• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: soja podle me neni pro kravy ve velkochovech, zkusit co vygooglis, tady treba neco pro UK

    Are dairy cows and livestock behind the growth of soya in South America? - Sustainable Food Trust - Sustainable Food Trust
    https://sustainablefoodtrust.org/articles/dairy-cows-livestock-behind-growth-soya-south-america/

    Soy meal – 1.1 million tonnes (35% of total soy imports; 48.7% of soy meal) is fed to livestock (approximately 90% of it to pigs and poultry and farmed fish); 1.16 million tonnes is used as flour improvers, included in pet food and used in a wide range of industrial products including paint, pharmaceuticals and in the production and use of asphalt.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: TADEAS: ehm, ona ta sója z jižní Ameriky jaksi není určena pro lidskou populaci, ale právě pro ty krávy ve velkochovech. Nevím jestli jen zkoušíš demagogii, nebo jestli ti jen chybí znalosti.
    Ty to řešení taky nemáš jen se stále schováváš za pár frází.
    To co se ti pokoušel vysvětlil je právě ten point co jsem zkoušel už několikrát já. Získávat krmivo pro krávu je efektivnější minimálně na plochu dělat to intenzivně, když budou krávy na pastve, nemůžeš očekávat, že dostaneš že stejného počtu ha stejně množství živin.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    YMLADRIS: co 'kolaps' obnasi podle me nikdo nevi dopredu, a kdo to tusi a ma dobrej model, tak ma investovano patricnym smerem a ceka na prilezitosti :) ... podle me jde pak o restrukturace infrastrukturni, socialni. pokud jsou napr. materialni a organizacni zdroje limit, neni to prave tak, ze napr. prave vyrabis jen o mnoho konstrukcne jednodussi elektro auta z co mozna nejmin dilu, ze vyhravaj infrastruktury ridici se principem eliminace komplexity tam kde to jde, tj. namisto neustaly generovani novejch modelu neceho se speje k nekolika malo osvedcenejm designum?

    podobne na socialni urovni - statni byrokracie nebo banky prelozeny do digitalnich protokolu jsou provozovatelny na par beznejch pocitacich - to je potencialne brutalni kolaps transakcnich nakladu a idealni cas na implementaci je situace nejakyho kolapsu, kdy se deje pruning tech prilis komplexnich, drahejch struktur. ... takze tezko rict, jak kterej kolaps vypada.

    nebo zemedelstvi - precision agriculture technika holisticky pastvy znamena, ze v jednom dvou lidech obhospodarim padeat, sto i vic hektaru s minimalnim technickym vybavenim, palivama, infrasturkturou. to je solidni energeticko-materialova efektivita v produkci potravin a v situaci kolapsu je to urcite rezilientnejsi nez nejaky power-hungry masiny, ktery toho sice hodne udelaj, ale jen za predpokladu ze vsechno naprosto funguje a ze neprijdou nestandardni klimaticky podminky / udalosti.

    solarni panely - jednoducha technologie.

    atd. atp.
    JINDRICH
    JINDRICH --- ---
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Don't believe hydrogen and nuclear hype – they can’t get us to net zero carbon by 2050 | Energy | The Guardian
    https://www.theguardian.com/commentisfree/2021/mar/16/hydrogen-nuclear-net-zero-carbon-renewables

    there will need to be a complete revolution in the way in which hydrogen is produced. As it is, 98% of the 115m tonnes used globally is “grey hydrogen”, made from natural gas or coal, that emits around 830m tonnes of CO2 per annum – 2% of total global greenhouse gas emissions. Beyond that, there’s a tiny amount of so-called “blue hydrogen” – essentially grey hydrogen but with its CO2 emissions captured and stored – and an even tinier amount of “green hydrogen” from electrolysing water, both of which are much more expensive than the climate-wrecking grey hydrogen.

    The gulf between that current reality, one rarely mentioned by hydrogen enthusiasts, and the prospect of readily available and affordable green hydrogen that could help us get to net zero, is absolutely vast.

    Don’t get me wrong: we will indeed need significant volumes of green hydrogen and it’s good that the government has set an ambitious target for 2030, in the hope that this will significantly reduce the costs of electrolysis to create it. But we need to be clear about what that green hydrogen should be used for: not for electricity; not for heating homes and non-domestic buildings; and not for cars, where electric vehicles will always be better. Instead we will need it for what are called the “hard-to-abate” sectors: for steel – replacing carbon-intensive coking coal – cement and shipping.

    ...

