PER2: no s vzducholoďma je to složitý, no :-) ano, zdánlivě jsou příkladem ekologické technologie, o které mluvím, ale při bližším přezkoumání to taková sláva není. jednak máš problém na velké vzdálenosti, protože prostě vzhledem k nízké rychlosti se otočí málokrát; dále jsou hodně citlivé na počasí, takže Rusové na Sibiři se drží vrtulníků (i když zrovna tam nejspíš hrály roli i vojenská kritéria na dopravní prostředek, kdy vzducholoď je prostě moc velký terč.. ale zase, pořád je tu Aljaška a Kanada a Austrálie, a ani tam se vzducholodi proti vrtulníkům neujaly). Na krátké vzdálenosti by člověk čekal, že to bude efektivnější než těžká mechanizace např. při kalamitní těžbě na nepřístupných svazích, ale co jsem tak koukal jak se to dělá, tak i tam je zřejmě ekonomičtější třeba kůň nebo pozemní naviják... no, těžká mechanizace s výkonými motory není na první pohled příkladem nějaké enviromentální šetrnosti, ale na druhou stranu jak jsem tu psal: stroje, které se pohybují mimo infrastrukturu, pomáhají ušetřit beton, ať už lítají nebo se plazí terénem. Samozřejmě, železnice 19.století v tomhle ohledu byly infrastruktura ještě docela šetrná, spotřeba energie na přepravenou tunu byla proti náklaďákům minimální, stavěly se vesměs bez betonu, pomocí přesunu hromad zemin, štěrku a kamenů... právě kdyby šlo zkřížit technologie z různých staletí, abychom udrželi už vybudované železnice a přitom na nich dokázali jezdit opravdu bezemisně, tak bychom asi klimatické krizi čelili líp, než stavbou samých nových vysokorychlostních tratí na betonových estakádách,,,
Jenže to lokální optimum nejen, že nejsou vzducholodě, ale dost možná je to něco jako cyklostezka pro rychlá elektrokola (do 45 km/h - v podstatě elektrické mopedy) na opuštěném drážním tělese z 19.století. Není to zrovna hromadná doprava, ale hromadná doprava má oprovskou fixní spotřebu energie bez ohledu na počet přepravených osob - tady se dostáváme na čísla typu 10 Wh/km a k tomu určité minimum vynaložené lidské energie, které ale snese srovnání s kroucením volantem při rychlejší jízdě autem... vlaky se na podobně nízká čísla na osobu dostanou nejspíš jen při úplně plném obsazení a elektromobily si o číslech typu 1 kWh/100 km můžou jen nechat zdát, většinou je to třeba 20x tolik, tedy při plném obsazení na osobu 4x tolik....
Problém s odlehčováním dopravních prostředků je ale pak zase nižší životnost, což sice není problém, pokud je tam vysoká míra opravitelnosti a vyměnitelnosti náhradních dílů - ale i ta kola spotřebovávají na ujetý kilometr docela dost materiálu, sice recyklovatelného, ale přeci jen je to znát, začíná to přetrženými lanky brzd a přehazovačky a ojetými brzdovými destičkami (tady se snažíme nasazovat rekuperační brždění, které ale zase vyžaduje baterie s neomezeným počtem cyklů a vysokými nabíjecími proudy), dál nám třeba u nákladních kol praskají osy motorů - a to vše po daleko menším množství ujetých km, než u aut.
Tím se obloukem vracím k tomu, proč vlastně doopravdy bez infrastrukury může mít smysl to létání, i když by muselo být hodně jiné, než dneska: infrastruktura obrovským způsobem šetří opotřebení dopravních prostředků a nakonec i energie, ovšem právě to se vyplácí, jen když uvažujeme obrovské úspory z obrovských rozsahů, jenže ten rozsah toho konzumu je součástí problému. Ale zase, když se podíváme na informační společnost: dřív dovést někam civilizaci, to znamenalo stěhovat hromady knih, každodenní zásilky pošty a novin, to byl jeden z důležitých úkolů železniční sítě, a později, protože každá nová technologie začíná slepým napodobováním předchozí éry, tohle samé dostaly jako jeden z prvních úkolů letadla, ještě když byla příliš nespolehlivá na přepravu cestujících. No ale dnes informace dokážeme posílat bez nutnosti stěhovat kilogramy a tuny těžká méda, která by je nesla, že ano...vzhledem k celkovému poklesu hmotnosti např. spotřební elektroniky dnes nejčastěji přepravovaným zbožím v Evropě nejspíš budou potraviny, které se historicky vozily na daleko menší vzdálenosti: zásobování měst řešilo zemědělství v bezprostřední blízkosti, viz pásy polí okolo měst typu Praha nebo Paříž. Dnes to z mnoha důvodů není možné a jedním z důvodů je, že ty úspory z rozsahu při přepravě se prostě vymkly kontrole, přestaly nám sloužit a žijou si vlastním životem.
No, konkrétně s těma vzducholoděma je obecně trochu problém, že vlastně to, v čem hypoteticky excelujou, vlastně není potřeba až tak často, aby to mělo ekonomické opodstatnění a hlavně vzducholoď je konstrukce se zdaleka nejmenší měrnou hustotou ze všech lidmi vytvořených konstrukcí, a tomu taky odpovídají šance na její přežití v různých extrémech počasí, apod.: obecně si myslím, že proti vzducholodím neexistuje žádné zásadní spiknutí, ale že je postupně vytlačila evoluce (a to spíš navzdory investovaným prostředkům, než kvůli jejich nedostatku). Ale zase - možná se to elektrické létání ukáže vhodné právě ještě v kombinaci se vzducholoděma, i když zatím o tom spíš pochybuju. Faktem je, že vzducholodi by byly součástí "světa bez infrastruktury", nebo "světa s menším množstvím infrastrukturky" - i když obloukem dospěješ k tomu, že hangáry pro vzducholodě jsou taky infrastruktura, a to ne zrovna malá nebo levná.