The Terraforming
Strelka Institute is pleased to announce the second year of The Terraforming think-tank — an interdisciplinary postgraduate design research program that explores the geotechnical, geourban, and geopolitical conditions by which a viable planetarity can be conceived, modeled and articulated. The first year of the program emphasized the remaking of the planet itself (and remaking ourselves thereby), while this one will emphasize remaking ourselves (and remaking the planet thereby).
Tomorrow The Terraforming program director Benjamin Bratton will share results of the 2020 research cycle of the program and explain in detail what is in store for 2021. Join us live at 7 pm (GMT+3): https://youtu.be/WojI3Z-M5qM

TUHO: precti si TADEAS, tam mas shrnutou historii i osud techle snah co davas.

ad "The objectives of RA in relation to socio-economic dimensions, however, are general and lack a framework for implementation" -- nevim co je regenerativni zemedelstvi pro ne, pro me ten klic je holistic management, kde to jsou ti decision-makeri na kazde urovni, kteri si stanovuji ty "objectives" na zaklade svoji definice kvality zivota.

je to zas reduktivni snaha: my vs. ekosystem, kterej budeme managovat, sledovat jeho parametry, atd. vs. prijmeme tu plnou (hyperpredatorskou) roli a prijmeme, ze je to presne ta deifnice kvality zivota/zdroju, co urcuje ten management.

tyhle vyzkumy se proste furt motaj v tech stejnejch kategoriich a svetonazoru... neresiltelny, z myho pohledu. hodne stesti :)

Jinak nejakej prehled literatury, ktera se zabyva regenerative agriculture je zde...

Regenerative agriculture (RA) is proposed as a solution towards sustainable food systems. A variety of actors perceive RA differently, and a clear scientific definition is lacking. We reviewed 28 studies to find convergence and divergence between objectives and activities that define RA. Our results show convergence related to objectives that enhance the environment and stress the importance of socio-economic dimensions that contribute to food security. The objectives of RA in relation to socio-economic dimensions, however, are general and lack a framework for implementation. From our analysis, we propose a provisional definition of RA as an approach to farming that uses soil conservation as the entry point to regenerate and contribute to multiple ecosystem services.

Regenerative agriculture – the soil is the base - ScienceDirect
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211912420300584

PETER_PAN: spolecnost se ale nesklada jen z lidi, coz bylo mozny rict pouze z urcity luxusni historicky pozice. na party prisel grizzly a vsem ukousnul hlavu, typkovi v tesle i hipikovi u studanky

TADEAS: Aha. To bude pak jeste tezsi nez pres politiku v soucasne demokracii.
Spolecnost se sklada z odlisnych lidi, kteri prestoze uznaji problem, budou hledat jina jeho reseni, tak aby vysledek smeroval k jejich videni sveta. Presne jak pises "... ze nejdulezitejsi je ten proces, kterym si spolecenstvi urcuje, co chce."
- Ja chci jezdit v elektrickym aute 250km/h po dalnici, nakladat mlady holky a vecer grilovat steaky z Black Anguse a zapijet to cervenym vinem ze Spanelska. A tomu chci uzpusobenou infrastrukturu a managment.
- A nekdo jiny chce jezdit na kole k mistni studance, vecer kosou posekat travnicek za roubenkou a dat si veganskou tycinku se sklenickou pramenite vody. A tomu chce uzpusobit infrastrukturu a managment.
:D

TADEAS: No ke zmene se da pristupovat ze spousta ruznejch bodu. Kdyz dobre rozpracujes nejakou specifickou teorii, ta samotna muze promenit nastaveni spolecnosti a posunout zajem jinym smerem resp menit to "co si spolecenstvi stanovi jako dulezity, vposled tu kvalitu zivot". Neni to tak, ze nejaka abstraktni spolecnost se nejak rozhodla a potom se drzi sveho planu. Jeji zamereni a rozhodnuti je vyslednici xyz ruznejch tlaku, smerovani, atraktoru.

TADEAS: cili otazka co "se ma" delat s ceskym ekosystemem nedava takhle smysl.
protoze to hyperpredatorstvi taky nikdo nechape. jedeme v tom paradigmatu ze ekosystem tu proste je a my ho těžíme.

takze mě jako laika by zajímaly třeba tyto aspekty (aspirace)

- ČR by mělo do 10 let snížit emise o 50 procent (zjemňuju oproti 65 % což by mělo jako součást EU). může v tom pomoct ten bio sink? jak moc? a co by se muselo udělat pro to
- lidi v ČR mají fakt rádi náš ráz krajiny. Od jaké nadmořské výšky se dají zachovat lesy a jak by se tomu dalo pomoct?
- je v ČR reálná potravinová soběstačnost, tak jak jsme ji měli před sto lety, i v klimatu 2050? Jak?
- pokud ne, jaký procento soběstačnosti je dobrý a jak má vypada zemědělství? Kolik lidí uživí hektar?
- co to vůbec je to zadržování vody v krajině, mokřady atd., co to přinese a jak?
- stromy v krajině. Potřebujeme všude vysázet dub španělský?
- jak se má nastavit hospodaření s vodou a zelení ve městech, pokud aspirace je zachovat naše zahrady, parky, aleje, to jak jsme zvyklí
- ...


Chápu že je to prostě moc velký úkol, moc otázek, nikdo to neřeší. Možná v tom Izraeli se takhle přemýšlí od základů.

Importantly, the way these materials are produced results in far lower CO₂ emissions than Portland cement. This can reduce CO₂ emissions by between 50% and 80%, depending on the technology used.
Using these materials in cement provides enhanced strength and durability, and also improves sustainability by reducing associated CO₂ emissions and recycling industrial wastes. Many of these cements have been highlighted in the United Nations Environment Programme 2016 report as having greatest potential for cement-related CO₂ emissions reduction.
Despite the extensive environmental and technical benefits achievable, the construction industry has been slow to take up sustainable cement technologies, which have instead been focused primarily in smaller niche markets. This has limited the industry’s ability to decarbonise.

How sustainable cement could cut carbon emissions | World Economic Forum
https://www.weforum.org/agenda/2020/08/sustainable-cement-carbon-emissions-sustainable-development