselej, strejdovi z německa - jak mu zatím říkáme - se libí syn asi ze stejného důvodu. Vždycky říká: he is so small! :)
Naopak, strejda z Německa říkal, že měl dřív nějaký divoký přitelkyně, samej večírek, že dítě je známka zodpovědnosti. Říkala jsem, že dřív jsem taky byla samej večírek.. holt časy se mění :)

Resil jste nekdo problem akceptovani ditete s predchoziho vztahu novym partnerem?

EUCHENIE: U nás to dopadne asi podobně, otec se sice snaží tvářit, že má o dceru zájem, ale když ji nevidí dva tři měsíce, nijak ho to nerozhazuje a stejně si ji vezme na jednu noc, natož aby se za ní stavil extra navíc, třeba když má malá narozeniny jsou Vánoce či Velikonoce... taky nemá čas :) Ze začátku mi to bylo líto a lítost se střídala se zlostí, ale časem jsem rezignovala. Jak malá roste, dostávám se do fáze, kdy se spíš řeším zda ji s ním někam pouštět, když ani sama nechce.
Neřekla bych, že máme vyloženě náhradního tatínka, ale mám přítele, který žije na střídačku tady a na střídačku v Anglii a s malou se mají rádi a fungují spolu dobře. Tak proč to lámat přes koleno, že? :)
A jak říkáš - když se budou chtít vídat později, nejsem proti, jen si myslím, že ten úzký vztah už prostě později nenavážou a budu brzy řešit spousty dceřiných otázek "jak" a "proč".

Jinak teda otec syna vidět nechce, naposledy ho viděl na čarodky před dvěma rokama. Od té doby „nemá čas".
Nejdřív mi to bylo líto, ale teď si říkám, že se děje to, co se dít má a nemá cenu si s tím lámat hlavu. Kdyby se někdy rozmyslel a syn chtěl taky, ať se pro mě za mě vídaj. Synovi je teď 4 a půl

PIDALA: já mám bohaté zkušenosti :) Teda máme novýho tatínka, momentálně teda v Německu a dojíždí. Ale i tak, tohle téma mě zajímá. A na fcb mám skupinu s 500 maminama: https://www.facebook.com/groups/836296696382011/?fref=ts

_KACZENKA_: No, tak u maminek to chápu asi ještě míň. Ale máš pravdu, že i to se stává.

PIDALA: hele to není jen o tatíncích, i maminky tohle dělají, mám kamose, co má v péči dva kluky, jejich matka je neviděla dva roky a tutéž dobu neplatí ani Kč... Mám pocit, že trochu platí "sejde z očí, sejde z mysli", nicméně na tom, že to asi nikdy nepochopim, to nic nemění... :/
To víš, že tahle varianta není ideální, ale když už zlo, tak aspoň to menší...

_KACZENKA_: No, moc reálný to zatím není. :)
Je fakt smutné, hloupé a ponižující doprošovat se peněz od otce dítěte na jeho výchovu a výživu. Jako by nechápali, že tím trpí ty děti - i když se maminka rozhodne že bude raději dřít, stejně to dítě odnese, protože utahaná, vystresovaná a nevyspalá maminka co na dítě nemá skoro nikdy čas a klid, to dítě taky odnáší.

PIDALA: no výživné soudem určené má, nicméně do minulého měsíce neplatil ani Kč, takže ho podmíněně odsoudili, se zalekl a poslal, jestli bude posílat i dál je ve hvězdách, ale teď je zase fáze nařízení exekuce, ptze dluží už k 50 tis.a mě to přestalo bavit, když vím jaký má plat...
Ale zvažovala jsem zas nad tím, že kdyby ho opravdu někdy napadlo, že by jí chtěl vídat, tak to ať radši nic neposílá a nechá ji... Radši budu dřít od rána do večera než bych mu ji svěřila...
A možnost, že byste u tebe byli všichni pospolu asi taky není moc reálná,viď?

_KACZENKA_: Dobře on! Ti tatínkové se někdy fakt umí vybarvit :).
Dokud na ni neplatí, nemá nárok se s ní vídat, takže kdyby ji biologický otec chtěl mít nárok vidět, musel by si nechat vyměřit výživné a řádně jej platit.
Já jsem taky zvažovala, že ten kontakt nastavím tak, aby jezdil za ní a neodvážel si ji - ale jednak nemám kam odjet na víkend (většinou víkendy bez dcery využívám na práci, kterou doma doháním) a druhak on by u mě nechtěl ani neuměl být.

PIDALA: No teď tam jede poprvé, ale strach nemám... Taky mi pár měsíců trvalo ho přemluvit, resp.přesvědčit ho o tom, že to tak chci i do budoucna...
On děti mít nemůže a s malou k sobě opravdu přilnuli... Jsem ráda, že má ten mužský vzor a hlavně takového otce bych fakt přála každému dítěti.
Já zas spíš resim situaci, která může nastat, že se bio otec "zblázn"í a bude ji chtít vidět, toho se desim... Ptze tj opravdu člověk, který o ní absolutně nic neví, zájem nejeví ale vím, že kdyby to dál k soudu tak mi styk nejspíš povolí...:/
Jak bych řešila situaci kdy by k otci nechtěla nevím, ale já jsem dost radikál, takže já bych mu ji plačící a vzpouzejici se asi nedala, ať za ní jde k nám, ale neposlala bych ji někam kam nechce, soud nesoud... Takhle jsem řešila první měsíc kdy o ní měl bio otec zájem, chtěla jsem aby byla někde v bezpečí, takže jsem prostě na víkend odjela aby s ní on mohl být a ona nebyla ve stresu... To že se na ní pak stejně vykvák a ještě mi doma vzal peníze je věc druhá...

_KACZENKA_: To je super, že i když je otec nevlastní a už spolu nejste, má o malou zájem. To fakt obdivuji :) A opravdu ti těžce rávidím, že mu ji můžeš dávat bez obav a v klidu i na 14 dní. Já jsem na vážkách když k otci jede dcera na jednu noc... navíc se mi poslední dobou začíná při odjezdech šprajcovat. Vidí že má sbaleno a ozve se zvonek a je zle. Pak mi dá spousty přemlouvání aby s ním šla... a já fakt nemám nervy dávat mu ji násilím a plačící. Ono ji to celkem brzy přejde a za chvíli už je nejspíš v pohodě, ale v kombinaci s tím, že fakt nevím jak to tam probíhá, co se děje a okolí mi donáší znepokojijící zvěsti... přemýšlím jak to řešit.

PIDALA: s bio otcem se nestýká, nemáme soudně určený styk a kdyby ho někdy náhodou napadlo, že by jí chtěl vidět, tak ho asi utopim v nejbližším rybníku... Malá ho vůbec nezná, nepamatuje si ho.
Jinak malá teď vídá nebio otce - člověka, který s námi žil, ale nedopadlo to, říká mu tatínku, on miluje ji,ona jeho... Teď zrovna v sobotu tam jede na 14 dní. A s tím úplně v pohodě, nemám nejmenší strach, že by se o ní nepostaral...

Dotaz - stýkají se vaše děti s otcem? Bere si je tatínek na víkendy? A jak to probíhá? Bere si je od pátku nebo od soboty do neděle? Jezdí si pro ně? Vídá je i mimo dobu určenou soudem?
Pokud máte pochybnosti a nechcete k němu dítě pustit - jak to řešíte?

No a jak to máte s hledáním partnera? Máte na hledání náhradního tatínka náladu a čas? Já právě tak nějak ani nálad ani čas. Už mi spousta lidí řekla, že bych měla... a mně to přijde docela ujetý.