PAD: ok,byl to jen příklad. Pokud je základem topení a ohřev vody, tak samozřejmě: hi-tech úsporné řešení je tepelné čerpadlo (i kdyby mělo ochlazovat vzduchu - extrémně hluboké mrazy u nás jsou stejně jen vyjímkou).

Vtip je v tom, že jakýkoliv způsob, jak získat z ekvivalentu těch 4t smrku elektřinu, bude mít účinnost max. asi 30%. Tedy, i když by tepelné čerpadlo spotřebovalo jen asi 40% energie oproti tomu stávajícímu ohřevu, tak pořád zůstává nejasná otázka, kde to vzít: OZE v zimě dávají málo, topit je v zásadě potřeba především v sezóně, kdy fotovoltaiky nedává skoro nic.

Přijde ti, že řeším marginální věc, ale mrazák i tepelné čerpadlo budou mít nějaký příkon, a pro chytrou domácnost bude prostě nutnost zajistit například aby mrazák (kterému zvlášť v zimě nejspíš postačí startovat jen jednou za čas, zvlášť když nebude umístěný v nejvíce vytopené místnosti domu) prostě neběžel současně s tím tepelným čerpadlem nebo s pračkou nebo co já vím čím. I když ty spotřebiče běží jen zlomek času, jejich špičkový příkon je dost na to, aby výslednán špička dohromady s topením už byla moc.

Ae zase pokud by dům byl za něčím jako Powerwall, tak je to pořád v pohodě, protože lithiové baterie mají velké vybíjecí proudy a už instalovaná kapacita, potřebná pro 24h výdrž, by zajistila vybíjecí proudy víc než dostatečné... navíc powerwallem stěží někdo bude topit...

Pokud by dům měl sezónní zdroj, typu palivový článek, tak tam bude dostupný výkon výrazně menší, a používat tenhle zdroj nejdřív na nabíjení baterií a pak celý dům pohánět z baterií, to nepokládám za úplně pravděpodobné. Jakmile tedy dům bude mít víc různých zdrojů energie, tak automaticky nějaký vyjde jako "nejlevnější" (dnes je to vždycky přípojka na okolní síť, ale to nemusí být v budoucnu pravda, protože třeba nejlevnější můžou být jen přípojky za slabými jističi, které zaručeně chrání síť před vznikem špiček, apod.). Takže prostě moje úvaha konverguje k tomu, že pokud budou mít spotřebiče na výběr mezi několika zdroji energie, různě drahými a různě kapacitními, tak některé mohou zvolit strategii počkat si na dostupnost nejlevnějšího zdroje (který by z logiky věci ve finále měl být ten, který shromažďuje přebytky z OZE, protože ty jsou úpllně zadarmo...)

TADEAS:

Expert: Letět na dovolenou se prodraží, aerolinky odstavují letadla - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/...ert-letet-na-dovolenou-se-prodrazi-aerolinky-odstavuji-letadla-134688

XCHAOS: Jo, je to hezky - kdyz mas FVE na strese, muzes proste i pouzit obyc. casovanou zasuvku za cca 100 korun (aspon ja to tak planuju). Jen bych ale pripomenul, ze tato diskuze se toci kolem problemu s nestalosti OZE - a v tomto kontextu je slonem v mistnosti vytapeni budov a ohrev teple vody, zejmena v zime. Ta mraznicka ma odber dejme tomu 0.5kWh/den (https://www.mall.cz/mrazaky/amica-fzc-2083-aa?src=bestsellers ), takze asi 182kWh/rok. V nasi usporne domacnosti spotrebujeme za rok na otop a TUV cca 4 tuny smrku, coz je pri ucinnosti 70% (ve skutecnosti je vyssi) asi 12MWh energie (https://www.avydon.cz/vyhrevnost-dreva ).

Pokud se tady tedy bavime o chytrem vypinani mrazaku jakozto ceste k reseni nestalosti OZE, tak nam tak trochu unika pointa veci, protoze ve srovnani s tim vytapenim atp ten mrazak predstavuje asi 1.5%.

