Ano. Ona je totiž velká otázka, jak vypadal režim ohně předtím, než se ho naučili používat lidi. Je velmi pravděpodobné, že oheň byl velmi důležitý i ve střední Evropě. Rostliny jako dub, bříza, borovice a spousta dalších jsou takzvané pyrofyty, které z ohně profitují, protože jim pomáhá potlačit konkurenci. Buď ho přežijí anebo jsou schopní obsadit jím uvolněné stanoviště. Dub a borovice, když jsou větší, tak požár dobře přežijí.
Lidi jsou tady nějakou stovku tisíc let. A není pravděpodobné, že by se tolik organismů bylo schopno adaptovat na požáry tak rychle. Sto tisíc let není v evoluční historii zas tak dlouhá doba. Takže je otázka, kde k téhle vlastnosti, že umí pracovat s ohněm, rostliny přišly. Nejspíš oheň fungoval i dřív.
Dnes přirozeně hoří hlavně lesy v Rusku, typicky tajga. Ta přes léto hodně vyschne a pak stačí blesk, aby ji zapálil.
Jinak je většina ohňů způsobená člověkem. Ale oheň tady zřejmě byl běžný i v době, kdy ho lidi ještě neuměli zapálit.
A pak je ještě důležité říct další věc. My většinou za okamžik, kdy člověk začal ovlivňovat podobu krajiny, bereme dobu, kdy jsme začali se zemědělstvím. Ale oheň je nástroj, pomocí kterého loví snad všechny lidské společnosti, lovecko-sběračské nebo v podobném stádiu vývoje, které žijí v aspoň trochu hořlavém prostředí.
Loví se tak v jižní Americe, loví se tak na Nové Guineji, v Africe. Takže je velmi pravděpodobně, když jsme byli schopní oheň přenášet nebo rozdělávat, tak jsme s ním i začali lovit, a už tím jsme velmi zásadně ovlivňovali podobu krajiny. A nemuseli jsme k tomu vůbec začít orat nebo pást.
Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš Čížek - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/...ika/rozhovory/nasim-lesum-a-krajine-by-ohen-prospel-rika-entomolog-lukas-cizek