David Attenborough: Život na naší planetě | Oficiální trailer | Netflix
https://www.youtube.com/watch?time_continue=4&v=t5_giIuvxb0&feature=emb_title


‚Tohle je mé životní svědectví.‘ David Attenborough varuje v novém filmu před devastací planety | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/...ttenborough-zivot-na-nasi-planete-dokument-netflix-priroda_2010180933_kro

Stinova uhelna komise vydala obsahly clanek fyzika Jana Hollana, mapujici jak se dostat k nefosilnimu Cesku. Co nejrychleji (vcas to asi nestihnem). Urcite must read pro vsechny, ktere zajimaji reseni v regionu.

K „nefosilnímu Česku“ a ústupu od využívání uhlí – Stínová uhelná komise
https://uhelnakomise.cz/2020/10/17/k-nefosilnimu-cesku-a-ustupu-od-vyuzivani-uhli/#more-694

Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
https://zpravy.aktualne.cz/...ta-v-nouzi-zdenek-sverak-o-klimatu/r~c923a00e0e0511eb9c800cc47ab5f122/

Whether you eat animals or not, animal agriculture is important for restoring environmental and soil health.

The soil on the left is the result of regenerative agricultural practises being implemented. Sheep and cattle were carefully managed and rotated on the land. They ate the grass, deposited their urine and dung and were then moved away to let the grass grow back quickly. The cycle is then repeated at a later date depending on season variability and vegetation recovery. This allows the pulling of carbon into the soil. It is darker because carbon from the atmosphere is now in the soil making it more nutrient rich and dense.

The soil on the right is from a commercial farm that grows grain and uses no animals on the land.
The soil with more carbon holds a lot more water (roughly 150,000 liters of water per hectare for every 1% of carbon that’s added) and is full of microbes.

Animals therefore play a crucial role in regenerating the land and getting carbon into the soil when properly managed.

These ‘regenerative’ practises also can be applied to crop management.



Reposted from 2040 and Savory Institute

https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=2248437321933727&id=811866495590824

https://www.facebook.com/groups/2023967384336650/permalink/3444719662261408/

To Address the Great Climate Migration, the World Needs a Reparations Approach
https://foreignpolicy.com/...0/10/case-for-climate-reparations-crisis-migration-refugees-inequality/

Over the next 30 years, the climate crisis will displace more than 140 million people within their own countries—and many more beyond them. Global warming doesn’t respect lines on a map: It will drive massive waves of displacement across national borders, as it has in Guatemala and Africa’s Sahel region in recent years.

The great climate migration that will transform the world is just beginning. To adapt, the international community will need a different approach to politics. There are two ways forward: climate reparations or climate colonialism. Reparations would use international resources to address inequalities caused or exacerbated by the climate crisis; it would allow for a way out of the climate catastrophe by tackling both mitigation and migration. The climate colonialism alternative, on the other hand, would mean the survival of the wealthiest and devastation for the world’s most vulnerable people.

DZODZO: Myslim, ze jadro autorovy argumentace je, ze nestaci vytloukat klin klinem (sazet stromy hlava nehlava nebo budovat nadrze), ale v peci o pudu a krajinu. To je slon v mistnosti, ktereho nikdo moc neresi.
--
Muj nazor je, ze se vuci stromum vymezuje mozna az moc. Ano, vypari vodu, ale zaroven ta se leckde vrati zpet (maly cyklus) a zaroven ty koreny drzi pudu, ktera by jinak erodovala. Kdo tomu neveri, at si zajede treba do Irska, kde mely nadherne dubove lesy a ted maj tak akorat raseliniste a/nebo hole skaly. Tech puvodnich lesu zbylo minimum (nadelali z nich lode).

Zanedbaná péče o půdu končívá zánikem civilizací | Plus
https://plus.rozhlas.cz/zanedbana-pece-o-pudu-konciva-zanikem-civilizaci-8341704

Boj proti suchu zní dobře, zalesňování a nádrže ale nepomohou. Problém je v tom, co jsme udělali s krajinou – Deník N
https://denikn.cz/...ani-a-nadrze-ale-nepomohou-problem-je-v-tom-co-jsme-udelali-s-krajinou/?ref=tit

Vláda v pondělí v rámci proklamovaného boje se suchem navýšila počet území rezervovaných pro výstavbu přehrad z 56 na 86. Sucho je velké téma několika posledních let, v médiích se přetřásá nezávisle na momentálním počasí a vstupuje i do politiky. Jde ale opravdu o zásadní a dlouhodobý problém?

Jistě, minulá léta byla suchá, což způsobilo řadu potíží, od nedostatečné vodnatosti našich řek, přes vysychající studny až po výkyvy v zemědělské produkci. Kdyby ovšem byly tyto roky naopak srážkově nadprůměrné, stěžovali bychom si pravděpodobně taky – ostatně velké povodně nejsou v posledních třech dekádách vzácností, jedny právě v těchto dnech ohrožují východ republiky. Je důvod se znepokojovat právě suchem?

Sucho se dává do souvislosti s klimatickými změnami a lidé očekávají, že s „globálním oteplováním“ souvisí. Jenže takhle jednoduše to neplatí. I kdybychom předpokládali, že klimatické modely fungují a teplota se bude nadále zvyšovat, rozložení srážek moc předpovídat nelze a nikdo si netroufne tvrdit, jak se bude vodní bilance vyvíjet. Je možné, že sucho se bude prohlubovat a rok 2020 je vlastně anomální, stejně tak je ale možné, že suchý výkyv jsme už prodělali a teď se zase zhoupneme do vlhčího režimu.

Dosavadní srážková bilance je dlouhodobě téměř stabilní. Problém je ale jinde – vyšší teplota vede ke zvyšujícímu se odparu. Zdálo by se tedy, že hlavním směrem, kam napřít „boj se suchem“, by mělo být jeho omezování. Jenže nejrůznější opatření „proti suchu“ navrhovaná i prováděná českou vládou nebo Evropskou unií míří na to, aby voda rychle neodtékala. Na její ztrátu odparem cílí jen zcela minimálně. Samotný fakt, že voda rychle odteče, přitom nemusí být tak kritický – často skončí v nějakém rybníku a průtoky v řekách taky potřebujeme. Odpar naopak kritický je, přesto mnohá navrhovaná opatření, jako je budování dalších nádrží nebo vysazování stromů, mu nejen nezabraňují, ale ještě jej zvyšují.

YMLADRIS: Podle me trh potrebujem - carbon tax a firmy, ktere budou hledat inovace a nejlevnejsi cesty jak prejit k bezemisni ekonomice. Ale nestaci to, potrebujem i netrzni regulace - zakaz uhli, progresivni dane, odpusteni dluhu. A zmenu systemu, omezit vliv velkych firem a politiku zamerenou jen na dalsi volby. A hlavne zmenu hodnot cele spolecnosti. Udrzitelnost misto konzumu. SUVcka ne jako znamka uspechu, ale omezenosti a bezohlednosti. Revoluci misto evoluce ;-)

Zemědělci v depresi - Kapitál noviny
https://kapital-noviny.sk/zemedelci-v-depresi/

Asi nebudu přehánět, když budu tvrdit, že zemědělci stojí na okraji zájmu společnosti. Přesto jsou jedni z nejvýznamnějších aktérů zajišťujících přežití společnosti. A to hned na několika úrovních. Kromě toho, že poskytují společnosti potraviny, udržují ekosystémové služby. Jinými slovy, jsou správci krajiny. Pro představu, jak významnou oblast zemědělci spravují: v České republice obhospodařují na 4 205 000 hektarů půdy, což představuje téměř 54 % celkové rozlohy ČR, samotná orná půda zabírá 37,5 % rozlohy.1 Na Slovensku je celková výměra zemědělské půdy 2 379 101 ha, což je 48,5 % celkové rozlohy SK.2 V obou zemích tak mají zemědělci v pomyslné správě kolem poloviny území rozlohy států. Jsou to právě zemědělci, kteří naprosto zásadním způsobem ovlivňují čistotu vody, schopnost půdy zadržet dešťovou vodu, utváření mikroklimatu, přispívají k jímání atmosférického uhlíku do půdy a snižují tak antropogenní emise skleníkových plynů. Nejde tedy jen o produkci potravin šetrných ke zdraví spotřebitelů a přírody. Zemědělci, kteří tuto péči vykonávají, si zaslouží pozornost a být také opečováváni, protože pokud kolabují zemědělci, tak kolabuje ekosystém a v důsledku toho celé společnosti. Ostatně, dějinných příkladů je mnoho. Pečuje však někdo o ně? Podle mnoha indicií tomu tak úplně není. Zemědělci po celém světě čelí mnoha tlakům a nejistotám, díky kterým se dostávají do mezních situací, často končících mentálním onemocněním a s tím spojeným rozhodnutím vzít si vlastní život.

Zemědělci se nám hroutí | Ampi – Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s.
https://www.asociaceampi.cz/blog/zemedelci-se-nam-hrouti/

Přinášíme další díl ojedinělé a silné série Tomáše Uhnáka o duševním zdraví, respektive duševní tíze, kterou na svých bedrech nesou zemědělci. Tentokrát se na nejniternější pocity, úzkosti a deprese spojené s údělem zemědělců ptal přímo jich samotných – vybraných (v tomto případě ekologicky hospodařících) farmářů.

První díl článku o mentálním zdraví zemědělců (publikovaný též na tomto blogu) končil dvěma zjištěními. Za prvé, že zemědělství patří do skupiny profesí, jež bývají vystaveny velké psychické a mentální zátěži, která mívá vyústění do života s úzkostí a depresí a rozhodnutí ukončit svůj život. Tržní tlaky, spekulace a nízké výkupní ceny, zadlužení, nejistota odbytu, samota, genderové nerovnosti a změna klimatu – to vše a mnohem víc drtí ty, na jejichž stabilitě závisí přežití společností a ekosystémy celého světa. A za druhé že o duševním zdraví zemědělců toho víme velmi málo. Neexistuje dostatek dat a tato profesní skupina, stejně jako žádná jiná, není v České republice a na Slovensku sledována. Nezbývá tedy, než abych se sám vydal za zemědělci a přímo od nich zjistil, zda se cítí v nejistotě, zda mají deprese a co je toho příčinou

degenerativni agrolobby

VĚDCI VARUJÍ PŘED USTUPOVÁNÍM LOBBY VELKÝCH AGROPODNIKU V EVROPSKÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=3633048336759085&id=100001618623197

Tuto středu 21.října budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky(SZP), který ovlivní hospodaření vEvropské unii na dalších 6 let.Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých[1,2,]. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav – hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření – zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity.

Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli. Evropská komise vypracovala návrh nové Společné zemědělské politiky(SZP)[3,4]již v roce 2019. Jako povinné (nikoliv dobrovolné, jako dosud) podmínky významné části dotací stanovila přísnější ekologické standardy zemědělství. I tento návrh byl ale evropskými vědci kritizován jako nedostatečný. Ti navrhli v souladu s evropskou strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ opatření, která by vedla k redukci nadužívání pesticidů, omezení nadměrného hnojení a zvýšení podílu ekologického zemědělství. V souladu s další „Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti“ bylo navrženo vymezení alespoň 10 % zemědělské plochy pro rozmanité krajinné prvky, zastavení úbytku opylovačů, každoroční uvolnění 20 miliard eur na opatření podporující biologickou rozmanitost.
Návrhem Komise bylo také „zastropování“ (tj. stanovení maximální výše) dotací pro jeden subjekt. „Zastropování“ mělo omezovat výhody velkých agropodniků, které by jinak díky své velikosti dostávaly neúměrně velké dotace –stejná platba na jednotku plochy diskriminuje například rodinné farmy, které díky malé rozloze, a tedy relativně malému příjmu nejsou schopny ekonomicky konkurovat velkým podnikům.
Návrh nyní dostal velkou ránu v Evropském parlamentu, kde skupina poslancůze tří největších frakcí (EPP, S & D, Renew) připravila pozměňovací návrh, který ale vrací SZP tam, kde byla dosud. Čeští vědci proto vyzývají české europoslance ze všech politických stran a hnutí, aby nehlasovali pro tento „kompromisní“ návrh, a podpořili pozměňovací návrhy, které by do SZP začlenily podporu ekologických a klimatických cílů ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).

