PAD: nabízí se elektrické auto nebo nějaký jiný el. Samohyb.

A slyšel jsem o projektu, kdy chlápek měl pod barákem snad 20 kubíkovou nádrž a tam celé léto vytápět vodu na hodně stupňů a v zimě tím topil. Nicméně realizace byla v řádech milionů. Což asi taky není to pravé ořechové

Prehistoric climate change damaged the ozone layer and led to a mass extinction
https://theconversation.com/...te-change-damaged-the-ozone-layer-and-led-to-a-mass-extinction-139519

Our research suggests the Earth has a natural internal process triggered by a warming climate that can destroy the ozone layer, a serious warning for our own period of climate change.

...

Other scientists have shown that high summer temperatures over continental areas can increase the transport of water vapour high into the atmosphere. This water vapour carries with it organic carbon compounds that include chlorine, which are produced naturally by a wide variety of plants, algae and fungi. Once these compounds are near the ozone layer, they release the chlorine and this breaks down ozone molecules.

This produces a positive feedback loop because a collapsing terrestrial ecosystem will release a flush of nutrients into the oceans, which can cause a rapid increase in algae. So the more the ozone layer is damaged, the more plants die, and the more ozone-damaging compounds are released. Later on, the ozone layer will naturally recover as the climate cools and the algae helps remove carbon dioxide from the atmosphere.

The discovery of this potential new extinction mechanism indicates that a warming climate, such as we have now, has the potential to erode the ozone layer to let in damaging ultra-violet radiation. This has consequences for all life on Earth, both on the land and in shallow waters.

UV-B radiation was the Devonian-Carboniferous boundary terrestrial extinction kill mechanism | Science Advances
https://advances.sciencemag.org/content/6/22/eaba0768

Na Slovensku se pripravuje vydani nejaky vlastni cli-fi literatury :)

Globálna teplota je deväť stupňov nad predindustriálnym priemerom. Varovania vedcov zo začiatku storočia najskôr nikto nebral vážne, a potom už bolo neskoro. Zem medzi južnou a severnou 40 rovnobežkou je neobývateľná. Hladiny oceánov stúpajú. Niektoré globálne mocnosti sa zrútili, iné transformovali na nové štáty. Ľudstvo už vie, že klimatickú krízu nezvráti a odrátava posledné roky, ako prežiť. Pozostatky európskych národov našli svoju nádej v Spoločenstve a jeho špeciálnych útvaroch Alfa, ktoré hľadajú po celom svete technológie na boj proti klimatickej kríze. Pri jednej z týchto misii odhaľujú major Robin Wells a poručíčka Thess Reevie nepríjemnú pravdu o tajnej organizácií, ktorá prenikla aj na najvyššie miesta Spoločenstva. Píše sa rok 2076. Posledný boj o záchranu Zeme sa začína.

Svet, ktorý objavíte na stránkach prvej knihy zo série Posledné storočie – Návrat do Dimony, je fikciou. Jednotlivé udalosti zrejme neprebehnú, tak ako sú popísané, ale väčšinou z nich sa už vážne zaoberajú vedci, ktorí skúmajú klimatickú zmenu. Sucho, hladomory, požiare, záplavy, hurikány či rast hladín, sú len začiatok. Ako bude naša Zem, jediná známa planéta nesúca život, vyzerať o dvadsať, tridsať, či päťdesiat rokov máme v rukách dnes.

Posledné storočie - Aká bude budúcnosť po klimatickej kríze
https://www.poslednestorocie.sk/

Z Česka je poušť, teplota bude kvůli lidem stoupat ještě 30 let. Expert řekl, jak tomu zabránit | Blesk.cz
https://www.blesk.cz/...ota-bude-kvuli-lidem-stoupat-jeste-30-let-expert-rekl-jak-tomu-zabranit.html

TADEAS: navzdory tomuto:
Lockdowns trigger dramatic fall in global carbon emissions | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/...t/2020/may/19/lockdowns-trigger-dramatic-fall-global-carbon-emissions

PAD: mistni / mikroregionalni storage, kterej si ty prebytky kupuje a sezonne uklada?

YMLADRIS: Souhlasim - failed state neni asi nic fajn. Ja si preju jen takovou serii malych bankrotu, pri kterym se nerozpadne treba zdravotni pece:), ale ktera postupne donuti lidi prijmout realitu (a zodpovednost).
PETER_PAN: Ono jo to jeste vtipnejsi - vlasnici lesa maji ze zakona povinnost o nej pecovat dle stanoveneho planu. Zkus se nekdy zeptat nejakeho vlastnika ciste smrkoveho lesa, kolik tam mel stanoveno treba pred 20 lety podil buku. Za ty tupe xichty co budou nasledovat ta otazka fakt stoji!;-) [Budto vubec nebude tusit, ze nejaky plan vubec existuje, anebo se nazlobi, ze mu davas neprijemne otazky.:))]

Jinak taky doufam, ze cena sleti a postesti se mi neco nakoupit. Vysadili bychom tam s zenou les pro decka.
PALEONTOLOG: Presne. "Nedavej tu ruku na plotnu! Nedavej tu ruku na plotnu! Aha, ted ses spalil, no vidis. Tak si to budes pamatovat!" - a nikoliv: "Aaa, chudinko, tady mas tramal at te to co nejrychleji prestane bolet."

The Story of Al Baydha: A Regenerative Agriculture in the Saudi Desert
https://youtube.com/watch?feature=youtu.be&v=T39QHprz-x8


The final update from Al Baydha Project Co-founder Neal Spackman, 9 years in. How desertification resulted from the loss of an indigenous land management system, and how the land has changed since all inputs to the project were ceased in 2016. Neal moved on from Al Baydha in 2018 and can now be contacted at regenerativeresources.co

vodik a grafit z odpadni vody

Biogas - Green Light for Renewable Hydrogen from Wastewater Project in Australia - Renewable Energy Magazine, at the heart of clean energy journalism
https://www.renewableenergymagazine.com/...en-light-for-renewable-hydrogen-from-wastewater-20200602/

Excess gas produced during the wastewater treatment process is currently burned off but this innovative technology will instead use it to create low-emission hydrogen and graphite.

...

The three-year operation at Woodman Point Wastewater Treatment Plant in Munster will produce around 100 tons of fuel-grade hydrogen and 380 tons of graphite each year, with the potential for expansion.

Transformational adaptation on the farm: Processes of change and persistence in transitions to ‘climate-smart’ regenerative agriculture
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0959378018309117

Regenerative agriculture, an alternative form of food and fiber production, concerns itself with enhancing and restoring resilient systems supported by functional ecosystem processes and healthy, organic soils capable of producing a full suite of ecosystem services, among them soil carbon sequestration and improved soil water retention. As such, climate change mitigation and adaptation are incidental to a larger enterprise that employs a systems approach to managing landscapes and communities.

The transformative potential of regenerative agriculture has seen growing attention in the popular press, but few empirical studies have explored the processes by which farmers enter into, navigate, and, importantly, sustain the required paradigm shift in their approach to managing their properties, farm businesses, and personal lives. We draw on theories and insights associated with relational thinking to analyze the experiences of farmers in Australia who have undertaken and sustained transitions from conventional to regenerative agriculture. We present a conceptual framework of “zones of friction and traction” occurring in personal, practical, and political spheres of transformation that both challenge and facilitate the transition process. Our findings illustrate the ways in which deeply held values and emotions influence and interact with mental models, worldviews, and cultural norms as a result of regular monitoring; and how behavioral change is sustained through the establishment of self-amplifying positive feedbacks involving biophilic emotions, a sense of well-being, and an ever-expanding worldview.

We conclude that transitioning to regenerative agriculture involves more than a suite of ‘climate-smart’ mitigation and adaptation practices supported by technical innovation, policy, education, and outreach. Rather, it involves subjective, nonmaterial factors associated with culture, values, ethics, identity, and emotion that operate at individual, household, and community scales and interact with regional, national and global processes. Findings have implications for strategies aimed at facilitating a large-scale transition to climate-smart regenerative agriculture.

TADEAS

18gw + storage v usa, financovani zajisteno

8minute Solar Energy Secures $225 Million Letter of Credit Facility to Support its 18 GW Solar-Plus-Storage Projects
https://www.energytrend.com/news/20200602-17912.html

Budoucnost bez nových jaderných bloků je možná, předpokládá analýza státní firmy – Deník N
https://denikn.cz/...mozna-uvadi-analyza-statniho-podniku-klicem-maji-byt-obnovitelne-zdroje-a-plyn/

porad nemam to predplatne ktere odemyka clanky tak vam to dam sem, sorry za wall of text

Česká republika by se v budoucnu mohla obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu takzvané Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Dokument s několika scénáři vypracoval a v březnu představil členům komise státní podnik ČEPS, který provozuje elektrickou přenosovou soustavu.

Deník N má k dispozici interní dokument, podle nějž Uhelná komise v současnosti pracuje celkem se šesti scénáři představujícími kompromisní varianty z původních 24 variant, které členům komise v minulosti představilo ministerstvo průmyslu. Jednotlivé scénáře počítají s odlišným energetickým mixem pro následujících několik dekád. Většina variant počítá s výstavbou nových jaderných zdrojů, jak ji v současnosti plánuje česká vláda připravující tendr na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.

Jeden z možných scénářů předpokládá, že by k výstavbě nových jaderných bloků v hodnotě stovek miliard nemuselo dojít. A to za předpokladu, že by došlo k intenzivnější podpoře obnovitelných zdrojů tak, jak předpokládá varianta s pracovním označením 12. Ta bere v potaz střední scénář rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Jak v připomínkovém materiálu zdůrazňuje ministerstvo průmyslu, verzi bez nutnosti výstavby jaderných zdrojů úřad nechal právě pro případ, že by se celý proces chystané výstavby zastavil.

Stát ale tak jako tak nepočítá s tím, že by se bez jaderných elektráren obešel úplně. „Naopak, jak z pohledu zdrojů, tak stability přenosové soustavy je jádro podle všech výhledů nezbytné,“ vysvětlil vicepremiér Karel Havlíček.

[ TIP: Odebírejte nové články k tématu Energetika e-mailem. ]

Scénáře budoucnosti české energetiky. Zdroj: ČEPS
Varianta s označením 12 pak počítá s tím, že k vyřazení uhelných elektráren dojde v roce 2040. S dřívějším vyřazením uhelných zdrojů o pět let počítají verze materiálu s označením 1 a 5, druhý jmenovaný pak patří mezi ekologické varianty rozvoje české energetiky. „Z modelování vyplývá, že v roce 2035 dokáže česká energetika úplně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, plynovými elektrárnami a omezením exportů,“ sdělil Deníku N zdroj obeznámený s výsledkem analýzy.

S tím ale podle informací Deníku N nesouhlasí někteří členové Uhelné komise, kteří se obávají sezonních výkyvů dodávek energie, čímž by mohlo dojít k nutnosti importu energie ze zahraničí. „Nevím, odkud bychom elektřinu měli nyní brát,“ vypověděl pro Deník N člen blízký komisi, který poukazuje na situaci v Německu, jež se chystá na odstavování jaderných i uhelných elektráren v rámci projektu Energiewende.

Také proto některé scénáře počítají s větším podílem plynových elektráren, jejichž provoz je sice dražší, ale představují stabilní zdroj energie. Jak uvádí ČEPS, nejekologičtější varianta číslo 23 musí počítat s velkým množstvím zmařené elektrické energie.

Produkce emisí pak v jejím případě dosahuje 468 tisíc tun oxidu uhličitého v roce 2050. Nejstabilnější varianta s číslovkou 1 je pro české životní prostředí více než dvakrát náročnější, produkce by v roce 2035 dosáhla 980 tisíc tun.


Scénáře budoucnosti české energetiky. Zdroj: Deník N
V souvislosti s výstavbou nových jaderných bloků ČEZ oživil svou dceřinou společnost Elektrárna Dukovany II, pod kterou má nový jaderný zdroj spadat. Do společnosti již přesunul část pracovníků, kteří se přípravou rozšíření Dukovan budou zabývat. Celkem se jedná asi o osm desítek zaměstnanců, od technologických odborníků po experty na výběrová řízení. Právě tendr na dodavatele energetického zdroje by měl ČEZ spustit do konce letošního roku, dodavatel stavby by pak měl být známý ke konci roku 2022.

S financováním projektu má státnímu gigantu pomoci stát, poskytnout by měl asi dvě třetiny prostředků, které se odhadují zhruba na 160 miliard korun. Kritici ale vzhledem k zahraničním zkušenostem poukazují na to, že se náklady mohou vyšplhat výrazně výše. S financováním jaderných zdrojů má ČEZ také pomoci takzvaná garantovaná výkupní cena. Rozdíl od skutečné ceny energie na evropském trhu pak budou dorovnávat spotřebitelé.

V průběhu května přitom ministerstvo průmyslu značně změnilo systém podpory pro obnovitelné zdroje energie. Vláda schválila přepočítání takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), které výrazně snížila především pro solární zdroje energie, konkrétně na 6,3 procenta. Jedná se tak o obnovitelný zdroj s nejnižší podporou, například bioplynové elektrárny dosahují výnosnosti vyšší o 4,3 procentního bodu. Horní hranice podpory se ministerstvo drželo také v případě biomasy, vodní nebo větrné energie. Důvodem snížení podpory pro solární energii byl podle vicepremiéra Karla Havlíčka prudký nárůst počtu solárních elektráren v minulých letech.