PAD: bezne lide delali a delaji management zdroju, ktery ve velkem meritku vede ke klimaticke destabilizaci a ekosystemove degeneraci, do cehoz patri i preindustrialni kultury a zpusoby managementu bylozravcu, ktere vedly k degradaci zejmena sussich oblasti. v oblastech typu beskydy, kde neni nedostatek vlahy v prubehu roku je tezke ten ekosystem zdegradovat tak snadno, jak to jde v oblastech s nerovnomernou distribuci srazek v roce [ekosystem je krehci]. tedy poukazuju na management zdroju, ano, ale ve variante, ktera nevede k destabilizaci klimatu a k degradaci ekosystemu, coz je a vzdy byla norma.

k detailum pastvy - jde o casovani pastvy. casovani tim zpusobem, ze zvire zustane tam kde je, dokud nema co zrat, je presne ten postup, ktery vede k degradaci toho ekosystemu, kde se to zvire/stado pohybuje.

PAD: obvykly zakladni problem malo regulovane pastvy spociva v malem impaktu a v moc male regeneracni dobe pro rostliny. maly impakt znamena, ze je malo kg zvirat na hektar. moc maly rozestup spasani znamena, ze zvire si muze vybirat co sni a muze znovu a znovu spsat rosltiny tam, kde uz nedavno bylo. priklad, rozdelis si urcitou plochu na ctyri dily a na jednu rotaci mas 60 dni. na kazdem dilu jsou zvirata 15 dni, tj. doba na regeneraci v kazdem dilu je 45 dni. rozdelis tu samou oblast na 60 dilu, na kazdem dilu jsou 1 den, regeneracni doba kazdeho dilu je 59 dni. to same impakt, ktery je nasobne vetsi pri mensich rozlohach jednodennich pastvin. to je basic priklad. proc to tak delat, jak to planovat, jak to funguje ekosystemove je predmetem nejakej ekosystemove gramotnosti/teorie, ktera k pani Celestyne bud prijde studiem nebo skrz to, ze to adpotuje sirsi komunita lidi, ktera ji s tim pomuze.

Alexander Ač
Slovenský ochranársky snem
Doteraz v známej histórii Kalifornie žiadny lesný požiar neprekročil najvyššie kopce v Sierra Nevade. Tento rok sa tak stalo už 2krát (Dixie fire a Caldor fire). Vďaka emisiam z lesných požiarov boli celkové emisie CO2 v štáte Kalifornia rekordné. Tento rok môže byť podobný, alebo horší.

TADEAS: jo, we’ve still not bent… doufal jsem, ze rok 2020 byl rok zlomu. a hovno :(

Global carbon dioxide emissions are set for their second-biggest increase in history - News - IEA
https://www.iea.org/news/global-carbon-dioxide-emissions-are-set-for-their-second-biggest-increase-in-history

TADEAS: https://www.zemancountdown.cz/

PAD: chov kravky pri chalupe v beskydech je pokrocila domestikace, defakto predobraz te pozdejsi intenzifikace, ktera v nejblizsich letech vyusti v presision fermentaci, kde ze zvirete uz nam zbyde pouze umely bachor, coz je to, o co nam celou dobu slo .] ... cili uz zde vidis pohyb, ktery to zvire uvezni, vymkne ze stada, da mu nejakou novou roli. vyuziti nastroje stad bylozravcu pro regeneraci ekosystemu [maximalizace rhizodepozicni funkce travnich&spol spolecenstev] jde smerem reintegrace do stad, imitace pohybu stad prostorem jako by to bylo velke stado regulovane svou vnitrmi dynamikou a vnejsimi predatory. krajinna/ekosystemova funkce, vs. domestikace [podrizovani ekosystemu ucelum civilizace, tj. stabilizace dodavek energie a materialu pro stavbu a udrzbu nasich tel]

PAD: zakladem suchozemskosti je puda. klicovou drahou, ktera zprostredkovava energii mikrobialne-houbnimu ekosystemu pudy je rhizodepozice [pumpovani cukru skrze koreny], kterou delaji travni spolecenstva, cim vyssi diverzita, tim lepe. to, co reguluje tato spolecenstva je mimo klimatickych limitu biologicky impakt bylozravcu - mira jejich vyskytu [velikost stada], frekvence vyskytu [cas, ktery davaji spolecestvu na regeneraci]. to, co reguluje stada bylozravcu, jsou ploty, lidske cesty/silnice, lidske vedeni - tj. clovek ve sve roli regulatora techto stad bylozravcu. skrze regulaci bylozravcu reguluje komplexni travni spolecenstva, cimz reguluje rhizodepozicni funkci travin [biologicky CCS stroj, uhlikovou pumpu], ktere zivi pudni ekosystem, ktery stabilizuje uhlik v pude do stabilnich forem a vytvari tak velky sink uhliku, velkou pudni 'houbu', ktera stabilizuje vodni rezim krajiny, poskytuje zakladnu pro dalsi formy suchozemske ekosystemove produktivity.

keywords: regenerative agriculture, holistic planned grazing, holistic management, liquid carbon pathway

navrat k puvodnimu je passé ve vsech ohledech, clovek/lidi musi prijmout svoji ekosystemovou roli, neni kam se vracet. zemedelska cinnost vsech techle preindustrialnich kultur prispela nejspis ke zvysovani koncentrace uhliku v atmosfere, tj. byl to uz nevedomy geoengineering :) teprve pro nas je ale nyni vedomy - souvislost managementu ekosystemu s klimatickou situaci.

We have leaked part III of the upcoming IPCC report: https://scientistrebellion.com/we-leaked-the-upcoming-ipcc-report/?fbclid=IwAR3iu5KpctRsgcY2XanzVcO2MgSgqa36q3zo-DeMaSRA4ag4MWMvvTsq8RY

PAD: promin, ale ne :) bylozravce muzes v ekosystemu pouzivat k jeho regeneraci pouze pokud chapes [jako clovek, ktery dela ta ekosystemova rozhodnuti], co se deje a co tim delas. ti lidi nepouzivali bylozravce k tomu, aby budovali pudu, protoze nemeli odpovidajici znalostni a socialne-organizacni vybaveni.

LA_PIOVRA: Hodne nad tim taky premyslim, zdroje nemam, ale dosel jsem k tomuto: ucit deti obejit se pokud mozno bez penez, ale zato umet byt dobrym clovekem (tj. takovym, ktery umi zit v prirode i spolecnosti bez toho, aniz by zbytecne poskozoval nebo ublizoval). Ten faktor penez je zasadni - je to meritko ne-sobestacnosti. Predpokladam, ze v pripade nejakych otresu bude treba umet se spolehnout pokud mozno sam na sebe a tam, kde to nejde, byt schopny existovat v nejake mensi societe, tj. mit co nabidnout (remeslo, umet jednat s lidmi, umet se branit, umet jazyky, atp).

Ja drive uvazoval o sobestacnosti dost naivne, ze se to da nejak koupit. Vymyslel jsem, jak postavit dum, aby mel elektrinu i pri blackoutu, jak si ulozit nejaky "poklad" na horsi casy, atp. To vse ale potrebuje penize a technologie, ktere cloveku nebudou dostupne v pripade nejake krize. Technologie se navic kazi - cim slozitejsi, tim vetsi pravdepodobnost, ze se pokazi. Proto si v hlave jedu obcas myslenkovy experiment - a vedu k tomu i deti: Co budu delat, kdyz nebudu mit penize? Kde vezmu vodu, jidlo, jak se zahreju, ...? Jak se zorientuju v prirode bez mobilu? To meritko penez imho hezky odkryva jednak nasi zavislost a jednak je to dobre proxy meritko k CO2, takze vlastne mala potreba penez koreluje i s malou uhlikovou stopou.

TADEAS: moje babicka zila velkou cast zivota v beskydech, kde nebyla do 70. let ani elektrina. nebyl to pravek, ale k prumyslove infrastrukture to melo fakt daleko a zhlediska CO2 ta stopa byla zanedbatelna oproti dnesku. a to, ze krava zere travu a pak ji posere a tim pohnoji bylo znamo lidem odnepameti:)

PAD: vsichni predci v zivy pameti lidi tady pravdepodobne zili uz hluboko v prumyslovych infrastrukturach. co se tyce bylozravcu, jejich vyuziti jako nastroje pro regeneraci ekosystemu je znamo cca 60 let, takze k navratu do minulosti bych to neprirovnaval. k cemu poukazuje minulost jsou imho primarne urcite proporce, kde ekosystem a jeho kapacita vystupuje jako limit vice nez dnes.