AYOS: 'je naprostá zhoubnost si myslet, že potřebujeme navyšovat počet lidmi chovaných býložravců. Už dnes zkonzumují většinu primární produkce.'

a co to znamena? ze by ji zkonzumovat nemeli? meli by ji zkonzumovat lidi? ... lidi ji zkonzumovat nemuzou, protoze to bylozravci se zivi tim, cim ty se zivit jako clovek nemuzes.

pokud mluvis o oblasti, ktera je vyuzivana pro pastvu, ale mohla by to byt orna puda, tak tam je skutecne kompetice mezi rostlinou pestovanou primo pro cloveka a bylozravcem, tzn. clovek se zde muze zivit primarni rostlinnou produkci. to ale neni pripad vetsiny lokalit. pokud se zbavis vstupu, ktery ti bylozravci poskytuji z hlediska potravy, navysujes v dusledku potrebu orne pudy. pak jsou dve otazky - co budes delat z hlediska managementu v ekosystemu, kam bylozravci patri, kdyz se nebude vyuzivat produkcne? a druha otazka - jak budes managovat ornou pudu bez bylozravcu tak, abys tu pudu budoval [aby to byl sink].

AYOS: 'Řešení na to nemám, ale určitě se ten problém nevyřeší navýšením počtu skotu.' - ne, takto se urcite nevyresi. vyresi se holistickym managementem ekosystemu a s nim svazanych socialnich a financnich procesu, tj. transformaci paradigmatu ve kterem operuje hypervrcholovy predator clovek, aka manazer ekosystemu. zde se pak otevira moznost vyuziti jednoho z nastroju managementu, tj. regenerativni/holisticke pastvy, kterou kdyz praktikujeme, obvykle dochazi k tomu, ze produktivita ekosystemu se zvysuje natolik, ze pocty bylozravcu v nem rapidne rostou. nemusime to chtit, deje se to.

pokial si zbehnete naucnu stezku Děvín na palave, tak tam je niekde po ceste naucna tabula o povodnej pastve a jej vyzname pre krajinu ako to tam kedysi fungovalo a ako rozne druhy zvierat spasali rozne druhy rastlin :)

AYOS: imho si odignoroval tohle TADEAS, proto ti rovnice nevychazi

druha cast je ta regenerace pudy a to nejen v mistech, kde nam postupne ubyva ta orna, ale i tam kde probiha (a bude ve stale vetsi mire na vic mistech) s oteplovanim probihat desertifikace - tzn. tech carbon zdroju, nebo nevyuzite plochy bude pribyvat, pokud nebude dochazet k prirozeny regeneraci/nebo alespon zachovani udrzitelnosti tech procesu co podporujou rust biomasy.

jestli je potreba (jestli lokalnimu ekosystemu a jeho pretvareni na carbon sink jeste vice prospeje) skot navysovat nebo ne imho ve vasi diskuzi neni podstatny, vyplyne to ad-hoc lokalne

pokud by se nejakym zpusobem odstranil z rovnice generovany metan (geneticky, upravou potravy...), pak nebude potreba ani pocitat

AYOS: heled fakt neslysis ty otazky na ktery se ptam?

AYOS: promin, moje zivotni mise je zjistit jak regenerovat ekosystem zatimco z nej zijeme.

uprimne bych rad vedel, jak bez bylozravcu budes generovat pudu, fakt mi to prosim rekni. ... jak?

to neni o tom ze se s tebou chci shodnout nebo ne, jsi mi fakt uplne sumak, stejne jako jakykoliv moje zavery.

to co kolem sebe vidim je destrukce. a delaj ji lidi co pouzivaj logicky uvahy a zjistujou si cisla.

AYOS: ad 'je to naprostý logický základ a všechny výpočty, co jsem k tomu kdy viděl' - jaky vypocty?

studie tech regenerativnich pastevnich chovu zatim vesmes dochazej k tomu, ze pocet zvirat se v prubehu casu navysuje a ze obsah organicky hmoty v pude se navysuje, pricemz tahle sekvestrace offsetuje emise metanu z chovu tech bylozravcu [baseline].