Jinymi slovy: k cemu je ti flexibilni zatez, kdyz ti v prosinci lidi spusti vytapeni a bojlery a proste nebudes mit zpusob, jak to vsechno uzasobovat.

SHEFIK:
SHEFIK: tohle je nepochopení konceptu. Nejde o to odložit chlazení od dva dny a i jsem se to snažil vysvětlit.

U ledničky je to s rozpětím použitelných teplot tedy slabší, protože mráz tam nechceš, a teplo taky ne. Lepší případ je ale chladnička. Má mít třeba -18 stupňů, ale ve skutečnosti, nachladit jí na -20 není problém. A polevení mrazu např. na -17 nebo - 16 taky není zásadní problém. Pokud mražení spouští termost nastavený na konkrétní teplotu, tak je to taková hloupá zpětná vazba v duchu 20.století. Ale pokud bys měl vstupní informaci o tom, jestlii je elektřiny v síti přebytek nebo ne nebo naopak jestli je špička, tak můžeš už nějak optimalizovat. V případě přebytku necháš mrazničku vychladit na -20 a máš vlastně energii akumulovanou přímo v tom spotřebiči. A v případě nedostatku tam může být tolerance, že se kompresor nespustí už při -18, ale až při -16ti.... stejně pak lze uvažovat o nastavení klimatizace, elektrického topení, bojleru... dnes existuje jen řešení "hrubou silou", tedy signalizace nočního/přímotopového řešení, ale mohlo by to být řešené více stylem "soft power" a pro více různých typů spotřebičů (třeba mobily se už dnes snaží nedobíjet na 100% kvůlil ochraně baterie a určitě s něčím podobným přijdou i notebooky.. zejména chytrá elektronika, co v sobě tak jako tak má spoustu softwaru, by určitě informaci o momentálním stavu v rozvodné síti ocenila a dokázala využít při plánování dobití baterie, protože v první řadě, lithiovým bateriím je stejně nejlíp v rozpětí 40-60% dobití a nabití na 100% by se mělo dít tak trochu jen "on demand", tedy až když opravdu chci zařeízení od nabíječky odpojit...)

Naše primitivní rozvodná síť je od budoucího stavu smart grid zhruba stejně vzdálená, jako byla tahle síť samotná vzdálená od toho, co jí předcházelo - tedy od kyblíku uhlí a petrolejky...

Jak moc škodí přírodě ohňostroj? Řekneme to takhle: Radši na něj letos zapomeňte
https://forbes.cz/jak-moc-skodi-prirode-ohnostroj-rekneme-to-takhle-radsi-na-nej-letos-zapomente/

Ja doufam ze se dozijeme toho ze kazda domacnost bude mit 10kWh baterku, pripadne panelaky ekvivalent :)

Tak se nastavi limit na limit ;) (pozdrz maximalne jeden cyklus, 2 stupne, 30 minut, whatever)

JIMIQ: u lednicky to nedava smysl. kdyz ti vystoupa cena na dva dny, nebudes dva dny chladit?

jinak kazda lednice chlad akumulovat umi, to take neni nic noveho... mame stitkovani spotteby podle pismen, trh i regulatori tohle davno vyresili kvuli ekonomickym duvodum

Tepelna cerpadla uz maji dnes v systemu moznost si z internetu stahnout cenu elektriny a uzivatelaky nastavit pri jake cene uz nejet. To same muzou mit chladnicky - kdo na to ma, at si chladi furt, ti co chteji usetrit si nastavi limity. Jinak moje chladnicka jede 15 minut kazdych 45 minut (v lete castejc), tak to myslim jde docela uridit. Navic muze mit nejakou formu akumulace “chladu” materialem s fazovym posunem kolem tech 5-6 stupnu celsia

Ale obecne nejlepsi posuny spotreby umi bojlery a tepelna cerpadla s akumulacni nadobou, to muze bejt klidne i 12 hodin

tohle je zas vymejsleni kola. lednicky a dalsi pristroje maj sporici rezimy. kdyz lednicka dosahne urcity vnitrni teploty, "vypne se", resp. prepne se do usoornyho rezimu. stejne tak notebook, kdyz je nabitej, protejka do nej min energie, nez kdyz dobiji baterku...

nejde mit na lednici, nebo mrazaku spinaci hodiny, ktere by byly regulovane externim zasahem, ne internim termostatem. vykyvy teplot by zpusobily drivejsi kazeni jidla - na ktere je kupodivu potreba taky energie, doprava a plocha na pestovani...

