Our Planet, Our Future – First Academic Science Session
https://youtu.be/mogdhDEtm6E


Full version of the first of two academic science sessions during the Nobel Prize Summit 2021. Designed for Nobel Prize Laureates and other scientific experts, the science sessions focused on the role of science in supporting transformations towards global sustainability and resilient societies.

Contributions included HRH Crown Princess Victoria of Sweden, Carl Folke, Jane Lubchenco, Partha Dasgupta, Pamela Matson and the three editors-in-chiefs of Nature, Science and the Lancet.

The Nobel Prize Summit 2021 brough together Nobel Prize laureates, scientists, policymakers, business leaders, and youth leaders to explore what can be achieved to put the world on a path to a more sustainable, more prosperous future for all of humanity.

PAD: pry cca 6% / 1 st. C ( https://vytapeni.tzb-info.cz/8516-uspory-tepla-3-kolik-nas-stoji-vytapeni ), takze rozdil z 20 na 26 muze byt okolo 40%. pisu to proto, ze jsou ted media prave plna toho, jak bude teplarenstvi v krizi ... no, a ja si myslim, ze v krizi bude spis tenhle (post) komunisticky pristup k vytapeni, kdy vytapime zbytecne moc. zazil jsem sok, kdyz jsem se prestehoval do Irska a tam bezne vytapeli jen nektere mistonosti a to jen par hodin rano a par vecer. prumer byl okolo 15C kdyz dobre. tohle je i pro me extrem, ale tech ceskych 26 je fakt rozmazlenost. ..

KEB: promin, jestli se te to dotklo - nemel jsem si brat panelaky na paskal. zrovna tak vim o mnoha domech v okoli, kde lidi vytapi (bez izolace) na 26, protoze drevo maji zadarmo nebo velmi levne. chtel jsem jen rict, ze zdroj je jen jedna strana rovnice. rozdil pri vytapeni na 20 a na 26 je obrovsky, kdo neveri, at si to zkusi zmerit jednu zimu. zateplene panelaky mohou byt ve skutecnosti velmi efektivni, protoze se teplo sdili, ale porad tam bude obrovsky rozdil mezi vytapenim na 20 a 26.

drevo muze byt v dlouhem obdobi nizkoemisni (schvalne nepisu bezemisni, protoze benzin do pil, doprava, atp). ale jako se vsim zalezi na detailech.

KEB: když ten les ztěžíš,tak asi jo...největší oser a pracnost je to natahat na ty hromady někde u cesty, já dělal u pily se štěpkovačkou a stejně se jim to nevyplatilo drtit.

OMNIHASH: u nás jsem viděl vytěžený les, klesti na hromadě a malej drapák to nakládal na menší náklaďák a vozil pryč. Asi se to někomu vyplatilo, ale kam ti vozil to netuším.

Co z toho dělat pelety to by se mohlo rentovat líp jak štěpka nebo ne?

SHEFIK: ale muze to bezet ohodne pomaleji, nez by si optimista mohl myslet.

PAD: ne, ale strávil jsem tři léta na brigádě v lese... čištění se neprovádí za ziskem další biomasy, ale abys uklidil les a snížil riziko požáru, výhodný to imho nebude nikdy, je s tím neskutečnýho sraní, a ač ta hromada vypadá neuvěřitelně obrovská, tak z toho je ve výsedku nula nula prd... to bys musel štěpkovat rovnou v lese, na to zase potřebuješ hromadu další techniky. Když se budeš hodně snažit, můžeš to částečně zakopávat a nechat rozkládat na živiny, ale zase, potřebuješ k tý bandě deseti tahačů jedenáctýho s bobíkem, co bude v lese vyhrabávat hroby pro klestí.

OMNIHASH: ty jsi to pocital, ze je to 5x tolik na doprave (nebo jsi tim proste chtel jen rict, ze to proste bude neekonomicke)?

ja to nepocital, ale uz ted vidim, ze si to obcas odvazi nastepkovane kamiony - s polskou SPZ, takze dost mozna i mimo CR. kazdopadne se to uz ted vyplati, ale trh je asi zahlceny, takze to leckde pali. to beru jako jasnou indicii, ze to neni tak, jak pises. [to stepkovani bude dost dulezite, aby se neprevazel vzduch]

SHEFIK: je to velmi optimisticky clanek. I Shell muze zalobu vyresit vyvedenim majetku/jeho prodejem.

TADEAS: prijde mi to jako dobra cesta do pekel, dlazdena (mozna)dobryma umyslama:

"Podle odhadů Teplárenského sdružení je možné nahradit zhruba třetinu celkového množství spalovaného uhlí biomasou, tedy zejména klestím svezeným z okolích lesů, případně speciálně pěstovanou biomasou."