AYOS: ad 'chov skotu vůbec nepotřebujeme, organickou hmotu lze vracet půdě i v čistě rostlinném hospodaření a nevzniká ti u toho metan, uživí se z jednotky plochy víc lidí, takže by mohlo zbýti více prostoru pro přirozené ekosystémy'

podle me se divas z toho stredoevropskyho prostoru, coz je ekosystem typickej svoji nesmirnou stabilitou teplotni, srazkovou, casovou [aspon donadavna]. tam, kde je dostatek srazek muzeme opravdu delat skoro cokoliv a trva velmi dlouho ten ekosystem destabilizovat. takze treba nekde mame ornou pudu, pak tam mame pastvinu, pak tam mame les, ale je to v zasade jedno, protoze tam vyroste co tam dame nebo nechame rust. a kdyz tam nic nedelame, tak se tam neco deje samo a obnovuje se to. prostredi, ktery jsou min stabilni [maj min pravidelnou distribuci srazek] jsou nam tom jinak, nemuzes odtamtud odstranit megafaunu bez nasledku [les ti nevyroste] a nefungujou bez ni ani ty travy [potrebujou bylozravce, aby neustale popohaneli cyklus rozkladu], a kdyz se to jen tak necha, tak se nic moc nestane [nezregeneruje se to]. v techle oblastech neuvazujes o tom, ze bys to rozoral a pestoval tam kukurici, protoze to na to napr. neni vhodny. anebo ji tam pestujes, jako na americkym stredozapade, a pak jsi najednou s tou tzv. ornici o metr niz. tedy - jednak jde o to, ze ne vsechny suchozemsky ekosystemy muzes konvertovat na ornou pudu, abys tam moh realizovat ultimatni vizi rostlinny vyzivy (ve skutecnosti pouze takto vyuzivas pudu na zpusob neobnovitelnyho zdroje, coz je skoda a ma to hrozny dusledky). a jednak jde o to, ze ta produkce na orny pude je vesmes degenerativni, ztraci se tim masa ty pudy, toho ekosystemu.

ad koncept 'vraceni pude'. ta biomasa se generuje z atmosferickejch prvku, tzn. rostliny a z nich zvirata jsou defakto z energie slunce, prvku atmosfery a pak nejakejch dalsich prvku ze zeme, ale to uz je malej podil. tzn. management pudniho ekosystemu nespociva v tom, ze bychom mu museli nejak tu biomasu vracet - biomasu si ekosystem sam vygeneruje v maximalni mire jak mu to umoznime proste 'ze vzduchu'. ve skutecnosti jde o management tech pudnich procesu, coz jsou hlavne houbni a mikrobialni procesy. ty potrebujou cukry, cukry dostavaj od rostlin skrz exudaty korenu. maximalizace tyhle exudacni funkce se deje skrz management travin, ten se deje skrz management bylozravcu. management ty pudy spociva v tom, ze maximalizujem cas rustu tech rostlin (nikdy nejsou dlouho vyrostly, tj. neblokuje se dalsi rust, nikdy neni cas, kdy by tam nebyly [eg zorany pole]), cimz se maximalizuje exudace, cimz se nakrmi pudni ekosystem, cimz se vylepsuje prostredi pro rust rostlin (ktery krmej bylozravce). ... a takhle porad dokola.

to, ze nejakou hmotu odebereme a je to problem je trochu mimo - prilis o to nejde. a to ze tam zase neco vracime [hmotu], tedy zaoravani hnoje, je taky trochu mimo. ono to funguje v tom smyslu, ze se tam podpori zase nejaka mikrobialni aktivita, ale nejde imho primarne o tu hmotu. hmoty je dost, pokud nechame ekosystemovy procesy, aby se dely a podporime je. coz samozrejme nedelame, ale vozit pak nekam hnuj je jako davat si ibac na bolest, kterou si sam zpusobuju. :)


ad 'uživí se z jednotky plochy víc lidí, takže by mohlo zbýti více prostoru pro přirozené ekosystémy'

- v oblastech, ktery nejsou topograficky, klimaticky, pedologicky vhodny jako orna puda ti management bylozravcu zustava jako jeden z mala zpusobu, jak ekosystem produkcne vyuzit, tech oblasti je fakt hodne
- v oblastech, ktery jsou vhodny jako orna puda se musis ptat, zda tahle forma produkce je obhajitelna, jaky ma dusledky, proc napr. te pudy ubyva, proc se snizuje obsah organicke hmoty a jak to lze delat tak, aby se ty degenerativni procesy nedely. nebudu napinat, jediny me znamy reseni je pasture cropping, kdy se jednoleta produkce kombinuje s travnima ekosystemama, ktery jsou managovany bylozravcema .]
- co znamena vice prostoru pro prirozene ekosystemy? divocina, aby to fungovalo, musi byt opravdu rozsahla oblast. my vstupujeme do toho managementu opravdu takrka vsude. a opet, spousta oblasti trpi tim, ze jsou nevyuzivane, chybi tam ta bylozrava stada, protoze jsme je odstranili. to se nevrati tim, ze to nechame byt, takove ekosystemy zustanou v nejakem zombie stavu.


kdybych to cely mel jednoduse formulovat, obecna otazka managementu podle me zni: jake je vhodne land use a jaky je vhodny management ekosystemu [v tomto land-use], tak abychom v ramci ziskavani obzivy a latek dany ekosystem regenerovali a zaroven ho vyuzivali ke stabilizaci klimatu [budovanim pudy, biomasy].

AYOS: ad 'že bychom takové ekosystémy vůbec nevytvářeli a snižovali konzumaci' -- jasne, treba snizili konzumaci ryze, kesu nebo lokalniho ceskyho veprovyho vykrmenyho sojou z jizni ameriky, jsem pro :)


ad 'je asi jasné, že pokud bychom vzali veškerý skot na světě a udělali z něj hospodářství, které by rád TADEAS (a já taky) provozoval, tak nám nebude stačit rozloha zemědělské půdy.'

pravdepodobne bychom ty pocty jeste museli navysit. obrovsky uzemi jsou degradovany tim, ze ten impakt zvirat nemaji, tzn. nosna kapacita ekosystemu je snizena, protoze neni odpovidajicim zpusobem vyuzivana.


ad 'výsledek pro mě je spíše snížit množství skotu a neobhajovat jeho udržování nebo navyšování, což je evidentně záměr té skupiny pod tím odkazem.'

asi je tvuj vysledek spatne .] ... pokud operujeme v ramci regenerativity, kontext je zivit se z ekosystemu a zaroven podporovat jeho cykly. jeden [a pouze jeden, ale klicovej] tool z toolboxu je tzv. precision agriculture technika pastvy skotu pomoci elektrickyho ohradniku presnym, vzdy lokalne prizpusobenym zpusobem, kterej ma za dusledek regeneraci travnich ekosystemu a budovani pudy. ... tudiz, nejde obecne o zvyseni ani snizeni stavu skoru, jde o to vyuzit tyhle zvirata takovym zpusobem, abychom se z ekosystemu dobre uzivili a zaroven ho regenerovali. ano, obvykle to znamena postupny navysovani stavu bylozravcu, tak jak se kapacita ekosystemu (produktivita) v prubehu let zveda.

omila se to tu furt dokola, jde proste o lidskej zpusob managementu zdroju - skot neni zpusob managementu, ale zdroj, muzes ten zdroj managovat ruzne, vyuzit ho ruznym zpusobem. kdyz reknes skot, je to jako kdyz reknes elektrina. je elektrina spatna? tezko rict, zalezi jak byla vyprodukovana, co to ve svejch dusledcich znamenalo.