GLOBETROTTER: Tak může to řešit špičky, které vznikají u každého typu provozu... já řeším léta shaping provozu v sousedské internetové síti, tam je princip trochu podobný. Ledničku je možné pustit o 10 minut později, ale nejde jí pustit vůbec. Umíme dnes teoreticky vyřešit věc, která by u konvenční hloupé rozvodné sítě způsobila vypadnutí pojistek. A ve chvíli, kdy třeba čtvrť pojede z místní baterkárny s omezenou kapacitou, tohle skutečně může hrát roli, protože díky nějakém odložení startů některých odložitelných spotřebičů se to celé vejde do menšího špičkového výkonu.

Jinak není to o tom, že by kvůli špičkám v síti někdo odkládal oběd. Spíš přesně naopak: proto, že si někdo doma pustí mikrovlnku aby si ohřál oběd, tak se mu odloží start ledničky nebo klimatizace o těch 10 minut. Protože místo nějakého držení teploty natvrdo tam bude nastavené rozpětí a bude tam nějaká základní zpětná vazba, jestli je v síti volná kapacita nebo ne. Je to podobný princip, jako když lidi někam poveze samořídící auto, i když jinak. U šířky pásma internetového připojení lidi neřeší, že to chvíli jede 100 Mbps a chvíli 50 Mbps, pokud průměr neklesne pod 60 Mbps (to je dokonce nové nařízení ČTÚ). Stejně tak klimatizace nemusí chladit pořád natvrdo na 22, ale může to kolísat mezi 23 a 20...

Omezení max. potřebného špičkového _výkonu_ ale nevyřeší celkovou spotřebu energie, protože prostě aby lednička vydržela dýl, bude se muset nachladit o trochu víc, atd. to samé klimatizace - možná bude tolerovat rozpětí o stupeň jinak, ale ne o deset. V zásadě tedy smart gridu fandím, protože umožní větší část sítě provozovat z nějaké té budoucí hypotetické akumulace, ovšem jsme tu trochu v situaci Cimrmana poskytujícího školení o volání z telefonní budky. Tu akumulaci prostě ještě nemáme...

TUHO: Jeste i ten geopolitckej kontext green dealu je zajimavej

Když studentům na College of Europe říkám, že Rusko, Alžírsko či Saúdská Arábie vnímají naši bezuhlíkovou revoluci jako nepřátelský akt, auto­maticky tento názor odmítají. Evropská unie jest Angelus pacis. Trvá chvíli, než se vyrovnají s myšlenkou, že některé kroky Anděla míru mohou nechtěně vést k válce – tam venku, za hranicemi našeho ráje.

Jsem jednoznačným stoupencem toho, aby se EU zbavila závislosti na ropě a plynu. Vydáváme na dovoz uhlovodíků 400 miliard eur ročně.9 Bude lepší – z důvodů bezpečnostních, ekonomických i sociálních – vynaložit tuto sumu u nás doma, na podporu nových odvětví a zaměstnanosti, než ji posílat zemím, které jsou k nám mnohdy hostilní. Musíme však být sami k sobě upřímní: současní recipienti nebudou rádi, až jim přestanou chodit naše peníze. Pokud to s energetickou transformací myslíme vážně, musí ji doprovázet masivní růst našich obranných schopností. NATO s námi možná nebude věčně; naši sousedé ano.

TUHO: „Čína nyní kontroluje dodávky všech šestnácti[sic!] strategicky potřebných kovů vzácných zemin. Celých 96 % světové těžby těchto kovů pochází z Číny… Čína používá svůj monopol jako ekonomickou a strategickou zbraň.“ Tento článek ve Wall Street Journal 6 z dubna 2019 dobře vystihuje překvapení, jež v posledních letech zavládlo ve Washingtonu a Bruselu. Přitom rozhodně nejde ze strany Pekingu o nějaký lstivý úskok: jen třicet let cíle­vědomé práce a trpělivého využívání našich vlastních omezení. Nikdo nám nepřikázal, abychom přestali těžit; zakázali jsme si to sami.

Páteří bezuhlíkové energetiky jsou obnovitelné zdroje (OZE), především fotovoltaika a větrné elektrárny. Mají řadu výhod a jeden zásadní problém: nepředvídatelnost. Dokud nebude k dispozici skladování energie, nemůžou se OZE stát páteří současného energetického systému – je mnoho provozů, od skláren po nemocnice, které potřebují elektřinu stále, ať svítí a fouká nebo ne.

Existuje však řešení. Posledních sto let balancujeme energetickou soustavu tím, že řídíme výrobu – zapínáme a vypínáme elektrárny (především vodní, plynové a uhelné) podle toho, jak roste či klesá denní spotřeba. Lze však také problém otočit: pokud jsou zdroje neřiditelné, zkusme řídit spotřebu.

Může to mít mnoho podob. Na jednom pólu jsou modely čistě tržní: vaše lednička nepotřebuje elektřinu čtyřiadvacet hodin denně, reálně jí stačí přísun proudu několik desítek minut v průběhu dne. Podobných spotřebičů mají lidé doma víc – třeba laptop, který může střídavě běžet na baterku a proud ze sítě. Pokud se ve velkém ujmou elektrická auta, budou v průměrné domácnosti kilo­watthodiny spotřeby, která může být odložena či rozložena dle momentální situace na síti (přeloženo do češtiny: zda bude právě v té chvíli svítit a foukat, nebo bude tma a bezvětří). Nová energetická legislativa předpokládá vznik agregátorů, obchodníků, kteří si pronajmou volné kapacity od spotřebitelů a budou je nabízet k balancování přenosové soustavy a distribučních sítí. Může z toho být výhodný obchod pro všechny zúčastněné: v červnu 2019 v Německu platily přenosové soustavy ve špičkách přes 30 000 eur za jednu megawatthodinu vyrovnávacího výkonu (hrozilo, že se kvůli výkyvům OZE rozpadne síť). Vaše lednička vám nejspíš vydělá jen pár haléřů měsíčně, ale pro velkoodběratele může být aktivní vstup na trh s elektřinou velmi zajímavý: velké nákupní centrum má spotřebu jako okresní město.

Podobně flexibilní je zatím asi desetina celkové spotřeby, například klimatizace obchodního domu či chladicí boxy v supermarketu. Podíl těchto „odložitelných spotřebitelů“ se výrazně zvýší v případě úspěchu elektroaut, ale stále to nebude ani čtvrtina celku. Proto vznikl i druhý pól uvažování o řízené spotřebě: direktivní. Myšlenka seřadit odběratele do kategorií není nová, pracuje s ní každý nouzový plán. (Například: nemocnice – kategorie 1, nevypnutelná; obytné domy – kategorie 2, lze omezit; školy – kategorie 3, první na řadě.) Zatím šlo vždy o mimořádná opatření, ne základní koncept. Brownout, postupné vypínání skupin zákazníků, je znakem rozvojových zemí, nikoli vyspělého světa. S prudkým nárůstem OZE však tento druh řízení spotřeby – de facto podřízení zákazníků možnostem dodavatelů – může být jedinou možností, jak předejít blackoutu, kolapsu sítě.

Stručně řečeno, čekáme na baterky.

Václav Bartuška: Zelený a bezpečný úděl » Kontexty
https://casopiskontexty.cz/zeleny-a-bezpecny-udel/