Řepku střídá kukuřice. Kvůli suchu ale potřebujeme jiná pole, říká vědec - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-repku-strida-kukurice-kvuli-suchu-ale-potrebujeme-jina-pole-rika-vedec-210818

Díváme se hodně na to, jak může zemědělství pomoci zmírnit změnu klimatu. To znamená jak zachycovat uhlík v půdě nebo jak snižovat emise jiných skleníkových plynů. Změny, které zmírňují dopady sucha, mají de facto velmi dobrou účinnost na zachycování oxidu uhličitého z atmosféry. Uhlík v půdě je totiž velmi prospěšný pro úrodnost půdy – když ho zachytíme, funguje jako houba, drží vodu. Ale současně působí na zmírnění změny klimatu. Má mnohé pozitivní účinky.

...

Je nezbytné, aby se pěstovaly odrůdy, které ideálně mají mohutnější a hlubší kořenový systém. Šlechtěním na problém nedokážeme zareagovat tak rychle. Je také důležité ho zkombinovat s agrotechnikou nebo hospodařením na půdě – abychom maximum srážek, které spadnou rychle ve velkém množství zadrželi v půdě a zachovali je tam pro následující týdny nebo měsíce, kdy nastane sucho.

To jsou technologie, kterým říkáme půdochranné, či bezorebné. Na povrchu půdy se ponechávají posklizňové zbytky, které při silnějších deštích chrání půdu před rozplavením. V podstatě to nejhorší, co může v krajině nastat, je, že horní vrstvička půdy vytvoří izolaci a všechno stéká po povrchu pryč. Cílem té technologie je, aby se náraz kapek zmírnil a voda se lépe vsakovala. Ideálně když je to kombinované s vegetačním pokryvem, tedy když tam je nějaká rostlina, která srážky zmírní.

...

mohutný kořenový systém je mnohem důležitější. Dost může pomoct, když se snažíme přiblížit přírodě a když je kořenový systém rozšiřován pomocí hub. ... Je to jako v lese, kde jsou houby velmi důležité pro růst stromů, příjem vody a živin. U přirozených ekosystémů jsou běžné, ale u polních rostlin jsme na ně zapomněli. Nebo jsme je minimálně dlouho nepotřebovali.

Pracují v symbióze s rostlinou a rozšiřují její kořenový systém. Umožňují tím přijímat vodu i živiny z mnohem většího prostoru, případně větších hloubek. Velmi dobré také je, když na půdě pěstujeme více druhů – jeden má třeba hlubší kořenový systém, druhý mělčí. Ty rostliny si dokonce kromě živin mohou předávat i vodu. Tomuto systému se říká intercropping. Myslím si, že vedle šlechtění a bezorebných technologií to je jedna z možností, jak zmírnit působení sucha, které bude čím dál intenzivnější.

Europe's drought on course to be worst for 500 years, European Commission researcher warns

"At the moment... this seems to be the worst" year in 500 years, although a full analysis will need to happen retrospectively, said Andrea Toreti, senior researcher at the EC's Joint Research Centre, who compiles data for the European Drought Observatory.

PER2:

Power grid shuts down as Iraq pushes 50C in crippling heatwave
https://www.news.com.au/technology/environment/climate-change/power-grid-shuts-down-as-iraq-pushes-50c-in-crippling-heatwave/news-story/8492fd3f736a89e048e3d7bddd570372

PETER_PAN: 47*28, jeden čtvereček jsou tři stopy, máš to napsaný na baráku.

SHEFIK: jsem duhová víla, takže můj život pochopitelně žádný zdroj nespotřebovává

https://www.dezeen.com/2022/08/08/sustainability-liveability-the-line-saudi-170km-city-naive/

Following the Saudi Arabian government's unveiling of plans for an enormous linear megacity in the desert, urban design experts have expressed skepticism about whether its utopian vision is realistic.

"There would be so many physical and environmental phenomena that would have to be dealt with to achieve the incredible minimal and singular character that the renderings propose," said Marshall Brown, director of the Princeton Urban Imagination Center and an associate professor of architecture at Princeton University.

Philip Oldfield, head of the built environment school at the University of New South Wales (UNSW) Sydney, warned that the huge embodied carbon cost of construction "will overwhelm any environmental benefits".

C40 Cities director of urban planning and design Hélène Chartier argued she would not "want to live in a place where it's so narrow", while architect Winy Maas said he "would love to live in such a kind of environment".

YMLADRIS: já myslím, že s tou dobrovolností to nebude tak jednoduchý (o dobrovolné skromnosti dělala studie Prof. Librová z MU) a proto bude nutné nastavit ten udržitelnější vztah k biosféře, na níž jsme zcela závislý, skrze mechanismy daňového zatížení - započítat

Externalita – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Externalita

...případně kodifikovat něco jako carbon tax. Tam je ale podobný problém jako s daňovými ráji atp. - tedy že by to muselo být plošné. Muselo by se o tom jednat na platformě OSN nebo podobné world-wide organizace a bylo by to složité. Ale třeba tento nedávný úspěch ukazuje, že to jde:

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] oznámila shodu u jednotné daně pro nadnárodní korporace.
Globální korporátní daň má činit minimálně 15 procent po celém světě.

International community strikes a ground-breaking tax deal for the digital age - OECD
https://www.oecd.org/newsroom/international-community-strikes-a-ground-breaking-tax-deal-for-the-digital-age.htm

SHEFIK: ja tim plosnym odsuzovanim (konzum, kapitalismus, ..) netrpim. to asi ted nesouhlasis s josefem patockou spis nez tady

ad ze nevis, jestli ty limity, kteri vedci uvadi, jsou nastavene spravne, kdyz nejsou definovany hodnoty (values). jako jo. co je vlastne spatne na tom, ze o 4 stupne otepleny svet ma carrying capacity 1 miliardu lidi? jak se rozhodne, ze 1 miliarda je horsi, nez 10 miliard? Tak to myslis?

TADEAS: asi to uz nechci dal rozvadet, myslim, ze nazor jsem vysvetlil dostatecne, ale jen tak ze zvedavosti, tvuj zivot necerpa prirodni zdroje? Je alespon teoreticky mozne, ze tvuj zivot na zemi nebude cerpat zadny prirodni zdroj?

YMLADRIS: A dojdes k tomu ze v mirnem pasmu, by v rezimu precizniho zemedelstvi, stacilo velmi velmi malo k tomu abysme s koncentraci lidi jako v CR meli super kvalitni jidlo, maso kazdy den a jeste by zbylo na solary (at uz full field, nebo agro-voltaika), vyrobu alkoholu a snizeni vymery poli a pastvin (na mensi strukturovana policka, pastviny pristinene, tam kde je velka eroze pudy (ve svahu) by se od polniho hospodareni uplne upustilo atd.)

Samozrejmne ty omezeni by byla u sekundarnich veci jako okolo exportu (jen export ekvivalentni importu), energetickych plodin, domacich mazlicku a koni pro zabavu. Resp. tyhle sekundarni veci by uz podlehali primarni regulaci.

A kdyz by se k tomu pridala jeste GMO, pak by se dal tvorit prebytek a celkove jet v carbon neutralnim nebo i negativnim modu (napriklad rostliny co absorbuji methan).

YMLADRIS: to je prece regulace, ktera se projevuje i v kapitalisticky spolecnosti. A neni vynucovana, je trestana.

Zdejsi problem je, ze vnimani sveta je cernobile. Napr. Ze kapitalismus je extrem kde je jen nabidka a poptavka.

Takovyhle extrem ale uz temer nikde na svete neni, vsude jsou staty a vicemene regulovane prostredi - a duvidy regulaci jsou zname, pripadne vysvetlovane. Nejefektivnejsi lidske spolecnosti (jak stat, tak firmy, startupy) jsou ty ktere pravidla chapou. A stejne to nazyvame kapitalismus, i presto, ze pravidla mame a dobrovolne je respektujeme, pripadne adekvatne postihujeme. Ale nen to vule jednoho organu, ci telesa. Je to podil na chodu spolecnosti.

Druhy priklad je, ze konzum je spatny. Konzum od slova konzumovat, kdo z nas nekonzumuje? Jsme vsichni spatni? Kde je hranice / definice konzumu a jak ji soudit, kdyz kazdy z nas ma jine potreby, at uz dusevni, ci fyzicke (nemoci)?

Dalsi priklad - cerpame moc prirodnich zdroju. Moc vuci cemu? Kde je ta definice? Je to sustainability, nebo je ta definice sirsi? Pokud pujdeme pro materialy do vesmiru, ktery je nekonecny, a zustanemee v ramci ostatbich zdroju kolace sustainability, je to spatne?

Dalsi prikalad je casove hledisko - ze fosil je nestastny do budoucna je ze studii jasne. Neni ale mensi zlo (mene mrtvych) ho vyuzivat v ramci transition? Pokud ano, proc se ho tu snazime vnimat jako zlo, misto toho, abychom nastavili transition boundary?

Tyhle cernobile modely sveta jsou zbytecna mentalni omezeni, ktere problem nikdy nevyresi.

YMLADRIS: Moc realisticky mi to neprijde. Velmi zhruba je to neco jako 20x10 m.

Obecne, funkcni zemedelsky koncept (nemyslim nejake permakulturni halucinace) pocita (a u malych, ucinne obhospodarovavanych celku to plati o to vice) s cca 5 tun psenice/ekvivalent na hektar. Z toho muzes vyjit.

YMLADRIS: Jednou jsem se o tom bavil s tchánem, který je agronom. Říkal, že na úplnou soběstačnost potřebuješ minimálně deset hektarů. A samozřejmě přesně vědět, co dělat a mít dost odhodlání a dost pevné zdraví to odpracovat. Sám má zahrádku skoro stejně velkou jako tenhle obrázek, plus pole a soběstačný není.