SHEFIK: ne. velke oblasti souse, kde neni vhodneho nic nez pastva, jsou degradovane, velmi malo produktivni, kvuli nepritomnosti ci nevhodnemu managementu bylozravcu. systemy, ve kterych kombinujes nekolik zpusobu produkce zaroven, jsou velmi produktivni. mikrobialni postriky a fermentaty jsou zpusobem, jak hodne zvysovat produktivitu, vic nez v konvencnich zpusobech.

ad "plevel snizuje produkci" - v mentalite plantaze ano. sledujes kam nas privedla mentalita plantaze? napriklad k obrovskemu od(pra)lesnovani. protoze rozumime produkci (pro nas), ale ne produktivite (ekosystemu), ktera tu produkci pro nas zahrnuje.

ad "pastva se musi mezirocne obnovit" - travni ekosystemy chradnou nepritomnosti dostatecneho mnozstvi bylozravcu - jsou obrovsky rezilientni a produktivni, pokud jsou pouzivany k tomu, k cemu se vyvinuly. mozna narazis na ten pojem odpocinku - odpocinek funguje v oblastech saturovanych vodou, kde probiha rozklad biomasy i bez bylozravcu, ne v oblastech suchych, kde to musi udelat zvirata. odpocinek od ceho? pokud svym managementem podporujeme cykly ekosystemu, tak naopak zadny odpocinek potreba neni.

SHEFIK: ad "hnojivo je dodatecne dodavani stavebnich prvku rostlinam" - ano

ad "hnuj v sobe obsahuje npk prepokladam" - z hlediska prvku ano, ale hnuj je zviretem mikrobialne zpracovana biomasa - to co je tam cenne je ta mikrobialne aktivni hmota, kde jsou ty prvky uz nejak navazany, oproti tem mineralnim hnojivum.

ad "dopad na houby mi neni znamy" - obecne dodavanim mineralnich hnojiv podporis v rustu tu rostlinu, ale uskodis tomu mikrobialne-houbnimu systemu, ktery tu rostlinu zivi a s niz je ona v symbioze, tj. podporis aspekt rustu, ale uskodis cyklum ekosystemu - v dusledku tedy postupne snizujes produktivitu celeho ekosystemu (rusis symbioticke vazby) a tim vic jsi potom zavisly na dodavani techto tzv. hnojiv - ne proto, ze by tam nebyly ty stavebni prvky (ty jsou v atmosfere a v pude), ale protoze jsi narusil symbiotickou sit vazeb, ktera je dodava te rostline a kterym zase rostlina vymenou dodava cukry.

ad "orba pretrhava hluboke koreny, prevraci pudu a zabranuje tak rustu plevelu" - ano, pretrhava jednak koreny, zaroven pretrhava houbni vlakna, ktera slouzi pudnimu ekosystemu jako transportni system latek - orbou tedy rusis tuto schopnost transportu a ztezujes schopnost fixace uhliku/cukru v pude, protoze ty houby se ho ucastni. plevel je kategorie, ktera patri praktice plantaze - pokud managujeme ekosystem tak, ze v nem ma rust prave jedna rostlina nebo nekolik malo, vse ostatni z nej vylucujeme a to je potom plevel. z hlediska funkci ekosystemu nic jako plevel neexistuje, jsou pouze ruzna sukcesni stadia, ve kterych ruzne rostliny plni ruzne role. orba znamena reset ekosystemu v podstate na nulu, znamena to jeho degradaci, funkcni zplosteni, a rostliny, ktere se to snazi jako prvni vyrovnat nazyvame z pozice ekosystemove negramotnosti plevelem.

ad "zaroven se mene vycerpana puda dostava na povrch" - co to znamena vycerpana? co to znamena odpocinek? v tom industrialnim a sireji snad civilizacnim modu aplikujeme na vse tu praktiku plantaze - zvysujeme produktivitu ekosystemu pro nas tim, ze rusime jeho dalsi funkce/vazby, a orientujeme ho na nejaky jeden proces. tim vycerpavame zdroje/vazby toho ekosystemu. je to analogie vyuzivani fosilnich paliv - jedeme z baterky, a ta ma nejakou limitovanou kapacitu. aby v baterce (vazby/funkce ekosystemu) neco bylo, musime to tam doplnit. jak to tam doplnujeme z hlediska ekosystemu? posilujeme jeho funkce, vazby - navysujeme funkcnost vodniho a mineralniho cyklu, populacni dynamiky, energetickych konverzi -- toto ale presne skrze nase degenerativni praktiky nedelame, delame pravy opak. proc to tzv. funguje? funguje to jen z velmi uzkeho hlediska - z hlediska momentalni produktivity pro nas, z hlediska ekosystemovych procesu to nefunguje.


ad "zaorani hnoje by tohle melo kompenzovat a vylepsit tak kvalitu i vlastnosti pudy" - zaorani hnoje predpoklada prumyslove zemedelstvi - zvirata uvnitr, velkou techniku - pohanenou fosilnimi zdroji. zaorani narusi houbni vazby - jak to podporuje kvalitu pudy? degeneruje ji to. importujes nejak mikrobialne aktivni hmotu - proc? nestacilo v prve rade nenarusovat mikrobialni aktivitu nenarusovanim symbiotickych vazeb korenu rostlin hub a mikrobu? nestacilo nepouzivat biocidy? ... skutecne je to jak rikas, je to kompenzacni praktika - na jedne strane se rubu do hlavy, na druhou si davam ibac aby me to nebolelo. nic tedy nevylepsuju, pouze kompenzuju nedostatky tech svych praktik.


...

jake je reseni? nenarusovat houbni vlakna, mikrobialni populace, symbiozu pudniho ekosystemu s rostlinama (neorat), symbiozu rostlin s bylozravcema (nezavirat je do hal). budovat pudu podporenim rhizodepozicni funkce travin stimulovanou bylozravcema (holisticky past). neimportovat biocidy a mineralni hnojiva, ale semena/osivo (chytre kombinovat vysev a pastvu - pasture cropping). vyuzivat mikrobialni fermentaty (podporeni mikrobialnich populaci). obecne podporovat funkce ekosystemu, kterej tim padem muze podporit i onu kyzenou rostlinu ci zvire, ktere nejak chceme pro svou spotrebu vyuzit.

Peter Bednár: Až naprší a neuschne - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petern-bednar-az-naprsi-a-neuschne

"V nedávné knize Neobyvatelná planeta David Wallace-Wells dokumentuje probíhající změny klimatu s jednoduchým závěrem: Není nutné se vysilovat bojem proti oteplování, protože ten už lidstvo dávno prohrálo." :D
...
Města jsou chápána jako místa zjevně v největším kontrastu s přírodou a projevuje se to i při standardním měření uhlíkové stopy na plochu. Ta vychází nejvyšší v centrech velkých měst. Ovšem pokud se spočítá uhlíková stopa na člověka, je to naopak. Typický obyvatel českého města má při vyšší spotřebě jen 60% uhlíkovou stopu ve srovnání s venkovanem, protože žije na menší ploše vzájemně se izolujících bytů, může prakticky využívat MHD a chodit pěšky.

Kompaktní městské prostředí vytváří podmínky pro to, aby jeho obyvatelé byli zdravější, spokojenější, bohatší a šetrnější k přírodě, než ti z míst roztahaných do krajiny. A ještě šetří veřejný rozpočet. Víc lidí a věcí na jednom místě vytváří víc příležitostí těchto věcí dosáhnout. Navíc hustota rozhodně neznamená Hong Kong, úplně stačí Hradec Králové.
....
To je trochu paradox, protože celá historie architektury a obydlí až k jeskyním spočívá hlavně v tom, jak udržet dešťovou vodu venku. V posledních dekádách se přidalo druhé téma, jak část dešťové vody dostat zpátky dovnitř nebo alespoň ji udržet na pozemku.
...
Pro stav vody v České republice jsou důležité dvě věci, všechna voda odteče a skoro žádná nepřiteče. Budoucnost je závislá na tom, kolik zvládne česká krajina zachytit deště. Bude muset zachytit minimálně třetinu navíc oproti současnému stavu, tu třetinu vody, co se od 50. let minulého století odpaří rychleji. Protože je už pozdě na to něco dělat s teplotou, která to způsobila, je nutné na její zvýšení adaptovat krajinu.

a dal je to o udrzeni vody ve mestech...

SHEFIK: a omlouvam se, v prvnim prispevku jsem mel opravdu na mysli hnuj, ne humus. ale zaklady prosim preskocme. me fakt zajma jaka je pro pole jina trvale udrzitelna alternativa, nez zaoravani hnoje

Radek Kubala

Kromě seriálu o suchu chystám taky sérii rozhovorů s předsedy a předsedkyněmi stran se zaměřením na řešení klimatické krize. Jako první jsem vyzpovídal Marian Jurečka z KDU-ČSL. Jak by řešil sucho? Kdy by podle něj mělo skončit uhlí? Co si myslí o nových blocích v Dukovanech? A co o Zelené dohodě?

https://denikreferendum.cz/...an-jurecka-stat-neresi-stav-krajiny-a-jaderna-lobby-valcuje-energetiku

Ano. Ona je totiž velká otázka, jak vypadal režim ohně předtím, než se ho naučili používat lidi. Je velmi pravděpodobné, že oheň byl velmi důležitý i ve střední Evropě. Rostliny jako dub, bříza, borovice a spousta dalších jsou takzvané pyrofyty, které z ohně profitují, protože jim pomáhá potlačit konkurenci. Buď ho přežijí anebo jsou schopní obsadit jím uvolněné stanoviště. Dub a borovice, když jsou větší, tak požár dobře přežijí.
Lidi jsou tady nějakou stovku tisíc let. A není pravděpodobné, že by se tolik organismů bylo schopno adaptovat na požáry tak rychle. Sto tisíc let není v evoluční historii zas tak dlouhá doba. Takže je otázka, kde k téhle vlastnosti, že umí pracovat s ohněm, rostliny přišly. Nejspíš oheň fungoval i dřív.
Dnes přirozeně hoří hlavně lesy v Rusku, typicky tajga. Ta přes léto hodně vyschne a pak stačí blesk, aby ji zapálil.
Jinak je většina ohňů způsobená člověkem. Ale oheň tady zřejmě byl běžný i v době, kdy ho lidi ještě neuměli zapálit.
A pak je ještě důležité říct další věc. My většinou za okamžik, kdy člověk začal ovlivňovat podobu krajiny, bereme dobu, kdy jsme začali se zemědělstvím. Ale oheň je nástroj, pomocí kterého loví snad všechny lidské společnosti, lovecko-sběračské nebo v podobném stádiu vývoje, které žijí v aspoň trochu hořlavém prostředí.
Loví se tak v jižní Americe, loví se tak na Nové Guineji, v Africe. Takže je velmi pravděpodobně, když jsme byli schopní oheň přenášet nebo rozdělávat, tak jsme s ním i začali lovit, a už tím jsme velmi zásadně ovlivňovali podobu krajiny. A nemuseli jsme k tomu vůbec začít orat nebo pást.

Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš Čížek - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/...ika/rozhovory/nasim-lesum-a-krajine-by-ohen-prospel-rika-entomolog-lukas-cizek

Jiri Malik
https://www.facebook.com/100000552337463/posts/3518532408175136/

Jet streamy v praxi. Broumovsko, SV Čechy, 19:00, 11.5.2020 - v dešti se objevují vločky, pokles teploty z 22 st na 5 st během 6 hodin. Dál: Na pár set kilometrech v ČR - Krušné hory měly pár nad nulou, východní Čechy v tu samou chvíli o 20 st více (přestávají i těmito střihy teplot a rozbitím ustálené zonality postuláty mírného pásu), nyní v Krušných horách a v Krkonoších chumelí. Kdo nevěří na jetsy a klimatickou změnu, tak se snad už definitivně toto jaroléto probere: předpověď počasí VENTUSKY, Rychlost větru, vyberte "9 km" a podívejte se na tvar jetsu na ČR. Pak si dejte ve stejném měřítku a čase teplotu 2 m nad zemí. Striktní vazba teploty na prohnutí jetsu od severu je tak zřejmá, že to sem ani nedávám. Nedávno mé poznámky o korelaci teploty a jetsů sdílel někdo na Fb se slovy - poněkud jiný pohled na... Ne. Tento pohled je realita a poněkud jiný (zkreslený) pohled na realitu má většinová společnost. Úlohou probuzených zejména je probudit spící většinu.

Vitek Rous
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10219626155916690&id=1599979005

Dnes vláda představila plán na 31 nových přehrad a nádrží.

Nádrže jsou důležité pro zásobování lidí, ale pro krajinu nic pozitivního nepřinesou. Proto je důležité se podívat, jaké další možnosti pro zadržení vody máme a jak jsou významné.

Z toho důvodu jsem dal dohromady tuhle jednoduchou infografiku, která vám dá celkem jsou odpověď, na co by se česká vláda měla soustředit v první řadě!

krajina versus přehrady by Vitek Rous - Infogram
https://infogram.com/krajina-versus-prehrady-1h8n6md39pnz6xo?live