HISTORKA:
Zase jedna od Dee Deeho z The Ramones (mimochodem můj nejoblíbenější člen). Během evropského turné v Německu členové Ramones pořádali dost divoké večírky plné drog, alkáče a nezletilých čajin. Jednu takovou Dee Dee popsal:
„Během pár minut jsem měl nějakou mladou holku v minisukni na koleni, na kterém si ojížděla rozkrok a šeptala mi do ucha: Tak hrozně tě chci, Dee Dee. Chceš šukat? Líbím se ti? Mám i sestru a ta moc dobře kouří. Chceš nás obě? Když jsem pak odcházel z šatny o dvě hodiny později, na zemi bylo 44 prázdných lahví od piva a sedm prázdných lahví vína. A žádnej kondom.“

A sorry, že tu pořád omílám ty samý lidi, ale už mi došli storky a zase budu muset nějaké načerpat, mám i nějaké vyznačené, ale na to aby se dostali z knihy sem musí být nálada. Tak to tu nezavrhněte mezitím :D

FÓR:

FÓR:

HISTORKA:
Jestli chcete slyšet super historky o heroinu, obraťte se například na basáka z kapely Mötley Crüe, Nikkyho Sixe. Já osobně mám nejradši příběh o tom jak se přepálil v domě svého dealera, který se ho nejprve snažil resuscitovat pomocí basebalové pálky a když pokus selhal, vzal jeho tělo a pohodil ho někde u popelnic. Nikky se naštěstí probral a celá ta událost inspirovala song Dancing on Glass.
V roce 1987 byli Mötley Crüe na turné Appetite for Destruction společně s Guns N' Roses. Těsně před Vánoci, 23. prosince, si šlehal Nikki Sixx heroin ve Slashově pokoji, když se zase předávkoval. Slash v té době v pokoji nebyl, ale jeho přítelkyně zavolala záchranku. Na cestě do nemocnice Sixx přestal dýchat a byl dvě minuty po smrti. Naštěstí jeden medik odmítl dále nepokračovat v oživovaní a dvě injekce adrenalinu do srdce ho oživili. Když se pak probudil v nemocnici, vytrhal si všechny kapačky z těla a utekl. Chytil stopa domů a tam si dal ještě trochu heroinu, jak se sluší a patří. Jo a těch pár minut "na druhé straně" ho inspirovaly k napsání písně Kickstart My Heart.

ZAJÍMAVOST: To že Bruce Dickinson (Speed, Samson, IM) má pilotní průkaz na dopravní letadla a nemá problém odpilotovat světové turné již všichni víme. Ale to že v jižním Walesu v roce 2012 založil společnost, která opravuje a udržuje letadla a zaměstnal kolem stovky lidí v regionu, kde je malá zaměstnanost, už ví málokdo. Dále se věnuje šermu a v roce 2015 přepral rakovinu jazyka.

CITÁT: „Filmy potřebují zvuk asi stejně, jako symfonie od Beethovena potřebují zpěv.“
- Charlie Chaplin

FÓR: Sem kdysi objevil kompilačku jak by to vypadalo kdyby slavní kytaristé hráli na obří slimáky, zde jsou ti nejzajímavější (ale povedeností té úpravy, nevidim na Slashovi nic moc zajímavýho....) A Dave vypadá jak kdyby měl nějakou alergii :D

FÓR: Chad Kroeger z Nickelback

HISTORKA:
V říjnu roku 1984 popíjeli Mick Jagger a Keith Richards v Amsterodamu a na pokoj se dostali až v pět ráno. Charlie Watts mezitím už dávno spal, ale Mick Jagger ho probudil telefonátem, kde mu řekl: „Je to můj bubeník? Koukej vstávat a pojď k nám!“
Charlie Watts poté podle slov Keitha vstal, oblékl se do obleku, uvázal si kravatu, vzal si čerstvě vyleštěné boty a šel dolů. Jakmile uviděl Micka Jaggera, napálil mu pravý hák, až ho přivedl do bezvědomí. Jagger pak začal sklouzávat po stole do otevřeného okna a kdyby ho Keith Richards nezachytil za nohu, spadl by z dvaceti pater. „Nikdy mi už neříkej ‚můj bubeník‘,“ sdělil Charlie. „Ty jsi můj zpěvák.“

FÓR:

HISTORKA: Keith Richards (The Rolling Stones)
Když se jeden novinář zeptal Keitha Richardse, co byla nejdivnější věc, kterou šňupal, odpověděl: „Mýho tátu. Šňupal jsem svýho tátu. Byl po kremaci a nemohl jsem odolat tomu trochu ho smíchat s kokainem. Tátovi by to bylo fuk a dopadlo to docela dobře, jsem furt naživu.“
Ve stejném rozhovoru se ho také novinář zeptal na nejvíce život ohrožující moment ve spojitosti s drogami. „Někdo dal pesticidy do mého heroinu. Bylo to ve Švýcarsku a byl jsem chvíli v komatu. Nemohl jsem se hýbat, ale všechno jsem vnímal. Všechny jsem slyšel a říkali, že jsme mrtvej. A já si furt říkal, že přece sakra nejsem mrtvej. Asi deset let jsem byl na žebříčku lidí, co velmi brzy zemřou. Asi byli dost zklamaní, když se mi to nepovedlo.“