SHEFIK: napr. BCG (jedna z nejprestiznejsich konzultantskejch firem)

How an EU Carbon Border Tax Could Jolt World Trade | BCG
https://www.bcg.com/publications/2020/how-an-eu-carbon-border-tax-could-jolt-world-trade

We estimate, for example, that a levy on EU imports of $30 per metric ton of CO2 emissions—one potential scenario—could reduce the profit pool for foreign producers by about 20% if the price for crude oil remains in the range of $30 to $40 per barrel. The levy could reduce profits on imported flat-rolled steel, in particular, by roughly 40%, on average. The impact of the added costs would be felt far downstream.
...

Placing a carbon tax on imports could go a long way toward meeting this goal. Imports represent approximately one-quarter of the emissions of all goods consumed or processed in the EU. 
...
On the basis of these two factors, among the sectors most directly hit by the carbon border tax would be coke and refined petroleum products, as well as mining and quarrying. (See Exhibit 1.) The carbon and trade intensities of each sector are high. Indeed, of the 44 sectors that the EU regards as high priorities for new carbon measures, 85% are related to materials, energy, and other sectors that provide raw ingredients for industrial processes. Sectors such as chemical products, basic metals, paper products, and nonmetallic mineral products, while less dependent on trade, would also be directly affected because of their high carbon intensity.
...
atd, stoji za precteni cely

YMLADRIS: to na co narazis je problem legislativniho ramce a zarovensi ji imho predstavujes jinak nez ma byt. EU zamejsli carbon tax, ze cokoliv dovezenyho (i nedovezenyho) bude zdaneny carbon tax podle urcity metodiky. tzn. jedna se o dan neprimou (na vyrobek - napr schillerova X pivo), kterou plati finalne spotrebitel, ne o dan primou. prima dan by tezko sla uplatnit na cinsky firmy a byla kontrolovatelna, nebo vymahatelna.

pzakladem je nastavit spravnou metodiku vypoctu per vyrobek (tzn. bude to nejaka certifikace spotrebovanyho objemu CO2 ve vyrobe/pocet vyrobku), ktera jednak bude vuci firmam spravedliva, dokaze opravdu odrazet zatez na zivotni prostredi, neznici hned prvni rok nejchudsi vrstvy, ale bude stimulovat obe trzni strany:

poptavku tak, ze spotrebitele zacnou hledat levnejsi alternativy (coz budou ty bez carbonu)

nabidku tak, ze aby udrzely firmy svoje podily na trhu a obrat, budou muset ty levnejsi alternativy sami hledat/zacit vytvaret, nez s nimi prijde konkurence a ukousne jim trzni podil

jako bonus nejvic zaplati ti majetni, protoze na masle bude carbon tax prd. kdezto na autu, lasergame, nebo nemovitosti to uz bude znatelna castka (pokud to bude carbon zahrnujici vyrobek). a pokud ti majetni zacnou upredbostnovat necarbon vyrobky, nastartuji novy zero-carbon trh vyrazne rychleji, nez kdyby stat neco desetileti sudlal

tahle komplexnost pravdepodobne zpusobuje ze ty dohody jak ma carbon tax vypadat, trvaji tak dlouho