    Much of the hype for hydrogen is coming from the oil and gas sector, in the hope that gullible politicians, seduced by an unattainable vision of limitless green hydrogen, will subsidise the vast investments needed to capture the emissions from gas-powered hydrogen. Their motivation couldn’t be clearer: to postpone the inevitable decline of their industry.

    The nuclear industry is also desperate to get in on that game. One has to admire its capacity to pivot opportunistically. In February, the Nuclear Industry Council (made up of both industry and government representatives in the UK) published a shiny new Hydrogen Roadmap, exploring how either large-scale nuclear or small modular reactors could generate both the electricity and the heat needed to produce large amounts of green hydrogen. But the entire plan is premised on spectacular and totally speculative reductions in the cost of electrolysis.

    Rather than being the solution we have been waiting for, this nuclear/hydrogen development would actually be a disastrous techno-fix. Low-carbon nuclear power will always be massively more expensive than renewables and we can never build enough reactors to replace those coming offline over the next decade. We also know that producing hydrogen is always going to be very expensive. The truth is, you need a lot of electricity to produce not a lot of hydrogen. All of which makes pipe-dreams about substituting hydrogen for conventional gas in the UK’s gas grid, or of producing millions of tonnes of blue hydrogen, look almost entirely absurd.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    lasershow na poli na znizenie potreby pouzivania pesticidov

    It may look like an art show but these 'dancing lights' reduce pesticide use by 50%
    https://www.zmescience.com/...-like-an-art-show-but-these-dancing-lights-reduce-pesticide-use-by-50/
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    tady jeste pro zajemce o prirodu, evolucni biologii a rovnovahu zivota. po 40ti minutach to ma vcelku prekvapivej zvrat, ze s globalnim oteplenim nakonec nas nejvetsi problem muzou bejt houby. vic prozrazovat nebudu.

    Jak houby stvořily náš svět Dokument by Tomáš Cahel
    http://www.youtube.com/watch?v=AD4FB12E0EA
    PER2
    PER2 --- ---
    k tematu
    China's taste for beef drives record exports from Brazil | Environment | The Guardian
    https://www.theguardian.com/...ng-up-the-rainforest-chinas-taste-for-beef-drives-exports-from-brazil
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: vidis, tak mozna tam ta soja nehraje takovou roli jak jsem si myslel a rovnou z toho delaj pastviny. ted uz jen vysvetlit lidem, ze problem neni ten skot, ale lidi, kteri udelaj ty rozhodnuti na zaklade reduktivnich zpusobu rozhodovani :)
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    TADEAS: znas firmu JBS?

    nevim jestli je to presne tohle video, ktery o ni mluvi, nebo jiny

    See How Beef Is Destroying The Amazon
    http://www.youtube.com/watch?v=9o2M_KL8X6g


    Beef Production is Killing the Amazon Rainforest - One Green Planet
    https://www.onegreenplanet.org/animalsandnature/beef-production-is-killing-the-amazon-rainforest/
    According to one report, an estimated 70 percent of deforestation in the Amazon basin can be attributed to cattle ranching. Using these numbers, cattle ranching in the Amazon has resulted in the loss of an area larger than the state of Washington.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    bolo by narocne to striedat? napr. 10 rokov pestovat crops a pak 10 rokov pastva? ako sa regeneruje orna poda? lebo u nas v okoli nijak, je to same shit different year, stale to tu udusavaju tie traktory, stale sa to umelo zahnojuje, strieka a stale tu mame po dazdi na poli jezirka, lebo ta poda nevie zadrzovat vodu

    v irsku su kravy a ovce vsade, polia s obilninami som tam prakticky nevidel, maju iri nejako forcovat rastlinnu produkciu aj ked tam na to nie su podmienky?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    AYOS: 'je naprostá zhoubnost si myslet, že potřebujeme navyšovat počet lidmi chovaných býložravců. Už dnes zkonzumují většinu primární produkce.'

    a co to znamena? ze by ji zkonzumovat nemeli? meli by ji zkonzumovat lidi? ... lidi ji zkonzumovat nemuzou, protoze to bylozravci se zivi tim, cim ty se zivit jako clovek nemuzes.

    pokud mluvis o oblasti, ktera je vyuzivana pro pastvu, ale mohla by to byt orna puda, tak tam je skutecne kompetice mezi rostlinou pestovanou primo pro cloveka a bylozravcem, tzn. clovek se zde muze zivit primarni rostlinnou produkci. to ale neni pripad vetsiny lokalit. pokud se zbavis vstupu, ktery ti bylozravci poskytuji z hlediska potravy, navysujes v dusledku potrebu orne pudy. pak jsou dve otazky - co budes delat z hlediska managementu v ekosystemu, kam bylozravci patri, kdyz se nebude vyuzivat produkcne? a druha otazka - jak budes managovat ornou pudu bez bylozravcu tak, abys tu pudu budoval [aby to byl sink].
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    AYOS: 'Řešení na to nemám, ale určitě se ten problém nevyřeší navýšením počtu skotu.' - ne, takto se urcite nevyresi. vyresi se holistickym managementem ekosystemu a s nim svazanych socialnich a financnich procesu, tj. transformaci paradigmatu ve kterem operuje hypervrcholovy predator clovek, aka manazer ekosystemu. zde se pak otevira moznost vyuziti jednoho z nastroju managementu, tj. regenerativni/holisticke pastvy, kterou kdyz praktikujeme, obvykle dochazi k tomu, ze produktivita ekosystemu se zvysuje natolik, ze pocty bylozravcu v nem rapidne rostou. nemusime to chtit, deje se to.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    AYOS: 'abychom mohli přemnožit skot do současných počtů, tak jsme kvůli tomu museli vykácet pralesy' - pralesy se kaci kvuli drevu, pak se tam pestuje soja a teprve kdyz je to marginalni ekosystem tam jde skot. skutecne se to nedela kvuli rozsirovani pastvin, ale primarne kvuli produkci soji (dobrou chut!).

    'do Evropy se taky vozí krmivo z Jižní Ameriky, aby to bylo čím krmit' - krmit prasata, ne skot.

    'a taky neříkám, že mám na současné problémy nějaké řešení' - no prave, nemas. ale urcite vis, ze ti regenerativni zemedelci, ktera ti reseni maji a jejichz postupy se ti tu snazim nevim proc prezentovat, to maji blbe.

    'Určitě by bylo lepší, pokud by bylo využívána kejda k hnojení na poli, než aby se její přebytky někde hromadili' - obvykle je vyuzivana na poli (orne pude). to ale neni management vedouci k budovani pudy, transformaci na sink, jak pozadujes [ale reseni nenavrhujes a jedine me zname mozne reseni zavrhujes].
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    pokial si zbehnete naucnu stezku Děvín na palave, tak tam je niekde po ceste naucna tabula o povodnej pastve a jej vyzname pre krajinu ako to tam kedysi fungovalo a ako rozne druhy zvierat spasali rozne druhy rastlin :)
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    AYOS: imho si odignoroval tohle TADEAS, proto ti rovnice nevychazi

    druha cast je ta regenerace pudy a to nejen v mistech, kde nam postupne ubyva ta orna, ale i tam kde probiha (a bude ve stale vetsi mire na vic mistech) s oteplovanim probihat desertifikace - tzn. tech carbon zdroju, nebo nevyuzite plochy bude pribyvat, pokud nebude dochazet k prirozeny regeneraci/nebo alespon zachovani udrzitelnosti tech procesu co podporujou rust biomasy.

    jestli je potreba (jestli lokalnimu ekosystemu a jeho pretvareni na carbon sink jeste vice prospeje) skot navysovat nebo ne imho ve vasi diskuzi neni podstatny, vyplyne to ad-hoc lokalne

    pokud by se nejakym zpusobem odstranil z rovnice generovany metan (geneticky, upravou potravy...), pak nebude potreba ani pocitat
    JINDRICH
    JINDRICH --- ---
    AYOS: biotop je definovanej interakcí zvířat s prostředím. bíložravci jsou tak do počtu k travním ekosystémům, různý druhy maj různou funkci (žerou jiný kytky), jejich početní stavy a pohyb v prostředí je závislej na predátorech - volná příroda, případně pastevcích. jedno bez druhého není udržitelné. agro průmysl s koncentrákama a výkrmem je trohchu jiná story, zrušit to a vyhnat zvířata ven je ale nezbytný krok. Orná půda užíváním degraduje s využitím umělých hnojiv násobně rychlejc, pastva půdu regeneruje, proto se ostatně již od nevim aplikovali různý formy rotace, trojpolnosti, úhorů atd. Tím že to od sedmdesátek tak není mizí hmyz, ptáci a zvěř s tím spojená... a půda.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    AYOS: heled fakt neslysis ty otazky na ktery se ptam?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Kolik je krav se ví (miliarda), ví se kolik je krav na regenerativní hektar (asi jo) a ví se, kolik je teda těch nevyužívaných resp. využitelných hektarů po světě?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS: 'kolik žije přirozeně býložravců na jednotce plochy v různých ekosystémech' - dramaticky se to meni v zavislosti na zpusobu managementu. v ramci regenerativni pastvy cisla nasobne rostou (napric ekosystemama).
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam