TUHO: ad "jestli je to nekde prehledneji opercionalizovany" - vuci cemu se ma operacionalizovat? kdo chce klimatickou stabilizaci a ekosystemovou regeneraci a proc? to je ten limit, to chteni, ta shoda, to urceni kvality zivota. nemame nedostatek vedeni, schopnosti monitorovat, operacionalizovat, etc. takze ta operacionalizace je takova virtualni vuci: "co kdybychom to tak chteli". nechceme

TUHO: podle me nejobecneji to asi pojimaj ty planetary boundaries. jak jsou PB provazany se zpusobem managementu (jestli nabizej nejaky praktiky, jako treba to dela holistic management), to nevim a jestli poskytujou uz nejaky rozpracocany kriteria pro management ruznejch ekosystemu a civilizacnich procesu, to taky presne nevim.

vzdycky jde o to, ze je to prostredi priznivy i pro lidskej zivot, je to regenerativita -lidskyho- -managementu-, bez cloveka a bez managementu nema smysl o tom mluvit, delame to pro sebe, ale jsme sami zavisly na obri provazany siti vztahu.

PAD: Souhlas potud, ze je urcitej prostor ve kterym jsou homeostaticky stavy, ktery se pohybujou v ucitejch limitech (jsou aktivne udrzovany v mezich diky soustave stabilizcujicich zpetnych vazeb). Kdyz ty limity prekrocis, stabilizujici zpetny vazby prestanou fungovat nebo je prevazi destabilizujici zpetny vazby. Tenhle prostor je prave definovanejm soustavou atraktoru. Pro nas to ma dusledek ten, ze predvidatelny prostredi se muze stat velmi rychle se menicim "chaotickym systemem", ktery nam bude bourat babovicky.

Nicmene regenerativita v tomhle smyslu je imho mysleny to, ze nabyvaji specificky ekosystemovy vlastnosti - nabyva ne bohatosti, diverzite, odolnosti, schopnosti zadrzovat vodu etc.
Degenerativitivni hospodareni tyhle funkce spotrebovava, protoze je vymenuje za neco jinyho (inteznivni vynosnost v kratsim casovym useku, jednoduchost spravy, financni vyteznost pro jisty aktery etc)...

V obecny rovine se ekosystemy "vzdycky regenerujou" i kdyz to bude toxicka rasa v defacto mrtvym oceanu. Takze za me: pokud se budes snazit drzet ocean s bohatou diverzitou, koralovejma utesama, okyslicenou vodou etc etc = regenerativni sprava. Kdezto kdyz bude tvoje hospodareni smerovat k toxickymu slizu bez kysliku je to degenrativni hospodareni .]] Odbobne i v jinych sferach.

Nevis Tadeasi, jestli je to nekde prehledneji opercionalizovany?

TADEAS: No a neni homeostaza (tj. tendendce ke stalosti nejakeho prostredi nebo podminek) prave definovana jistymi limitujicimi podminkami, k jejich dodrzeni smeruje? Napr. teplotou, tlakem, atp? Prave na tom Lovelock postuloval Gaiu (https://en.wikipedia.org/wiki/Gaia_hypothesis), jestli si to pamatuju dobre (uz je to tak 15 let, co jsem tyhle knizky cetl). Ze cela Zeme (nejen biosfera) smeruje k podminkam, ktere jsou priznive pro rozvoj zivota. Nase ekosystemy nas nepotrebuji, pokud pojedeme business as usual, zivot neznicime. Nejaky zivot prezije a ustavi si novou homeostazu (proto dynamicka). Jsou to proste ruzne atraktory v chaotickem systemu - my ted dodavame energii, dostaneme se k bifurkaci, ze ktere mozna sletime do atraktoru "zeme po antropocenu". Z tohoto pohledu je kazdy ekosystem regenerativni - protoze se regeneruje at uz s nami, nebo bez nas. Ano, muzeme ho posunout za hranice obnovitelnosti a tim ho znicime. Pokud chceme, aby to bylo s nami, tak musime hopodarit tak, aby to bylo mozno udrzitelne dlouhodobe, idealne trvale. Proto jsem se ptal, jaky je vlastne rozdil mezi trvale udrzitelnym hospodarenim a regenerativnim hospodarenim? Zatim se mi zda, ze tim rozdilem je 20 let v case a marketing. A asi mas pravdu - pro nektere lidi je dulezite byt zahrnovat a fascinovat porad necim "novym", i kdyz opravdu novych idei je fakt minimum. Je to jednodusi, nez neco opravdu delat.

TADEAS: ohledne stabilizace klimatu tuto praci (popularizovat volicum, co je presne potreba udelat) udelali lidi z ciziny, protoze ty zakony energetiky plati vsude stejne. uhli je horsi nez plyn a tak dale.
cili ted kazdej, kdo ma uprimnou snahu vedet co teda s tim klimatem, tak najde jasny info: krivky ustupu od fosilu, souvislost se vzrustem teploty, IPCC a dva stupne atd. Muze pak v demokracii podporit leadery, kteri toto maji zajem tlacit.
Pokud by ta popularizacni prace odvedena nebyla, porad se budeme tocit kolem uvah typu jestli elektroauta zabiji ptaky a jestli je horsi cekat na geoinzenyring nebo ne.

Regenerativni krajinu na druhou stranu nechape nikdo. Takze se tocime na plastovych taskach a nekonecne debate zda je horsi hovezi nebo ne. Mozna protoze ty jsi v tom tolik roku uz tak ponorenej tak ti to prijde cely obvious, ale neni.

TADEAS: Dobre formulovany myslenky a vize maj silu borit politicky systemy a obratit svet vzhuru nohama. Nepodcenoval bych to

TADEAS: imo neexistuje text, kterej by na prikladu Ceska vysvetlil, co to je, ta regenerativni krajina, tj co by se melo udelat 1. s lesy 2. loukami pastvami 3. poli 4. vodou 5. a co se ma delat ve mestech.

tudiz to nikdo nechape

GOJATLA: mluvis o zadrzovani uhliku. porad tu omilam ten regeneratovni management travne-bylozravejch ekosystemu jako doouhodobej sink uhliku, dlouhodobejsi nez lesy (ktery ten uhlik jen cyklej)... a ktery kdyz nemas vubec tak toho moc nedrzej

GOJATLA: jaky pastviny? zalezi na managementu. neni pastvina bez bylozravce, neni bylozravec bez managementu clovekem, momentalne.

videls ty studie o tom, kolik stromu prezije za dalsich 40 let? moc jich nebude. neni moje prani, aby vsude byli bylozravci a pastviny, ale smeruje to k tomu, je to dost rezilientni system, lesy pujdou pryc, na jednoletou produkci obilnin to bude vic a vic nestabilni...

TUHO: Mně přijde, že entomologové ještě úplně nepochopili rozsah problému. Úbytek biodiverzity způsobený změnou využívání krajiny v Evropě je zanedbatelný ve srovnání s probíhajícím masovým vymíráním. Jestli u nás teplota naroste o 10C, tak bude úplně jedno kolik jsme zachovali pastvin. Vyhynutí okáčů můžeme maximálně o něco oddálit. A nějak se mi nechce věřit, že by pastviny zadržely více uhlíku než les nebo náletové dřeviny.

Mass loss from 2007 to 2017 due to melt-water and crumbling ice aligned almost perfectly with the Intergovernmental Panel for Climate Change's (IPCC) most extreme forecasts, which see the two ice sheets adding up to 40 centimetres (nearly 16 inches) to global oceans by 2100, they reported in Nature Climate Change.

Ice Sheet Melting Is Perfectly in Line With Our Worst-Case Scenario, Scientists Warn
https://www.sciencealert.com/...ng-is-perfectly-in-line-with-our-worst-case-scenario-scientists-warn

TUHO: Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. „Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce,“ zdůrazňuje Alena Sucháčková Bartoňová.
V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva.

TUHO:
Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. „S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost – nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech,“ podotýká Alena Sucháčková Bartoňová.

netyka se sicw uplne klimatickyxh zmen, ale je to okrajove k debatam o reforestaci

Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.
„S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala,“ vysvětluje Alena Sucháčková Bartoňová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.

https://www.ceska-krajina.cz/...zornuji-vedci-nastup-lesu-umoznil-clovek-a-vybiti-velkych-bylozravcu