YMLADRIS: to je prece regulace, ktera se projevuje i v kapitalisticky spolecnosti. A neni vynucovana, je trestana.
Zdejsi problem je, ze vnimani sveta je cernobile. Napr. Ze kapitalismus je extrem kde je jen nabidka a poptavka.
Takovyhle extrem ale uz temer nikde na svete neni, vsude jsou staty a vicemene regulovane prostredi - a duvidy regulaci jsou zname, pripadne vysvetlovane. Nejefektivnejsi lidske spolecnosti (jak stat, tak firmy, startupy) jsou ty ktere pravidla chapou. A stejne to nazyvame kapitalismus, i presto, ze pravidla mame a dobrovolne je respektujeme, pripadne adekvatne postihujeme. Ale nen to vule jednoho organu, ci telesa. Je to podil na chodu spolecnosti.
Druhy priklad je, ze konzum je spatny. Konzum od slova konzumovat, kdo z nas nekonzumuje? Jsme vsichni spatni? Kde je hranice / definice konzumu a jak ji soudit, kdyz kazdy z nas ma jine potreby, at uz dusevni, ci fyzicke (nemoci)?
Dalsi priklad - cerpame moc prirodnich zdroju. Moc vuci cemu? Kde je ta definice? Je to sustainability, nebo je ta definice sirsi? Pokud pujdeme pro materialy do vesmiru, ktery je nekonecny, a zustanemee v ramci ostatbich zdroju kolace sustainability, je to spatne?
Dalsi prikalad je casove hledisko - ze fosil je nestastny do budoucna je ze studii jasne. Neni ale mensi zlo (mene mrtvych) ho vyuzivat v ramci transition? Pokud ano, proc se ho tu snazime vnimat jako zlo, misto toho, abychom nastavili transition boundary?
Tyhle cernobile modely sveta jsou zbytecna mentalni omezeni, ktere problem nikdy nevyresi.