Budoucnost bez nových jaderných bloků je možná, předpokládá analýza státní firmy – Deník N
https://denikn.cz/...mozna-uvadi-analyza-statniho-podniku-klicem-maji-byt-obnovitelne-zdroje-a-plyn/
porad nemam to predplatne ktere odemyka clanky tak vam to dam sem, sorry za wall of text
Česká republika by se v budoucnu mohla obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu takzvané Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Dokument s několika scénáři vypracoval a v březnu představil členům komise státní podnik ČEPS, který provozuje elektrickou přenosovou soustavu.
Deník N má k dispozici interní dokument, podle nějž Uhelná komise v současnosti pracuje celkem se šesti scénáři představujícími kompromisní varianty z původních 24 variant, které členům komise v minulosti představilo ministerstvo průmyslu. Jednotlivé scénáře počítají s odlišným energetickým mixem pro následujících několik dekád. Většina variant počítá s výstavbou nových jaderných zdrojů, jak ji v současnosti plánuje česká vláda připravující tendr na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.
Jeden z možných scénářů předpokládá, že by k výstavbě nových jaderných bloků v hodnotě stovek miliard nemuselo dojít. A to za předpokladu, že by došlo k intenzivnější podpoře obnovitelných zdrojů tak, jak předpokládá varianta s pracovním označením 12. Ta bere v potaz střední scénář rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Jak v připomínkovém materiálu zdůrazňuje ministerstvo průmyslu, verzi bez nutnosti výstavby jaderných zdrojů úřad nechal právě pro případ, že by se celý proces chystané výstavby zastavil.
Stát ale tak jako tak nepočítá s tím, že by se bez jaderných elektráren obešel úplně. „Naopak, jak z pohledu zdrojů, tak stability přenosové soustavy je jádro podle všech výhledů nezbytné,“ vysvětlil vicepremiér Karel Havlíček.
[ TIP: Odebírejte nové články k tématu Energetika e-mailem. ]
Scénáře budoucnosti české energetiky. Zdroj: ČEPS
Varianta s označením 12 pak počítá s tím, že k vyřazení uhelných elektráren dojde v roce 2040. S dřívějším vyřazením uhelných zdrojů o pět let počítají verze materiálu s označením 1 a 5, druhý jmenovaný pak patří mezi ekologické varianty rozvoje české energetiky. „Z modelování vyplývá, že v roce 2035 dokáže česká energetika úplně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, plynovými elektrárnami a omezením exportů,“ sdělil Deníku N zdroj obeznámený s výsledkem analýzy.
S tím ale podle informací Deníku N nesouhlasí někteří členové Uhelné komise, kteří se obávají sezonních výkyvů dodávek energie, čímž by mohlo dojít k nutnosti importu energie ze zahraničí. „Nevím, odkud bychom elektřinu měli nyní brát,“ vypověděl pro Deník N člen blízký komisi, který poukazuje na situaci v Německu, jež se chystá na odstavování jaderných i uhelných elektráren v rámci projektu Energiewende.
Také proto některé scénáře počítají s větším podílem plynových elektráren, jejichž provoz je sice dražší, ale představují stabilní zdroj energie. Jak uvádí ČEPS, nejekologičtější varianta číslo 23 musí počítat s velkým množstvím zmařené elektrické energie.
Produkce emisí pak v jejím případě dosahuje 468 tisíc tun oxidu uhličitého v roce 2050. Nejstabilnější varianta s číslovkou 1 je pro české životní prostředí více než dvakrát náročnější, produkce by v roce 2035 dosáhla 980 tisíc tun.
Scénáře budoucnosti české energetiky. Zdroj: Deník N
V souvislosti s výstavbou nových jaderných bloků ČEZ oživil svou dceřinou společnost Elektrárna Dukovany II, pod kterou má nový jaderný zdroj spadat. Do společnosti již přesunul část pracovníků, kteří se přípravou rozšíření Dukovan budou zabývat. Celkem se jedná asi o osm desítek zaměstnanců, od technologických odborníků po experty na výběrová řízení. Právě tendr na dodavatele energetického zdroje by měl ČEZ spustit do konce letošního roku, dodavatel stavby by pak měl být známý ke konci roku 2022.
S financováním projektu má státnímu gigantu pomoci stát, poskytnout by měl asi dvě třetiny prostředků, které se odhadují zhruba na 160 miliard korun. Kritici ale vzhledem k zahraničním zkušenostem poukazují na to, že se náklady mohou vyšplhat výrazně výše. S financováním jaderných zdrojů má ČEZ také pomoci takzvaná garantovaná výkupní cena. Rozdíl od skutečné ceny energie na evropském trhu pak budou dorovnávat spotřebitelé.
V průběhu května přitom ministerstvo průmyslu značně změnilo systém podpory pro obnovitelné zdroje energie. Vláda schválila přepočítání takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), které výrazně snížila především pro solární zdroje energie, konkrétně na 6,3 procenta. Jedná se tak o obnovitelný zdroj s nejnižší podporou, například bioplynové elektrárny dosahují výnosnosti vyšší o 4,3 procentního bodu. Horní hranice podpory se ministerstvo drželo také v případě biomasy, vodní nebo větrné energie. Důvodem snížení podpory pro solární energii byl podle vicepremiéra Karla Havlíčka prudký nárůst počtu solárních elektráren v minulých letech.
