• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."


    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: zacinam chapat kam miris, nicmene dulezity je co "to" vsechno za zmeny obnasi. imho seti na pastve proste nevyhnutelne snizi produkci, protoze tam mas boj o zdroje (prostorovej i kvalitativni co se tyce stavebnich prvku, pristupu ke slunci atd.).

    zaroven zacnes mit problem i s mechanickou sklizni, plevel ti bude prerustat a nekde i vytlacovat.

    resenim by mohlo byt pouzivat jine plodiny, ale jako lidstvo asi nechceme prejit z energeticky bohatych a velmi produktivnich obilovin na picniny :D takovej jetelovej chleba si jeste umim predstavit, ale salat z jetele uz moc ne.

    v rumunskym banatu sem videl bikultury, nebo jak se tomu rika - dole fazole, nahore obili. Fazole branej pleveli a vzajemne si nekonkurujou. problem je ale pak narocnost slizne a asi nejsou alternativy pro vsechny plodiny, ktere v soucasnosti chceme v obchodech

    je to asi komplexnejsi tema. nikde sem nerek ze nebude to fungovat, je tam ale spousta problemu co se musi resit a bude to imho na ukor sklizne vuci plose. takze pokud si jak rikas srovname priority, muzeme uprednostnit klima a preorientovat se na jetelove bohatou stravu :D

    ...stejne jako s klimatem by bylo fajn videt nejaky scenare, protoze to imho nebude jedno reseni pro celej svet nas spasi...
    TUHO
    TUHO --- ---
    TADEAS: Btw nemas k tomu nejakou dobrou prehledovou studii, ktera k temhle claimum dava nejaky cisla? Dneska se da merit treba i respirace ekosystemu a net primary productivity, nedavno jsem cetl v tyhle knizce (prekvapila me velmi vysoka net primary productivity prave intenzivne pestovany repky, smrkovejch lesu a naopak nizsi opadavych lesu - ackoliv teda to neni nic nelogickyho, ten ekosystem je na specifickej druh budovani biomasy zamerovanej) ...

    Uhlík v ekosystémech České republiky v měnícím se klimatu - Michal V. Marek, kol. | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
    https://www.kosmas.cz/knihy/161232/uhlik-v-ekosystemech-ceske-republiky-v-menicim-se-klimatu/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: ne. velke oblasti souse, kde neni vhodneho nic nez pastva, jsou degradovane, velmi malo produktivni, kvuli nepritomnosti ci nevhodnemu managementu bylozravcu. systemy, ve kterych kombinujes nekolik zpusobu produkce zaroven, jsou velmi produktivni. mikrobialni postriky a fermentaty jsou zpusobem, jak hodne zvysovat produktivitu, vic nez v konvencnich zpusobech.

    ad "plevel snizuje produkci" - v mentalite plantaze ano. sledujes kam nas privedla mentalita plantaze? napriklad k obrovskemu od(pra)lesnovani. protoze rozumime produkci (pro nas), ale ne produktivite (ekosystemu), ktera tu produkci pro nas zahrnuje.

    ad "pastva se musi mezirocne obnovit" - travni ekosystemy chradnou nepritomnosti dostatecneho mnozstvi bylozravcu - jsou obrovsky rezilientni a produktivni, pokud jsou pouzivany k tomu, k cemu se vyvinuly. mozna narazis na ten pojem odpocinku - odpocinek funguje v oblastech saturovanych vodou, kde probiha rozklad biomasy i bez bylozravcu, ne v oblastech suchych, kde to musi udelat zvirata. odpocinek od ceho? pokud svym managementem podporujeme cykly ekosystemu, tak naopak zadny odpocinek potreba neni.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: diky. jen predpokladam, ze s timhle resenim vyrazne snizis vynos na plochu (plevel snizuje produkci, pastva se musi mezirocne obnovit, apod.). tedy abys uzivil stejne mnozstvi populace, budes muset nejspis vykacet dalsi lesy?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: ad "hnojivo je dodatecne dodavani stavebnich prvku rostlinam" - ano

    ad "hnuj v sobe obsahuje npk prepokladam" - z hlediska prvku ano, ale hnuj je zviretem mikrobialne zpracovana biomasa - to co je tam cenne je ta mikrobialne aktivni hmota, kde jsou ty prvky uz nejak navazany, oproti tem mineralnim hnojivum.

    ad "dopad na houby mi neni znamy" - obecne dodavanim mineralnich hnojiv podporis v rustu tu rostlinu, ale uskodis tomu mikrobialne-houbnimu systemu, ktery tu rostlinu zivi a s niz je ona v symbioze, tj. podporis aspekt rustu, ale uskodis cyklum ekosystemu - v dusledku tedy postupne snizujes produktivitu celeho ekosystemu (rusis symbioticke vazby) a tim vic jsi potom zavisly na dodavani techto tzv. hnojiv - ne proto, ze by tam nebyly ty stavebni prvky (ty jsou v atmosfere a v pude), ale protoze jsi narusil symbiotickou sit vazeb, ktera je dodava te rostline a kterym zase rostlina vymenou dodava cukry.

    ad "orba pretrhava hluboke koreny, prevraci pudu a zabranuje tak rustu plevelu" - ano, pretrhava jednak koreny, zaroven pretrhava houbni vlakna, ktera slouzi pudnimu ekosystemu jako transportni system latek - orbou tedy rusis tuto schopnost transportu a ztezujes schopnost fixace uhliku/cukru v pude, protoze ty houby se ho ucastni. plevel je kategorie, ktera patri praktice plantaze - pokud managujeme ekosystem tak, ze v nem ma rust prave jedna rostlina nebo nekolik malo, vse ostatni z nej vylucujeme a to je potom plevel. z hlediska funkci ekosystemu nic jako plevel neexistuje, jsou pouze ruzna sukcesni stadia, ve kterych ruzne rostliny plni ruzne role. orba znamena reset ekosystemu v podstate na nulu, znamena to jeho degradaci, funkcni zplosteni, a rostliny, ktere se to snazi jako prvni vyrovnat nazyvame z pozice ekosystemove negramotnosti plevelem.

    ad "zaroven se mene vycerpana puda dostava na povrch" - co to znamena vycerpana? co to znamena odpocinek? v tom industrialnim a sireji snad civilizacnim modu aplikujeme na vse tu praktiku plantaze - zvysujeme produktivitu ekosystemu pro nas tim, ze rusime jeho dalsi funkce/vazby, a orientujeme ho na nejaky jeden proces. tim vycerpavame zdroje/vazby toho ekosystemu. je to analogie vyuzivani fosilnich paliv - jedeme z baterky, a ta ma nejakou limitovanou kapacitu. aby v baterce (vazby/funkce ekosystemu) neco bylo, musime to tam doplnit. jak to tam doplnujeme z hlediska ekosystemu? posilujeme jeho funkce, vazby - navysujeme funkcnost vodniho a mineralniho cyklu, populacni dynamiky, energetickych konverzi -- toto ale presne skrze nase degenerativni praktiky nedelame, delame pravy opak. proc to tzv. funguje? funguje to jen z velmi uzkeho hlediska - z hlediska momentalni produktivity pro nas, z hlediska ekosystemovych procesu to nefunguje.


    ad "zaorani hnoje by tohle melo kompenzovat a vylepsit tak kvalitu i vlastnosti pudy" - zaorani hnoje predpoklada prumyslove zemedelstvi - zvirata uvnitr, velkou techniku - pohanenou fosilnimi zdroji. zaorani narusi houbni vazby - jak to podporuje kvalitu pudy? degeneruje ji to. importujes nejak mikrobialne aktivni hmotu - proc? nestacilo v prve rade nenarusovat mikrobialni aktivitu nenarusovanim symbiotickych vazeb korenu rostlin hub a mikrobu? nestacilo nepouzivat biocidy? ... skutecne je to jak rikas, je to kompenzacni praktika - na jedne strane se rubu do hlavy, na druhou si davam ibac aby me to nebolelo. nic tedy nevylepsuju, pouze kompenzuju nedostatky tech svych praktik.


    ...

    jake je reseni? nenarusovat houbni vlakna, mikrobialni populace, symbiozu pudniho ekosystemu s rostlinama (neorat), symbiozu rostlin s bylozravcema (nezavirat je do hal). budovat pudu podporenim rhizodepozicni funkce travin stimulovanou bylozravcema (holisticky past). neimportovat biocidy a mineralni hnojiva, ale semena/osivo (chytre kombinovat vysev a pastvu - pasture cropping). vyuzivat mikrobialni fermentaty (podporeni mikrobialnich populaci). obecne podporovat funkce ekosystemu, kterej tim padem muze podporit i onu kyzenou rostlinu ci zvire, ktere nejak chceme pro svou spotrebu vyuzit.
    TUHO
    TUHO --- ---
    A new Australian green steel industry could create tens of thousands of jobs in regional areas reliant on coalmining, particularly in central Queensland and the Hunter Valley, giving them a future as demand for carbon-intensive goods falls.
    That is the conclusion of a report by the Grattan Institute, a thinktank linked to the University of Melbourne, which examined claims Australia has the potential to become a green energy “superpower”.

    Green steel industry could secure jobs future for Australia's coalmining heartland | Steel industry | The Guardian
    https://www.theguardian.com/...ld-secure-jobs-future-for-australias-coalmining-heartland?CMP=soc_567
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    Peter Bednár: Až naprší a neuschne - Ekolist.cz
    https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petern-bednar-az-naprsi-a-neuschne

    "V nedávné knize Neobyvatelná planeta David Wallace-Wells dokumentuje probíhající změny klimatu s jednoduchým závěrem: Není nutné se vysilovat bojem proti oteplování, protože ten už lidstvo dávno prohrálo." :D
    ...
    Města jsou chápána jako místa zjevně v největším kontrastu s přírodou a projevuje se to i při standardním měření uhlíkové stopy na plochu. Ta vychází nejvyšší v centrech velkých měst. Ovšem pokud se spočítá uhlíková stopa na člověka, je to naopak. Typický obyvatel českého města má při vyšší spotřebě jen 60% uhlíkovou stopu ve srovnání s venkovanem, protože žije na menší ploše vzájemně se izolujících bytů, může prakticky využívat MHD a chodit pěšky.

    Kompaktní městské prostředí vytváří podmínky pro to, aby jeho obyvatelé byli zdravější, spokojenější, bohatší a šetrnější k přírodě, než ti z míst roztahaných do krajiny. A ještě šetří veřejný rozpočet. Víc lidí a věcí na jednom místě vytváří víc příležitostí těchto věcí dosáhnout. Navíc hustota rozhodně neznamená Hong Kong, úplně stačí Hradec Králové.
    ....
    To je trochu paradox, protože celá historie architektury a obydlí až k jeskyním spočívá hlavně v tom, jak udržet dešťovou vodu venku. V posledních dekádách se přidalo druhé téma, jak část dešťové vody dostat zpátky dovnitř nebo alespoň ji udržet na pozemku.
    ...
    Pro stav vody v České republice jsou důležité dvě věci, všechna voda odteče a skoro žádná nepřiteče. Budoucnost je závislá na tom, kolik zvládne česká krajina zachytit deště. Bude muset zachytit minimálně třetinu navíc oproti současnému stavu, tu třetinu vody, co se od 50. let minulého století odpaří rychleji. Protože je už pozdě na to něco dělat s teplotou, která to způsobila, je nutné na její zvýšení adaptovat krajinu.

    a dal je to o udrzeni vody ve mestech...

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: nejsem si konfliktu vedomej. hnojivo na molekularni urovni je NPK + mineraly. to jakou formu v prirode nabyva, resp. v cem je obsazene (organicka hmota rostlinneho puvodu, nebo zivocisneho) tu definici nijak nevyvraci

    tak si me prozkousel a ted to prosim zkrat, at tu nemusim otravovat klimatickou zmenu hnojem :)
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: hnuj v sobe obsahuje npk prepokladam, je to jen natravena recyklace rostliny. hnojivo je stavebni prvek rostlin, resp. presneji v kontextu pouzivani slova je to dodatecne dodavani stavebnich prvku rostlinam. ve vode funguje stejne, jen pro vodni rostliny. diky vyssimu potencialu rustu rostlin pak zpusobuje vetsi odber vody z pudy, alespon na poli, v lese tezko rict. dopad na houby mi neni znamy

    orba pretrhava hluboke koreny, prevraci pudu a zabranuje tak rustu plevelu, nicmene ten je zaoran, takze se naky ziviny zpet vrati. provzdusnuje pudu, takze mohou lip probehnout procesy tleni apod. zaroven se mene vycerpana puda zespod dostava na povrch. zaporem je, ze se s provzdusnenim ztraci i vlaha. nicmene zaorani hnoje by tohle melo kompenzovat a vylepsit tak kvalitu i vlastnosti pudy

    takhle me naposled zkouseli pred 15ti lety z ovocnarstvi ...)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: je hnuj hnojivo?
    je hnojivo npk?
    co dela hnojivo? - rostlinam? vode? houbam? mikrobum?
    co dela orba? - rostlinam? houbam?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: zatim s tim hnojivem nedelej nic, jeste jsi nerekl, co to teda je, resp.podals dve konfliktni definice :) ... co to teda je a co to dela?
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    SHEFIK: a omlouvam se, v prvnim prispevku jsem mel opravdu na mysli hnuj, ne humus. ale zaklady prosim preskocme. me fakt zajma jaka je pro pole jina trvale udrzitelna alternativa, nez zaoravani hnoje
    TUHO
    TUHO --- ---
    An economic slowdown, renewable energy growth and the impact of Covid-19 have led to the first year-on-year reduction in India’s CO2 emissions in four decades. Emissions fell by around 1% in the fiscal year ending March 2020, as coal consumption fell and oil consumption flatlined.

    Analysis: India’s CO2 emissions fall for first time in four decades amid coronavirus
    https://www.carbonbrief.org/...as-co2-emissions-fall-for-first-time-in-four-decades-amid-coronavirus
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: me ty otazky ale moc nenavadej, asi mam spatnej den. mam nechat rust plevel na poli, abych ziskal mizerny hnojivo pro narocny plodiny? nebo mam sit obili na pastvach, protoze je lepsi ty bobky neprevazet?

    fakt nevim :)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: psal jsi, ze to co se zaorava je hnojivo (a to je z pastvy - plevele v tvem zargonu). zaroven je hnojivo npk.tak co to hnojivk teda je? co dela? promin, zeptat se takhle je primejsi nez ti tu davat milion odkazu.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Radek Kubala

    Kromě seriálu o suchu chystám taky sérii rozhovorů s předsedy a předsedkyněmi stran se zaměřením na řešení klimatické krize. Jako první jsem vyzpovídal Marian Jurečka z KDU-ČSL. Jak by řešil sucho? Kdy by podle něj mělo skončit uhlí? Co si myslí o nových blocích v Dukovanech? A co o Zelené dohodě?

    https://denikreferendum.cz/...an-jurecka-stat-neresi-stav-krajiny-a-jaderna-lobby-valcuje-energetiku
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: na plevel ti staci minimum, navic mas na podzim listi, vetrem prach, pak mas pudni organismy apod.

    ale me slo spis o to pole, kde jde o intenzivni plodiny/hospodarstvi. jak tam bez orby dostanes jinak nez umelym hnojivem naky ziviny/regenerujes pudu, kdyz nebudes zaoravat hnuj?
    TUHO
    TUHO --- ---
    Ano. Ona je totiž velká otázka, jak vypadal režim ohně předtím, než se ho naučili používat lidi. Je velmi pravděpodobné, že oheň byl velmi důležitý i ve střední Evropě. Rostliny jako dub, bříza, borovice a spousta dalších jsou takzvané pyrofyty, které z ohně profitují, protože jim pomáhá potlačit konkurenci. Buď ho přežijí anebo jsou schopní obsadit jím uvolněné stanoviště. Dub a borovice, když jsou větší, tak požár dobře přežijí.
    Lidi jsou tady nějakou stovku tisíc let. A není pravděpodobné, že by se tolik organismů bylo schopno adaptovat na požáry tak rychle. Sto tisíc let není v evoluční historii zas tak dlouhá doba. Takže je otázka, kde k téhle vlastnosti, že umí pracovat s ohněm, rostliny přišly. Nejspíš oheň fungoval i dřív.
    Dnes přirozeně hoří hlavně lesy v Rusku, typicky tajga. Ta přes léto hodně vyschne a pak stačí blesk, aby ji zapálil.
    Jinak je většina ohňů způsobená člověkem. Ale oheň tady zřejmě byl běžný i v době, kdy ho lidi ještě neuměli zapálit.
    A pak je ještě důležité říct další věc. My většinou za okamžik, kdy člověk začal ovlivňovat podobu krajiny, bereme dobu, kdy jsme začali se zemědělstvím. Ale oheň je nástroj, pomocí kterého loví snad všechny lidské společnosti, lovecko-sběračské nebo v podobném stádiu vývoje, které žijí v aspoň trochu hořlavém prostředí.
    Loví se tak v jižní Americe, loví se tak na Nové Guineji, v Africe. Takže je velmi pravděpodobně, když jsme byli schopní oheň přenášet nebo rozdělávat, tak jsme s ním i začali lovit, a už tím jsme velmi zásadně ovlivňovali podobu krajiny. A nemuseli jsme k tomu vůbec začít orat nebo pást.

    Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš Čížek - Ekolist.cz
    https://ekolist.cz/...ika/rozhovory/nasim-lesum-a-krajine-by-ohen-prospel-rika-entomolog-lukas-cizek
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Jiri Malik
    https://www.facebook.com/100000552337463/posts/3518532408175136/

    Jet streamy v praxi. Broumovsko, SV Čechy, 19:00, 11.5.2020 - v dešti se objevují vločky, pokles teploty z 22 st na 5 st během 6 hodin. Dál: Na pár set kilometrech v ČR - Krušné hory měly pár nad nulou, východní Čechy v tu samou chvíli o 20 st více (přestávají i těmito střihy teplot a rozbitím ustálené zonality postuláty mírného pásu), nyní v Krušných horách a v Krkonoších chumelí. Kdo nevěří na jetsy a klimatickou změnu, tak se snad už definitivně toto jaroléto probere: předpověď počasí VENTUSKY, Rychlost větru, vyberte "9 km" a podívejte se na tvar jetsu na ČR. Pak si dejte ve stejném měřítku a čase teplotu 2 m nad zemí. Striktní vazba teploty na prohnutí jetsu od severu je tak zřejmá, že to sem ani nedávám. Nedávno mé poznámky o korelaci teploty a jetsů sdílel někdo na Fb se slovy - poněkud jiný pohled na... Ne. Tento pohled je realita a poněkud jiný (zkreslený) pohled na realitu má většinová společnost. Úlohou probuzených zejména je probudit spící většinu.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Vitek Rous
    https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10219626155916690&id=1599979005

    Dnes vláda představila plán na 31 nových přehrad a nádrží.

    Nádrže jsou důležité pro zásobování lidí, ale pro krajinu nic pozitivního nepřinesou. Proto je důležité se podívat, jaké další možnosti pro zadržení vody máme a jak jsou významné.

    Z toho důvodu jsem dal dohromady tuhle jednoduchou infografiku, která vám dá celkem jsou odpověď, na co by se česká vláda měla soustředit v první řadě!

    krajina versus přehrady by Vitek Rous - Infogram
    https://infogram.com/krajina-versus-prehrady-1h8n6md39pnz6xo?live

    TUHO
    TUHO --- ---
    A jeste nejakej souhrn recenzi

    However, as leading environmental activist Bill McKibben answers back, engineers have done their job since in vastly improving this technology, making solar the cheapest way of generating energy today. According to McKibben, since a panel now lasts (up to) three decades—taking four years to compensate for the energy it took to build it—90 percent of the power it then produces is carbon-emissions-free. Moreover, others point out how the overall impacts across the lifecycle (to mine materials, build, transport, install, and uninstall) both solar PVs and wind towers is between 3 and 28 times lower than using, say, liquified natural gas for electricity production (natural gas is one of the less polluting forms of fossil fuels).

    Planet of the Humans: Reviewing the Film and its Reviews - Resilience
    https://www.resilience.org/...es/2020-05-07/planet-of-the-humans-reviewing-the-film-and-its-reviews/
    TUHO
    TUHO --- ---
    Jeste nejaky smirilevejsi nazor na Planet of Humans

    "Despite the hullabaloo, the central points in the film aren’t particularly controversial. Corporate-industrial society is driving human civilization/humanity towards the ecological abyss and environmental groups have largely made peace with capitalism."

    Planet of the Humans backlash – Yves Engler
    https://yvesengler.com/2020/05/10/planet-of-the-humans-backlash/amp/
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam