Direct radiative effects of airborne microplastics | Nature
https://www.nature.com/articles/s41586-021-03864-x

the radiative effects of airborne microplastics and associated implications for global climate are unknown. Here we present calculations of the optical properties and direct radiative effects of airborne microplastics (excluding aerosol–cloud interactions). The ERF of airborne microplastics is computed to be 0.044 ± 0.399 milliwatts per square metre in the present-day atmosphere assuming a uniform surface concentration of 1 microplastic particle per cubic metre and a vertical distribution up to 10 kilometres altitude. However, there are large uncertainties in the geographical and vertical distribution of microplastics. Assuming that they are confined to the boundary layer, shortwave effects dominate and the microplastic ERF is approximately −0.746 ± 0.553 milliwatts per square metre. Compared with the total ERF due to aerosol–radiation interactions27 (−0.71 to −0.14 watts per square metre), the microplastic ERF is small. However, plastic production has increased rapidly over the past 70 years28; without serious attempts to overhaul plastic production and waste-management practices, the abundance and ERF of airborne microplastics will continue to increase.

Towards a rigorous understanding of societal responses to climate change | Nature
https://www.nature.com/articles/s41586-021-03190-2

A large scholarship currently holds that before the onset of anthropogenic global warming, natural climatic changes long provoked subsistence crises and, occasionally, civilizational collapses among human societies. This scholarship, which we term the ‘history of climate and society’ (HCS), is pursued by researchers from a wide range of disciplines, including archaeologists, economists, geneticists, geographers, historians, linguists and palaeoclimatologists. We argue that, despite the wide interest in HCS, the field suffers from numerous biases, and often does not account for the local effects and spatiotemporal heterogeneity of past climate changes or the challenges of interpreting historical sources. Here we propose an interdisciplinary framework for uncovering climate–society interactions that emphasizes the mechanics by which climate change has influenced human history, and the uncertainties inherent in discerning that influence across different spatiotemporal scales. Although we acknowledge that climate change has sometimes had destructive effects on past societies, the application of our framework to numerous case studies uncovers five pathways by which populations survived—and often thrived—in the face of climatic pressures

TADEAS:

Polární vír se letos chová podivně a může prodloužit zimu — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3444058-polarni-vir-se-letos-chova-podivne-a-muze-prodlouzit-zimu

PER2: jj, z myho pohledu je tohle prave dulezity analyticky rozliseni - nase (druhova) role jakozto hyperpredatori (management ekosystemu) vs. budovatele civilizace

XCHAOS: oprava: "to byla oblast hustě osídlená"

TADEAS: je to tak, ale dokud se spalovala biomasa, tak to na ppm CO2 v atmosféře nemělo větší vliv, protože šlo o uhlík, který by se koloběhu tak jako tak zúčastnil stejně. A přirozené požáry jistě existovaly i před příchodem člověka (dokonce obří - jsou o tom fosilní doklady) a naopak aktivita člověka mohla dostupnost suchého palivového dříví v lesech docela omezovat....

navíc populace byla fakt až do 19.století směšně limitovaná, takže i ty emise metanu ze zemědělství by stěží byly odlišitelné od přirozeného pozadí (přirozené biobažiny asi taky něco vyprodukují...)

k dobru průmyslové civilizace lze říct jednu diskutabilní věc: kdyby dnešní miliardy obyvatel chtěly žít předindustriálním způsobem, vařit si na ohni ze dřeva (nedej bože na otevřených ohništích!), na sever v zimě topit dřevem, apod. - tak to bude kolaps naprosto zaručený. Ano, to co průmyslová civilizace dělá, je hrozné - ale stávající populaci už nepůjde jinými než průmyslovými postupy udržet...

(Ostatně i ta těžba uhlí spadá do počátku novověku, kdy to Německo a Japonsko začalo s nějakými prapočátky lesního hospodářství, protože to byla jedna cesta, jak nějak ukočírovat rostoucí populaci - a zbytek světa okolo s těžbou uhlí, aby nahradil dřevo, které jim došlo. v současnosti je strašně těžké lidem to šetření energií vysvětlit, protože prostě úplně všechno co děláme nějak přímo či nepřímo souvisí s tím, že jsou investičně všemožně podporovány jakékoliv způsoby šetřící lidskou práci - nahrazující jakoukoliv i krátkou chůzi pěšky, práci rukama, apod. - samozřejmě existují koncepty, kdy spíše, než aby stroje práci dělaly za nás, tak nám v maximální míře zajistí, aby se neděla zbytečně, tedy lepší alokace zdrojů, eliminace plýtvání, apod. - ale toto šetření není právě zatím součástí kulturního imprintu - tam je jasně dané předvádění "my na to máme", ve společenské hierarchii se pořád cení okázalost, i když v Evropě to třeba není tak zlé jak v Asii..)

V některých, ale ne ve všech kulturách, bylo šetření ctností. Ale obecně a hlavně mezikulturně je více ceněna produkce a akumulace (u té akumulace energie vidím jako jakousi naději, že by začalo být kulturně ocenována akumulace energie a ne jen její okázalá spotřeba - asi něco, jako když dříve lidé dokázali shromáždit dříví na zimu, tak se to na venkově vždy ocenovalo jako ctnost.. takže kdyby třeba z dnešní podoby bank vyvinuly "energetické banky", které by si fakt cenily reálných fyzických a nabitých baterií víc, než bitcoinů, které za tu energií lze vytěžit, tak by to byla jedna z cest...)

YMLADRIS: Čína je ale kapitola sama pro sebe, tam bude obrovskou roli hrát dimming díky kouři z elektráren a továren - asi jako u nás v 70tých a bohužel i 80tých letech...

(jako když jsem z jihu Číny odlétal, tak jsem zemi nezahlédl až do Mongolska - komplet většina vnitrozemí je většinu času pokrytá hustou oblačností, která navíc sahá překvapivě vysoko nad zem...)

Tím chci říct jen to, že u nás omezení emisí tuhle roli hrát nebude, protože daleko větší podíl těch emisí je dnes z plynu, nafty a benzínu. Na druhou stranu, aerosoly v emisích podporují seedovaní deštových mraků, takže opravdu asi v každém klimatickém pásu a vzdálenosti od moře se ten pokles emisí projeví jinak...

Samotný vliv emisí na bezprostřední počasí je známý, když USA zastavilo leteckou dopravu po útocích na WTC, tak jim tam stouply teploty v důsledku vymizení contrails, které mají značný ochlazující efekt. Nějaké hrátky s geoinženýringem coby řešením klimatické změny nás nepochybně tak či onak čekají, min. v určitých částech světa (protože ono to dost dobře nejde zakázat, a Čína uměle podporuje srážky už dnes a těžko jí to někdo zakáže)

Představa Číny jako nové supervelmoci č.1 nahrazující USA je v řadě ohledů neštastná. V USA se nakonec základní myšlenky enviromentalismu zrodily, protože vycházely z představ romantického individualismu o hodně divoké přírody jako takové - i bez jejího vytěžení a zpracování na obchodovatelné komodity. Ano, tahle filosofie je tam v menšině, ale existuje. Pro Čínu, obklopenou ze severu nehostinými pouštěmi, stepí a horami a z jihu zase divokými pralesy je vlastně představa jiné než kulturní krajiny značně vzdálená. Samozřejmě to nemůžu doložit nějakým důkladným studiem jejich kultury a historie, to ne - ale prostě ten pocit je jiný, není to ve všem negativní, oni když zemědělčí, tak v podstatě spíš zahradničí, to jsou všechno spíš záhony, než pole a každý kosek půdy je využit... a divočinu znají v horách, právě proto, že tam mají přeci jen hodně hor, které nešlo osídlit ani zemědělsky využít, tak je tam asi ten vztah k přírodě jiný a tradičně možná ne nutně horší... ale v současnosti, kdyby svůj přístup k přírodě aplikovali globálně, tak by to zkrátka byla katastrofa.