rásky však už naskakují i ředitelům průmyslových firem, starostům a všem dalším napojených na lokální menší zdroje včetně studní. A začínají se ozývat příslušná ministerstva a politici. Vždyť zemědělské sucho postihuje jen cca 2 % voličů, ale u nedostatku pitné vody se jedná o naprosto jiné číslo.
Všichni o suchu hovoří, bohužel drtivá většina jen do prvního deště. Přitom jsou to právě politici, kteří jsou zodpovědní za legislativu, bez které žádný celospolečenský problém, tedy ani sucho, nelze systémově a efektivně řešit.
Vzpomínám na prohlášení MZe před pěti lety. „Připravujeme novelu vodního zákona, kde bude kapitola škálující výskyt sucha, návod jak postupovat při jeho extrémním stadiu a postup při eliminaci následných dopadů“. Kdeže loňské, tedy předpětileté sliby jsou. Zmizely jako samotný sníh. Ano, několik dílčích věcí se podařilo, ale jde to prostě zoufale pomalu. Klíčový systémový legislativou podpořený nástroj (aktualizovaný vodní zákon o kapitolu sucho) chybí.
Jen pro doplnění, to jsme již ve čtvrtém a posledním stupni sucha s názvem sucho socioekonomické, které se projevuje zmíněným sociálním napětím a ekonomickými ztrátami (např. nižšími výnosy plodin, zastavenou lodní dopravou) nejen v zemědělství.
Mimochodem, v roce 2018 bylo jen v oblasti jižních Čech tisíce cisternových rozvozů pitné vody do vodojemů, aby z kohoutků nepřestala téct. I náklady na tuto zásadní pomoc jsou projevem čtvrtého stupně sucha.
Zdeněk Žalud: Proč je sucho a jak se mu bránit? - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/...publicistika/nazory-a-komentare/zdenekn-zalud-proc-je-sucho-a-jak-se-mu-branit