• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    Technologie pro zachytávání CO2 by u některých elektráren značně zhoršila problémy s nedostatkem vody
    https://oenergetice.cz/...ni-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: urcite. schovejme se i se sviu civilizaci pod zem do bezpeci a ekosystem at si dela whatever
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    schudnym alternativnim resenim imho je masivni aero/aqua/hydro v podzemi nebo na poustich a pak si na pastvach a misto poli delat whatever pro klima

    to stoji ale spoustu penez na vybudovani infrastruktury a je to v plenkach

    Elon Musk's brother wants to pioneer the future of farming - CNN
    Elon Musk's brother wants to pioneer the future of farming - CNN
    https://edition.cnn.com/2020/02/28/business/musk-vertical-farm/index.html
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: zacinas to chapat a vidis tam zejmena predsudky / falesny predpoklady naseho degenerativniho managementu. napr. predpoklad o soupereni v ramci travniho ekosystemu a snizeni produktivity se nezaklada na nicem, presto v tomto paradigmatu operujeme - neplati to ani vedecky, ani orakticky. pasture cropping z nej treba vystupuje, jak se to stalo? realnej farmar kmanazer ekosystemul zacal experimentovat - bez institucionalniho zazemi, bez planetarniho monitoringu a byrokracie.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: zacinam chapat kam miris, nicmene dulezity je co "to" vsechno za zmeny obnasi. imho seti na pastve proste nevyhnutelne snizi produkci, protoze tam mas boj o zdroje (prostorovej i kvalitativni co se tyce stavebnich prvku, pristupu ke slunci atd.).

    zaroven zacnes mit problem i s mechanickou sklizni, plevel ti bude prerustat a nekde i vytlacovat.

    resenim by mohlo byt pouzivat jine plodiny, ale jako lidstvo asi nechceme prejit z energeticky bohatych a velmi produktivnich obilovin na picniny :D takovej jetelovej chleba si jeste umim predstavit, ale salat z jetele uz moc ne.

    v rumunskym banatu sem videl bikultury, nebo jak se tomu rika - dole fazole, nahore obili. Fazole branej pleveli a vzajemne si nekonkurujou. problem je ale pak narocnost slizne a asi nejsou alternativy pro vsechny plodiny, ktere v soucasnosti chceme v obchodech

    je to asi komplexnejsi tema. nikde sem nerek ze nebude to fungovat, je tam ale spousta problemu co se musi resit a bude to imho na ukor sklizne vuci plose. takze pokud si jak rikas srovname priority, muzeme uprednostnit klima a preorientovat se na jetelove bohatou stravu :D

    ...stejne jako s klimatem by bylo fajn videt nejaky scenare, protoze to imho nebude jedno reseni pro celej svet nas spasi...
    TUHO
    TUHO --- ---
    TADEAS: hehe, tedka pozoruju deni kolem sebe na vesnici v hospodareni a jsem lehce skeptickej ke schopnostem vyhodnocovani mistnich farmaru tehle parametru :D
    jinak vetsina lidi zije ve mestech a fukncni lokalni trhy jsou z hlediska celkovy spotreby naprosta minorita. no kazdopadne nekdy az budu mit naladu, tka se po tech cislech zkusim mrknout :)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TUHO: zasadni je to pro globalni byrokraty, pokud mas farmare kterej lokalne pusobi a zije, a nejakej funkcni lokalni trh, vyhodnoti to nejlip takovej clovek. praze ma vzdycky naskok pred formalizovanym researchem, aspon v tyhle oblasti. to co by bylo fajn by byla nejaka standardizovana, kvalitni sluzba monitoringu ruznejch ekosystemovejch a socialnich parametru - bez primyho vztahu k systemu dohledu, dotaci, regulaci.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    TADEAS: ako v takejto praxi vypada napr. pestovanie mrkve? ako zabezpecis, aby mala dostatok slnka a zivin pre seba, pokial bude rast v pode s ostatnymi rastlinami? da sa potom takato plodina zbierat v nejakom masivnejsom meradle technikou? viem si predstavit nejaky machine learning, kde bude robot, ktory kamerou snima vzorky a ked vyhodnoti, ze toto je mrkvova vnat tak ju vytrhne
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TUHO: nevim, zda existuje. jsou to ruzny zalezitosti - ty mikrobialni fermentaty pouzivaj sadari, korean natural farming, hodne farmari v jizni americe. obilniny + pastva resi colin seiss a gabe brown, urcite ma cisla, nevim jestli studie, pouzivaj to tisice farmaru v australii. rad bych pokud by se tim nekdo zabyval. regenerativni pastva viz filtr co jsem sem daval, spousta veci. urcite budou i studie k agrolesnictvi.

    nicmene je to jiny paradigma - prvne musis rict, co chces (kvalita zivota, kvalita zdroju ekosystemu podoirujici tuto kvalitu zivota), pak to muzes delat. a ty studie musej operovat v tomhle ramci - musej to bejt studie v ramci nejakyho dostatecne adaptivniho nebo holistickyho managementu. pak jsou jeste hodne zajimavy ruzny custom mikrobialni pripravky,

    samozrejme, ze kdyz mas system, jehoz jedinym cilem je vybudovat maximum biomasy pro tebe, tak to vyhraje nejaka plantaz - protoze zohlednujes jeden parametr, ale v tech dalsich to pak selze. a to je to, co chceme, ty dalsi parametry ve skutecnosti nechceme, a proto jsme tam kde jsme. tim se nerika, ze se neda dosahnout vysoky produktivity, ale musi to bejt v tom ramci, kdy boostujes celej ekosystem, kterej je pak tak produktivni, ze matchne klidne nejaky degenerativni konvencni pestitele
    TUHO
    TUHO --- ---
    TUHO: Ono totiz musi bejt mi prijde i celkem metodologicka vyzva uchopit prave to "ohraniceni" (prostorovy, casovy, produkcni) tech ekosystemovejch cyklu. Nicmene je to uplne zasadni pro nejakou smysluplnou metriku porovnavani ucinnejch praktik
    TUHO
    TUHO --- ---
    TADEAS: Btw nemas k tomu nejakou dobrou prehledovou studii, ktera k temhle claimum dava nejaky cisla? Dneska se da merit treba i respirace ekosystemu a net primary productivity, nedavno jsem cetl v tyhle knizce (prekvapila me velmi vysoka net primary productivity prave intenzivne pestovany repky, smrkovejch lesu a naopak nizsi opadavych lesu - ackoliv teda to neni nic nelogickyho, ten ekosystem je na specifickej druh budovani biomasy zamerovanej) ...

    Uhlík v ekosystémech České republiky v měnícím se klimatu - Michal V. Marek, kol. | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
    https://www.kosmas.cz/knihy/161232/uhlik-v-ekosystemech-ceske-republiky-v-menicim-se-klimatu/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: jinak ta mentalita "to nebude fungovat" (regenerativni management produkcnich ekosyatemu) je stejna jako kdyz rikame pri potrebe prestat spalovat fosilni paliva (ekologistika - stabilizace klimatu), ze to nebude fungovat. co je to "to"? jestli je to slucasnej zivotni styl, energetickomaterialovy naroky a zpusob produkce, tak "to" samozrejme fungovat nebude, "to" je presne to, co se bude hodne transformovat. bez stabilizace klimatu, neni zadna civilizace ("to" se nejen ze zmeni, ono to vymizi). bez ekosystemovy regenerace rovnez, protoze jednak se musime zivit, a to nelze ze zdroje, jenz neustale vycerpavame (nikdy nenabijime) a degenerujeme, zaroven regenerace tohoto zdroje je velkou soucasti te klimaticke stabilizace - musime ho regenerovat, jinak opet, bez klimaticke stabilizace neni civilizace.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: ne. velke oblasti souse, kde neni vhodneho nic nez pastva, jsou degradovane, velmi malo produktivni, kvuli nepritomnosti ci nevhodnemu managementu bylozravcu. systemy, ve kterych kombinujes nekolik zpusobu produkce zaroven, jsou velmi produktivni. mikrobialni postriky a fermentaty jsou zpusobem, jak hodne zvysovat produktivitu, vic nez v konvencnich zpusobech.

    ad "plevel snizuje produkci" - v mentalite plantaze ano. sledujes kam nas privedla mentalita plantaze? napriklad k obrovskemu od(pra)lesnovani. protoze rozumime produkci (pro nas), ale ne produktivite (ekosystemu), ktera tu produkci pro nas zahrnuje.

    ad "pastva se musi mezirocne obnovit" - travni ekosystemy chradnou nepritomnosti dostatecneho mnozstvi bylozravcu - jsou obrovsky rezilientni a produktivni, pokud jsou pouzivany k tomu, k cemu se vyvinuly. mozna narazis na ten pojem odpocinku - odpocinek funguje v oblastech saturovanych vodou, kde probiha rozklad biomasy i bez bylozravcu, ne v oblastech suchych, kde to musi udelat zvirata. odpocinek od ceho? pokud svym managementem podporujeme cykly ekosystemu, tak naopak zadny odpocinek potreba neni.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: diky. jen predpokladam, ze s timhle resenim vyrazne snizis vynos na plochu (plevel snizuje produkci, pastva se musi mezirocne obnovit, apod.). tedy abys uzivil stejne mnozstvi populace, budes muset nejspis vykacet dalsi lesy?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: ad "hnojivo je dodatecne dodavani stavebnich prvku rostlinam" - ano

    ad "hnuj v sobe obsahuje npk prepokladam" - z hlediska prvku ano, ale hnuj je zviretem mikrobialne zpracovana biomasa - to co je tam cenne je ta mikrobialne aktivni hmota, kde jsou ty prvky uz nejak navazany, oproti tem mineralnim hnojivum.

    ad "dopad na houby mi neni znamy" - obecne dodavanim mineralnich hnojiv podporis v rustu tu rostlinu, ale uskodis tomu mikrobialne-houbnimu systemu, ktery tu rostlinu zivi a s niz je ona v symbioze, tj. podporis aspekt rustu, ale uskodis cyklum ekosystemu - v dusledku tedy postupne snizujes produktivitu celeho ekosystemu (rusis symbioticke vazby) a tim vic jsi potom zavisly na dodavani techto tzv. hnojiv - ne proto, ze by tam nebyly ty stavebni prvky (ty jsou v atmosfere a v pude), ale protoze jsi narusil symbiotickou sit vazeb, ktera je dodava te rostline a kterym zase rostlina vymenou dodava cukry.

    ad "orba pretrhava hluboke koreny, prevraci pudu a zabranuje tak rustu plevelu" - ano, pretrhava jednak koreny, zaroven pretrhava houbni vlakna, ktera slouzi pudnimu ekosystemu jako transportni system latek - orbou tedy rusis tuto schopnost transportu a ztezujes schopnost fixace uhliku/cukru v pude, protoze ty houby se ho ucastni. plevel je kategorie, ktera patri praktice plantaze - pokud managujeme ekosystem tak, ze v nem ma rust prave jedna rostlina nebo nekolik malo, vse ostatni z nej vylucujeme a to je potom plevel. z hlediska funkci ekosystemu nic jako plevel neexistuje, jsou pouze ruzna sukcesni stadia, ve kterych ruzne rostliny plni ruzne role. orba znamena reset ekosystemu v podstate na nulu, znamena to jeho degradaci, funkcni zplosteni, a rostliny, ktere se to snazi jako prvni vyrovnat nazyvame z pozice ekosystemove negramotnosti plevelem.

    ad "zaroven se mene vycerpana puda dostava na povrch" - co to znamena vycerpana? co to znamena odpocinek? v tom industrialnim a sireji snad civilizacnim modu aplikujeme na vse tu praktiku plantaze - zvysujeme produktivitu ekosystemu pro nas tim, ze rusime jeho dalsi funkce/vazby, a orientujeme ho na nejaky jeden proces. tim vycerpavame zdroje/vazby toho ekosystemu. je to analogie vyuzivani fosilnich paliv - jedeme z baterky, a ta ma nejakou limitovanou kapacitu. aby v baterce (vazby/funkce ekosystemu) neco bylo, musime to tam doplnit. jak to tam doplnujeme z hlediska ekosystemu? posilujeme jeho funkce, vazby - navysujeme funkcnost vodniho a mineralniho cyklu, populacni dynamiky, energetickych konverzi -- toto ale presne skrze nase degenerativni praktiky nedelame, delame pravy opak. proc to tzv. funguje? funguje to jen z velmi uzkeho hlediska - z hlediska momentalni produktivity pro nas, z hlediska ekosystemovych procesu to nefunguje.


    ad "zaorani hnoje by tohle melo kompenzovat a vylepsit tak kvalitu i vlastnosti pudy" - zaorani hnoje predpoklada prumyslove zemedelstvi - zvirata uvnitr, velkou techniku - pohanenou fosilnimi zdroji. zaorani narusi houbni vazby - jak to podporuje kvalitu pudy? degeneruje ji to. importujes nejak mikrobialne aktivni hmotu - proc? nestacilo v prve rade nenarusovat mikrobialni aktivitu nenarusovanim symbiotickych vazeb korenu rostlin hub a mikrobu? nestacilo nepouzivat biocidy? ... skutecne je to jak rikas, je to kompenzacni praktika - na jedne strane se rubu do hlavy, na druhou si davam ibac aby me to nebolelo. nic tedy nevylepsuju, pouze kompenzuju nedostatky tech svych praktik.


    ...

    jake je reseni? nenarusovat houbni vlakna, mikrobialni populace, symbiozu pudniho ekosystemu s rostlinama (neorat), symbiozu rostlin s bylozravcema (nezavirat je do hal). budovat pudu podporenim rhizodepozicni funkce travin stimulovanou bylozravcema (holisticky past). neimportovat biocidy a mineralni hnojiva, ale semena/osivo (chytre kombinovat vysev a pastvu - pasture cropping). vyuzivat mikrobialni fermentaty (podporeni mikrobialnich populaci). obecne podporovat funkce ekosystemu, kterej tim padem muze podporit i onu kyzenou rostlinu ci zvire, ktere nejak chceme pro svou spotrebu vyuzit.
    TUHO
    TUHO --- ---
    A new Australian green steel industry could create tens of thousands of jobs in regional areas reliant on coalmining, particularly in central Queensland and the Hunter Valley, giving them a future as demand for carbon-intensive goods falls.
    That is the conclusion of a report by the Grattan Institute, a thinktank linked to the University of Melbourne, which examined claims Australia has the potential to become a green energy “superpower”.

    Green steel industry could secure jobs future for Australia's coalmining heartland | Steel industry | The Guardian
    https://www.theguardian.com/...ld-secure-jobs-future-for-australias-coalmining-heartland?CMP=soc_567
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    Peter Bednár: Až naprší a neuschne - Ekolist.cz
    https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petern-bednar-az-naprsi-a-neuschne

    "V nedávné knize Neobyvatelná planeta David Wallace-Wells dokumentuje probíhající změny klimatu s jednoduchým závěrem: Není nutné se vysilovat bojem proti oteplování, protože ten už lidstvo dávno prohrálo." :D
    ...
    Města jsou chápána jako místa zjevně v největším kontrastu s přírodou a projevuje se to i při standardním měření uhlíkové stopy na plochu. Ta vychází nejvyšší v centrech velkých měst. Ovšem pokud se spočítá uhlíková stopa na člověka, je to naopak. Typický obyvatel českého města má při vyšší spotřebě jen 60% uhlíkovou stopu ve srovnání s venkovanem, protože žije na menší ploše vzájemně se izolujících bytů, může prakticky využívat MHD a chodit pěšky.

    Kompaktní městské prostředí vytváří podmínky pro to, aby jeho obyvatelé byli zdravější, spokojenější, bohatší a šetrnější k přírodě, než ti z míst roztahaných do krajiny. A ještě šetří veřejný rozpočet. Víc lidí a věcí na jednom místě vytváří víc příležitostí těchto věcí dosáhnout. Navíc hustota rozhodně neznamená Hong Kong, úplně stačí Hradec Králové.
    ....
    To je trochu paradox, protože celá historie architektury a obydlí až k jeskyním spočívá hlavně v tom, jak udržet dešťovou vodu venku. V posledních dekádách se přidalo druhé téma, jak část dešťové vody dostat zpátky dovnitř nebo alespoň ji udržet na pozemku.
    ...
    Pro stav vody v České republice jsou důležité dvě věci, všechna voda odteče a skoro žádná nepřiteče. Budoucnost je závislá na tom, kolik zvládne česká krajina zachytit deště. Bude muset zachytit minimálně třetinu navíc oproti současnému stavu, tu třetinu vody, co se od 50. let minulého století odpaří rychleji. Protože je už pozdě na to něco dělat s teplotou, která to způsobila, je nutné na její zvýšení adaptovat krajinu.

    a dal je to o udrzeni vody ve mestech...

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: nejsem si konfliktu vedomej. hnojivo na molekularni urovni je NPK + mineraly. to jakou formu v prirode nabyva, resp. v cem je obsazene (organicka hmota rostlinneho puvodu, nebo zivocisneho) tu definici nijak nevyvraci

    tak si me prozkousel a ted to prosim zkrat, at tu nemusim otravovat klimatickou zmenu hnojem :)
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: hnuj v sobe obsahuje npk prepokladam, je to jen natravena recyklace rostliny. hnojivo je stavebni prvek rostlin, resp. presneji v kontextu pouzivani slova je to dodatecne dodavani stavebnich prvku rostlinam. ve vode funguje stejne, jen pro vodni rostliny. diky vyssimu potencialu rustu rostlin pak zpusobuje vetsi odber vody z pudy, alespon na poli, v lese tezko rict. dopad na houby mi neni znamy

    orba pretrhava hluboke koreny, prevraci pudu a zabranuje tak rustu plevelu, nicmene ten je zaoran, takze se naky ziviny zpet vrati. provzdusnuje pudu, takze mohou lip probehnout procesy tleni apod. zaroven se mene vycerpana puda zespod dostava na povrch. zaporem je, ze se s provzdusnenim ztraci i vlaha. nicmene zaorani hnoje by tohle melo kompenzovat a vylepsit tak kvalitu i vlastnosti pudy

    takhle me naposled zkouseli pred 15ti lety z ovocnarstvi ...)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: je hnuj hnojivo?
    je hnojivo npk?
    co dela hnojivo? - rostlinam? vode? houbam? mikrobum?
    co dela orba? - rostlinam? houbam?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam