• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."


    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS, TUHO:

    dobra reakce na attenboroughuv dokument


    Dear David Attenborough, beautiful Netflix documentary. But your ‘solutions’ destroy nature even more - The Correspondent
    https://thecorrespondent.com/...ary-but-your-solutions-destroy-nature-even-more/52432608382-481ff02e

    Dear Sir David Attenborough,

    ...

    Your reasoning is as follows. We humans are cultivating more and more land for agriculture to support our growing global population, thereby destroying natural ecosystems. The most important example is a seemingly endless succession of palm oil plantations in Borneo, built at the expense of the richest nature on Earth, including orangutans, our siblings in the canopy.

    So, you say, we need to focus all our energies on cultivating more food on less land. “The Dutch have become experts at getting the most out of every hectare,” we hear you say with your familiar eloquent tone. “Despite its size, the Netherlands is now the world’s second largest exporter of food.”

    According to you, the Netherlands has increased its production tenfold, while using fewer pesticides and artificial fertilisers, with lower CO2 emissions. We see tomatoes growing in futuristic greenhouses, and even vertical farming: heads of lettuce growing one above the other, 10 storeys high, illuminated by purple LED lighting.

    But the fact that we are champion exporters is not because we pile heads of lettuce on top of each other or because we grow sustainable sci-fi tomatoes.

    The “food product” that makes us champion exporters doesn’t taste good: it’s flowers. We are actually focusing all our energies on supplying the growing global population with flowers!

    That requires heaps of artificial fertiliser and CO2. And thanks to horticultural exports, the Netherlands uses the largest amount of pesticides per hectare in all of Europe.

    If we don’t count flowers, the Netherlands isn’t the second largest exporter of food: Germany is. The fact that you do include flowers is probably because you got your information from an often-cited article in National Geographic, which makes the same mistakes.

    Even so, we do export a lot of food, so this isn’t the most important fact you missed. The point is: the Netherlands is cheating. We have two tricks that allow us to export so much food with so little land use. And as a Dutch ecologist, I’m afraid to say they have nothing much to do with the conservation of biodiversity.

    ...

    Trick #1: imports

    The first trick: 30% of our exports aren’t actually grown in the Netherlands. In fact, we import them first. This is known as “re-exportation”. And the Netherlands may be fertile, but many of the raw materials for the other 70% also come from abroad.

    For its own consumption alone, the Netherlands uses two and a half times more agricultural land than the country possesses. That’s not because we pile crops on top of each other in towers: that land is situated in other countries.


    Guess where all that palm oil from Borneo goes? The Netherlands.

    After India and China, the Netherlands was the biggest palm oil importer in 2019. Unilever, one of the world’s biggest food multinationals, uses this palm oil to make supermarket products for the whole of Europe, in Dutch factories. Unilever puts oil in practically everything, from bread and peanut butter to shampoo and mascara. And palm oil is the cheapest oil on the global market. Even in formula for babies, milk fat is replaced by palm oil.

    All that processed food: that would be number four in the list of Dutch export products. This year, too, Unilever was involved in further deforestation in Indonesia


    ...

    Trick #2: fossil fuels

    The second trick is fossil fuels. Although there is a much higher yield per square metre of agricultural land than 50 years ago, the efficiency of the production process has collapsed. In 1950, every 100 joules of fossil fuels that Dutch farmers used yielded 107 joules of nutritional value thanks to ecological processes, but nowadays, that ratio is only 100 joules of fossil fuels to 6 joules of nutritional value. All that energy goes towards the production of artificial fertiliser, building barns, driving tractors and transporting all the food. And we don’t eat the bulk of it ourselves; it’s feed for livestock.

    We use two-thirds of all agricultural land to grow grass to feed for our cows. They get a supplementary 10-20% in the form of protein concentrates, the majority of which come from outside Europe: soy and palm kernel shells.

    This brings us to our second and third largest agricultural export, after flowers: meat and dairy. Cheap pork and milk for Germany and the UK.

    I don’t have to tell you about the disastrous effects of bio-industry on the climate and biodiversity; you talk about this in your documentary. Thanks to all the cheese and cutlets, the Netherlands is also a leader when it comes to biodiversity loss.

    ...

    Increasing food production in itself doesn’t reduce the number of undernourished people globally, but merely leads to more lower quality products at throwaway prices, and an increased consumption of luxury products by people who already had more than enough to eat. The bulk of Dutch exports goes to other European countries, all of which also consume more meat and dairy than is good for them.

    ...

    The problem with greenhouse horticulture

    now we finally get to the tomato greenhouses. Our fifth-largest agricultural export, after flowers, meat, dairy and processed goods, is vegetables. About half of the export value of fruit and vegetables comes from greenhouse horticulture, and that accounts for only 4% of our total agricultural exports. Most of this also goes to other European countries

    ...

    unfortunately greenhouses are expensive to build, and they are by far the most energy-intensive sector in the Netherlands, much more intensive than the steel industry. Greenhouse horticulture takes up 10% of all Dutch natural gas consumption – the same amount as half of all Dutch housing. Greenhouse horticulture accounts for 80% of all the energy used for agriculture. Economically, this is only possible because it is subject to a lower energy tax rate.

    Why do greenhouses get a reduced rate? Because otherwise they’d have to pay an enormous amount of energy tax.

    There’s no point even talking about vertical farming because that requires even more energy, and it can’t be switched off. LED lighting is relatively economical (although it has nothing on sunlight, which is free), but that’s merely promotional chatter. Its benefits are instantly negated by the number of lamps, enormous dehumidifiers and air conditioners these constructions require.

    ...

    By praising Dutch exports, you are only repeating our food industry’s marketing slogans. Please stop. Argue for hard measures to curb our own consumption. Hold food giants like Unilever to account. Condemn agriculture that comes at the expense of biodiversity. Not only in Borneo, but also in the Netherlands, and on your own island of Britain.

    If Europe were to make it part of its policy to halve meat and dairy production in favour of seasonal vegetables, we would be able to manage without exports from outside Europe, while promoting healthier living and environmentally friendly farming. And the European Union has that power, because it has been determining farmers’ choices for decades, with a cash injection that constitutes almost 40% percent of the total EU budget. It’s a choice.

    Without Dutch imports and exports, the world outside Europe would not have less, but more to eat, and not less, but more nature would be preserved.



    TUHO
    TUHO --- ---
    David Attenborough: Život na naší planetě | Oficiální trailer | Netflix
    https://www.youtube.com/watch?time_continue=4&v=t5_giIuvxb0&feature=emb_title


    ‚Tohle je mé životní svědectví.‘ David Attenborough varuje v novém filmu před devastací planety | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
    https://www.irozhlas.cz/...ttenborough-zivot-na-nasi-planete-dokument-netflix-priroda_2010180933_kro
    TUHO
    TUHO --- ---
    SHINIGAMI
    SHINIGAMI --- ---
    TADEAS: bych si s dovolenim pro Kladno objednal nahradu kotle za reaktor;)
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    TUHO: kdyby někomu připomínal jistého mladého regionálního politika, tak to není náhoda
    TUHO
    TUHO --- ---
    Stinova uhelna komise vydala obsahly clanek fyzika Jana Hollana, mapujici jak se dostat k nefosilnimu Cesku. Co nejrychleji (vcas to asi nestihnem). Urcite must read pro vsechny, ktere zajimaji reseni v regionu.

    K „nefosilnímu Česku“ a ústupu od využívání uhlí – Stínová uhelná komise
    https://uhelnakomise.cz/2020/10/17/k-nefosilnimu-cesku-a-ustupu-od-vyuzivani-uhli/#more-694
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
    https://zpravy.aktualne.cz/...ta-v-nouzi-zdenek-sverak-o-klimatu/r~c923a00e0e0511eb9c800cc47ab5f122/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    "agroforestry and the climate crisis" | Patrick Worms
    http://www.youtube.com/watch?v=deJWoocYLwI
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Whether you eat animals or not, animal agriculture is important for restoring environmental and soil health.

    The soil on the left is the result of regenerative agricultural practises being implemented. Sheep and cattle were carefully managed and rotated on the land. They ate the grass, deposited their urine and dung and were then moved away to let the grass grow back quickly. The cycle is then repeated at a later date depending on season variability and vegetation recovery. This allows the pulling of carbon into the soil. It is darker because carbon from the atmosphere is now in the soil making it more nutrient rich and dense.

    The soil on the right is from a commercial farm that grows grain and uses no animals on the land.
    The soil with more carbon holds a lot more water (roughly 150,000 liters of water per hectare for every 1% of carbon that’s added) and is full of microbes.

    Animals therefore play a crucial role in regenerating the land and getting carbon into the soil when properly managed.

    These ‘regenerative’ practises also can be applied to crop management.



    Reposted from 2040 and Savory Institute

    https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=2248437321933727&id=811866495590824
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS:

    Regenerative Agriculture | A Manual for Making Small Farms Work
    https://www.regenerativeagriculturebook.com/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    To Address the Great Climate Migration, the World Needs a Reparations Approach
    https://foreignpolicy.com/...0/10/case-for-climate-reparations-crisis-migration-refugees-inequality/

    Over the next 30 years, the climate crisis will displace more than 140 million people within their own countries—and many more beyond them. Global warming doesn’t respect lines on a map: It will drive massive waves of displacement across national borders, as it has in Guatemala and Africa’s Sahel region in recent years.

    The great climate migration that will transform the world is just beginning. To adapt, the international community will need a different approach to politics. There are two ways forward: climate reparations or climate colonialism. Reparations would use international resources to address inequalities caused or exacerbated by the climate crisis; it would allow for a way out of the climate catastrophe by tackling both mitigation and migration. The climate colonialism alternative, on the other hand, would mean the survival of the wealthiest and devastation for the world’s most vulnerable people.

    PAD
    PAD --- ---
    DZODZO: Myslim, ze jadro autorovy argumentace je, ze nestaci vytloukat klin klinem (sazet stromy hlava nehlava nebo budovat nadrze), ale v peci o pudu a krajinu. To je slon v mistnosti, ktereho nikdo moc neresi.
    --
    Muj nazor je, ze se vuci stromum vymezuje mozna az moc. Ano, vypari vodu, ale zaroven ta se leckde vrati zpet (maly cyklus) a zaroven ty koreny drzi pudu, ktera by jinak erodovala. Kdo tomu neveri, at si zajede treba do Irska, kde mely nadherne dubove lesy a ted maj tak akorat raseliniste a/nebo hole skaly. Tech puvodnich lesu zbylo minimum (nadelali z nich lode).
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Zanedbaná péče o půdu končívá zánikem civilizací | Plus
    https://plus.rozhlas.cz/zanedbana-pece-o-pudu-konciva-zanikem-civilizaci-8341704
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    "Samotný fakt, že voda rychle odteče, přitom nemusí být tak kritický – často skončí v nějakém rybníku a průtoky v řekách taky potřebujeme."

    no ja neviem svratka teraz odteka rychlo ale ani to nestaci a vylieva sa z brehu a v rybniku urcite nekonci...

    Brněnský deník | Brnem se valí velká voda | fotogalerie
    https://brnensky.denik.cz/galerie/brnem-se-vali-velka-voda.html?photo=7&back=3594260854-2244-50

    neviem co je v zvysku clanku lebo je za paywallom, ale predpokladam, ze sa tam hovori o tom ako zadrziavat tuto vodu este nez rychlo stecie do riek, ktore sa potom vyleju v obciach, tomu moze pomoct aj zalesnovanie, zo zalesnenho kopca voda tak rychlo nestecie ako z holiny
    PAD
    PAD --- ---
    Boj proti suchu zní dobře, zalesňování a nádrže ale nepomohou. Problém je v tom, co jsme udělali s krajinou – Deník N
    https://denikn.cz/...ani-a-nadrze-ale-nepomohou-problem-je-v-tom-co-jsme-udelali-s-krajinou/?ref=tit

    Vláda v pondělí v rámci proklamovaného boje se suchem navýšila počet území rezervovaných pro výstavbu přehrad z 56 na 86. Sucho je velké téma několika posledních let, v médiích se přetřásá nezávisle na momentálním počasí a vstupuje i do politiky. Jde ale opravdu o zásadní a dlouhodobý problém?

    Jistě, minulá léta byla suchá, což způsobilo řadu potíží, od nedostatečné vodnatosti našich řek, přes vysychající studny až po výkyvy v zemědělské produkci. Kdyby ovšem byly tyto roky naopak srážkově nadprůměrné, stěžovali bychom si pravděpodobně taky – ostatně velké povodně nejsou v posledních třech dekádách vzácností, jedny právě v těchto dnech ohrožují východ republiky. Je důvod se znepokojovat právě suchem?

    Sucho se dává do souvislosti s klimatickými změnami a lidé očekávají, že s „globálním oteplováním“ souvisí. Jenže takhle jednoduše to neplatí. I kdybychom předpokládali, že klimatické modely fungují a teplota se bude nadále zvyšovat, rozložení srážek moc předpovídat nelze a nikdo si netroufne tvrdit, jak se bude vodní bilance vyvíjet. Je možné, že sucho se bude prohlubovat a rok 2020 je vlastně anomální, stejně tak je ale možné, že suchý výkyv jsme už prodělali a teď se zase zhoupneme do vlhčího režimu.

    Dosavadní srážková bilance je dlouhodobě téměř stabilní. Problém je ale jinde – vyšší teplota vede ke zvyšujícímu se odparu. Zdálo by se tedy, že hlavním směrem, kam napřít „boj se suchem“, by mělo být jeho omezování. Jenže nejrůznější opatření „proti suchu“ navrhovaná i prováděná českou vládou nebo Evropskou unií míří na to, aby voda rychle neodtékala. Na její ztrátu odparem cílí jen zcela minimálně. Samotný fakt, že voda rychle odteče, přitom nemusí být tak kritický – často skončí v nějakém rybníku a průtoky v řekách taky potřebujeme. Odpar naopak kritický je, přesto mnohá navrhovaná opatření, jako je budování dalších nádrží nebo vysazování stromů, mu nejen nezabraňují, ale ještě jej zvyšují.
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    YMLADRIS: Podle me trh potrebujem - carbon tax a firmy, ktere budou hledat inovace a nejlevnejsi cesty jak prejit k bezemisni ekonomice. Ale nestaci to, potrebujem i netrzni regulace - zakaz uhli, progresivni dane, odpusteni dluhu. A zmenu systemu, omezit vliv velkych firem a politiku zamerenou jen na dalsi volby. A hlavne zmenu hodnot cele spolecnosti. Udrzitelnost misto konzumu. SUVcka ne jako znamka uspechu, ale omezenosti a bezohlednosti. Revoluci misto evoluce ;-)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Zemědělci v depresi - Kapitál noviny
    https://kapital-noviny.sk/zemedelci-v-depresi/

    Asi nebudu přehánět, když budu tvrdit, že zemědělci stojí na okraji zájmu společnosti. Přesto jsou jedni z nejvýznamnějších aktérů zajišťujících přežití společnosti. A to hned na několika úrovních. Kromě toho, že poskytují společnosti potraviny, udržují ekosystémové služby. Jinými slovy, jsou správci krajiny. Pro představu, jak významnou oblast zemědělci spravují: v České republice obhospodařují na 4 205 000 hektarů půdy, což představuje téměř 54 % celkové rozlohy ČR, samotná orná půda zabírá 37,5 % rozlohy.1 Na Slovensku je celková výměra zemědělské půdy 2 379 101 ha, což je 48,5 % celkové rozlohy SK.2 V obou zemích tak mají zemědělci v pomyslné správě kolem poloviny území rozlohy států. Jsou to právě zemědělci, kteří naprosto zásadním způsobem ovlivňují čistotu vody, schopnost půdy zadržet dešťovou vodu, utváření mikroklimatu, přispívají k jímání atmosférického uhlíku do půdy a snižují tak antropogenní emise skleníkových plynů. Nejde tedy jen o produkci potravin šetrných ke zdraví spotřebitelů a přírody. Zemědělci, kteří tuto péči vykonávají, si zaslouží pozornost a být také opečováváni, protože pokud kolabují zemědělci, tak kolabuje ekosystém a v důsledku toho celé společnosti. Ostatně, dějinných příkladů je mnoho. Pečuje však někdo o ně? Podle mnoha indicií tomu tak úplně není. Zemědělci po celém světě čelí mnoha tlakům a nejistotám, díky kterým se dostávají do mezních situací, často končících mentálním onemocněním a s tím spojeným rozhodnutím vzít si vlastní život.

    Zemědělci se nám hroutí | Ampi – Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s.
    https://www.asociaceampi.cz/blog/zemedelci-se-nam-hrouti/

    Přinášíme další díl ojedinělé a silné série Tomáše Uhnáka o duševním zdraví, respektive duševní tíze, kterou na svých bedrech nesou zemědělci. Tentokrát se na nejniternější pocity, úzkosti a deprese spojené s údělem zemědělců ptal přímo jich samotných – vybraných (v tomto případě ekologicky hospodařících) farmářů.

    První díl článku o mentálním zdraví zemědělců (publikovaný též na tomto blogu) končil dvěma zjištěními. Za prvé, že zemědělství patří do skupiny profesí, jež bývají vystaveny velké psychické a mentální zátěži, která mívá vyústění do života s úzkostí a depresí a rozhodnutí ukončit svůj život. Tržní tlaky, spekulace a nízké výkupní ceny, zadlužení, nejistota odbytu, samota, genderové nerovnosti a změna klimatu – to vše a mnohem víc drtí ty, na jejichž stabilitě závisí přežití společností a ekosystémy celého světa. A za druhé že o duševním zdraví zemědělců toho víme velmi málo. Neexistuje dostatek dat a tato profesní skupina, stejně jako žádná jiná, není v České republice a na Slovensku sledována. Nezbývá tedy, než abych se sám vydal za zemědělci a přímo od nich zjistil, zda se cítí v nejistotě, zda mají deprese a co je toho příčinou

    TADEAS
    TADEAS --- ---
    degenerativni agrolobby

    VĚDCI VARUJÍ PŘED USTUPOVÁNÍM LOBBY VELKÝCH AGROPODNIKU V EVROPSKÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE
    https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=3633048336759085&id=100001618623197

    Tuto středu 21.října budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky(SZP), který ovlivní hospodaření vEvropské unii na dalších 6 let.Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých[1,2,]. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav – hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření – zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity.

    Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli. Evropská komise vypracovala návrh nové Společné zemědělské politiky(SZP)[3,4]již v roce 2019. Jako povinné (nikoliv dobrovolné, jako dosud) podmínky významné části dotací stanovila přísnější ekologické standardy zemědělství. I tento návrh byl ale evropskými vědci kritizován jako nedostatečný. Ti navrhli v souladu s evropskou strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ opatření, která by vedla k redukci nadužívání pesticidů, omezení nadměrného hnojení a zvýšení podílu ekologického zemědělství. V souladu s další „Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti“ bylo navrženo vymezení alespoň 10 % zemědělské plochy pro rozmanité krajinné prvky, zastavení úbytku opylovačů, každoroční uvolnění 20 miliard eur na opatření podporující biologickou rozmanitost.
    Návrhem Komise bylo také „zastropování“ (tj. stanovení maximální výše) dotací pro jeden subjekt. „Zastropování“ mělo omezovat výhody velkých agropodniků, které by jinak díky své velikosti dostávaly neúměrně velké dotace –stejná platba na jednotku plochy diskriminuje například rodinné farmy, které díky malé rozloze, a tedy relativně malému příjmu nejsou schopny ekonomicky konkurovat velkým podnikům.
    Návrh nyní dostal velkou ránu v Evropském parlamentu, kde skupina poslancůze tří největších frakcí (EPP, S & D, Renew) připravila pozměňovací návrh, který ale vrací SZP tam, kde byla dosud. Čeští vědci proto vyzývají české europoslance ze všech politických stran a hnutí, aby nehlasovali pro tento „kompromisní“ návrh, a podpořili pozměňovací návrhy, které by do SZP začlenily podporu ekologických a klimatických cílů ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    SHEFIK: napr. BCG (jedna z nejprestiznejsich konzultantskejch firem)

    How an EU Carbon Border Tax Could Jolt World Trade | BCG
    https://www.bcg.com/publications/2020/how-an-eu-carbon-border-tax-could-jolt-world-trade

    We estimate, for example, that a levy on EU imports of $30 per metric ton of CO2 emissions—one potential scenario—could reduce the profit pool for foreign producers by about 20% if the price for crude oil remains in the range of $30 to $40 per barrel. The levy could reduce profits on imported flat-rolled steel, in particular, by roughly 40%, on average. The impact of the added costs would be felt far downstream.
    ...

    Placing a carbon tax on imports could go a long way toward meeting this goal. Imports represent approximately one-quarter of the emissions of all goods consumed or processed in the EU. 
    ...
    On the basis of these two factors, among the sectors most directly hit by the carbon border tax would be coke and refined petroleum products, as well as mining and quarrying. (See Exhibit 1.) The carbon and trade intensities of each sector are high. Indeed, of the 44 sectors that the EU regards as high priorities for new carbon measures, 85% are related to materials, energy, and other sectors that provide raw ingredients for industrial processes. Sectors such as chemical products, basic metals, paper products, and nonmetallic mineral products, while less dependent on trade, would also be directly affected because of their high carbon intensity.
    ...
    atd, stoji za precteni cely



    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: to na co narazis je problem legislativniho ramce a zarovensi ji imho predstavujes jinak nez ma byt. EU zamejsli carbon tax, ze cokoliv dovezenyho (i nedovezenyho) bude zdaneny carbon tax podle urcity metodiky. tzn. jedna se o dan neprimou (na vyrobek - napr schillerova X pivo), kterou plati finalne spotrebitel, ne o dan primou. prima dan by tezko sla uplatnit na cinsky firmy a byla kontrolovatelna, nebo vymahatelna.

    pzakladem je nastavit spravnou metodiku vypoctu per vyrobek (tzn. bude to nejaka certifikace spotrebovanyho objemu CO2 ve vyrobe/pocet vyrobku), ktera jednak bude vuci firmam spravedliva, dokaze opravdu odrazet zatez na zivotni prostredi, neznici hned prvni rok nejchudsi vrstvy, ale bude stimulovat obe trzni strany:

    poptavku tak, ze spotrebitele zacnou hledat levnejsi alternativy (coz budou ty bez carbonu)

    nabidku tak, ze aby udrzely firmy svoje podily na trhu a obrat, budou muset ty levnejsi alternativy sami hledat/zacit vytvaret, nez s nimi prijde konkurence a ukousne jim trzni podil

    jako bonus nejvic zaplati ti majetni, protoze na masle bude carbon tax prd. kdezto na autu, lasergame, nebo nemovitosti to uz bude znatelna castka (pokud to bude carbon zahrnujici vyrobek). a pokud ti majetni zacnou upredbostnovat necarbon vyrobky, nastartuji novy zero-carbon trh vyrazne rychleji, nez kdyby stat neco desetileti sudlal

    tahle komplexnost pravdepodobne zpusobuje ze ty dohody jak ma carbon tax vypadat, trvaji tak dlouho
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam