• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    FRK_R23
    FRK_R23 --- ---
    Mníšek pod Brdy má jasno.

    https://twitter.com/ZelenaDavis/status/1631218169661497345
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    20230303-080853
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    https://twitter.com/EliotJacobson/status/1631295443194851332?s=19
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    YMLADRIS: Jak pise TUHO. Plus ty metody jsou navic fakt hodne moc extremni.
    1] Mnohem rozumnejsi by mi prislo vynalozit penize a bezemisni elektrickou energii na CO2 capture a vyuziti na syntezu materialu s dlouhodobou fixaci uhliku. Skalovatelne a nemusi to byt 1 monster projekt.
    2] Kdyz uz monster projekt tak neco co je drahe jen na zacatku ale ma to nulove negativni externality a je to samoregulujici a udrzitelne zalevno. GMO, rostliny s absorbci a drahama na zpracovani methanu.
    TUHO
    TUHO --- ---
    YMLADRIS: Bohuzel zadna z tehle metod neresi prave to okyselovani morsky vody spojeny s rozpoustenim co2 v oceanech. Coz zacina bejt fuckup jak svin.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Metody

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    #ccs z morske vody, nekolikanasobne mene narocny nez ze vzduchu

    :: OSEL.CZ :: - Plovoucí systém z MIT odstraňuje uhlík přímo z mořské vody
    https://www.osel.cz/12740-plovouci-system-z-mit-odstranuje-uhlik-primo-z-morske-vody.html

    Oxid uhličitý je možné pohlcovat také z mořské vody. Jak stoupá obsah oxidu uhličitého v atmosféře, stále více se ho rozpouští v mořské vodě. Momentálně se tam ukládá asi 30-40 procent celkových ročních lidmi způsobených emisí tohoto plynu.

    Není to bez následků. Mořská voda se okyseluje, což ovlivňuje podmořské ekosystémy. Výhodou je, že oceán a atmosféra představují propojený systém, takže ukládání oxidu uhličitého z mořské vody vede k jeho úbytku v atmosféře. Ještě lepší je, že tenhle plyn je ve vodě více než stokrát koncentrovanější než ve vzduchu.
    ...
    V první z nich se působením elektrod uvolňují do vody protony, které vodu okyselují. Přitom dochází k přeměně rozpuštěných bikarbonátů na plynný oxid uhličitý, který je odsáván pomocí vakua. V druhé komoře s elektrodami se protony vracejí zpátky z vody, její kyselost klesá k normálu a voda se vypouští zpět do oceánu. V určitých intervalech se vymění polarita elektrod v komorách, aby nedošlo k jejich úplnému vyčerpání a zahlcení. Uvedené procesy spotřebují dramaticky méně energie než pohlcování oxidu uhličitého ze vzduchu.

    Tvůrci nového systému odhadují náklady na pohlcení 1 tuny oxidu uhličitého na zhruba 56 dolarů. Tato částka ale nezahrnuje náklady mimo elektrochemický systém. Pro obsluhu systému ale bude možné využít další zařízení, které zpracovávají velké objemy mořské vody, jako jsou například odsolovací provozy.
    TUHO
    TUHO --- ---
    On March 28, the U.S. Federal Budget request for Fiscal Year 2023 (FY2023) was released, officially kicking off the Congressional budget season and the ensuing posture testimonies, staffer briefs, and associated deep dives into the details of the budget. With that first release, however, the Department of Defense (DoD) had not yet made available the budget details – instead providing just an information appetizer in the form of an overview slide deck. The slides indicated that the DoD characterized $3.1 billion of its budget request as “climate investment” in four categories: Installation Resiliency and Adaptation ($2 billion); Science and Technology ($807 million); Operational Energy and Buying Power ($247 million); and Contingency Preparedness ($28 million). These categories roughly line up with similar categories from FY2022 but represent significant increases in each. The FY2022 budget identified $617 million in similar categories. That said, while the categories remain the same, the contents are slightly different and it is hard to make an apples-to-apples comparison between the two.

    As of April 21, however, the Pentagon has now released the first-ever detailed justification book on DoD climate spending that outlines these investments across 42 pages. (If you want the one-page summary, you can look at page 4-17 of the Budget Request Overview.) This provides the details and various accounts that indicate how the Department calculated the $3.1 billion.

    Unpacking the Pentagon’s $3.1 Billion Climate Request « The Center for Climate & Security
    https://climateandsecurity.org/2022/05/unpacking-the-pentagons-3-1-billion-climate-request/
    TUHO
    TUHO --- ---
    The military has for years (unlike many politicians) acknowledged that climate change is real, creating conditions so extreme that some military officials fear future climate wars. At the same time, the U.S. Department of Defense—military forces and DOD agencies—is the largest single energy consumer in the United States and the world's largest institutional greenhouse gas emitter. In this eye-opening book, Neta Crawford traces the U.S. military's growing consumption of energy and calls for a reconceptualization of foreign policy and military doctrine. Only such a rethinking, she argues, will break the link between national security and fossil fuels.
    The Pentagon, Climate Change, and War shows how the U.S. economy and military together have created a deep and long-term cycle of economic growth, fossil fuel use, and dependency. This cycle has shaped U.S. military doctrine and, over the past fifty years, has driven the mission to protect access to Persian Gulf oil. Crawford shows that even as the U.S. military acknowledged and adapted to human-caused climate change, it resisted reporting its own greenhouse gas emissions.
    Examining the idea of climate change as a “threat multiplier” in national security, she argues that the United States faces more risk from climate change than from lost access to Persian Gulf oil—or from most military conflicts. The most effective way to cut military emissions, Crawford suggests provocatively, is to rethink U.S. grand strategy, which would enable the United States to reduce the size and operations of the military.

    The Pentagon, Climate Change, and War
    https://mitpress.mit.edu/9780262047487/the-pentagon-climate-change-and-war/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Schyluje se v Česku k vážné diskusi o přijetí klimatického zákona?

    Poslankyně Klára Kocmanová z Pirátské strany včera ve sněmovně hostila k tématu expertní workshop. Klimatický zákon už má několik zemí jak v EU, tak mimo ni. Kromě Německa, Rakouska, Norska nebo Velké Británie se o něm v poslední době velmi vážně diskutuje třeba i na sousedním Slovensku.

    "Domnívám se, že by byl pro Česko užitečný, a to z několika důvodů. Jsme země mnoha strategií a nemáme v tuto chvíli zastřešující zákon, který by se věnoval klimatické změně jako takové. Máme ale mnoho strategií, které pokrývají ať už státní energetickou koncepci nebo politiku ochrany klimatu. Určitě jsou důležité, ale je to něco, co jsme zdědili po minulých vládách a v zásadě v tom teď pokračujeme.

    Zákon by pomohl i v informovanosti veřejnosti, protože pro velké procento lidí není přehledné, co stát vůči klimatické změně dělá.
    Myslím, že nad rámec strategických dokumentů bychom měli mít zastřešující zákon, který by ve snižování emisí stanovil pevné cíle a konkrétní cestu, jak k danému cíli dojít. Jeho nadstavbou by případně mohla být další opatření, jako například určitá podkladová báze pro pomoc domácnostem, ať už nějaký sociální tarif nebo investiční pomoc pro domácnosti, které jsou kupříkladu ohroženy energetickou chudobou." (K. Kocmanová)

    Vláda by v otázce změny klimatu mohla být ambicióznější. Pomohl by zastřešující zákon, míní poslankyně Kocmanová | Radiožurnál
    https://radiozurnal.rozhlas.cz/vlada-v-otazce-zmeny-klimatu-mohla-byt-ambicioznejsi-pomohl-zastresujici-zakon-8940369
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    Fotky: Razie proti těžařům. Armáda bojuje za záchranu pralesa - Seznam Zprávy
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-fotky-razie-proti-tezarum-armada-bojuje-za-zachranu-pralesa-226748
    TUHO
    TUHO --- ---
    Microbes can produce electricity out of thin air. Scientists have finally figured out how to harvest it. - Big Think
    https://bigthink.com/the-present/air-gen/
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    TADEAS: to je chytre, cim viac svieti, tym viac stavy maju na chladenie
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Carbon emissions from global SUV fleet outweighs that of most countries | Greenhouse gas emissions | The Guardian
    https://www.theguardian.com/environment/2023/feb/28/carbon-emissions-global-suv-sport-utility-vehicles-oil-climate
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: ty redukce emise ciny nejsou zasluhou ciny, ale externich vlivu. Pred 2025 bych zlom u nich moc necekal, jeste nedospeli k nejaky rozumny urovni nasycenosti.

    Confusion surrounds China’s energy policies as GDP and climate goals clash | China | The Guardian
    https://amp.theguardian.com/world/2023/feb/28/china-energy-policies-gdp-climate-goals-clash

    Wave of permits for coal-fired power plants sparks concern as ambitions for GDP growth and lowering emissions come into conflict
    ...
    A crude conversion of the 3% GDP growth reported by China and its 0.8% reduction in the carbon intensity of economic activity – as stated in the communique – indicates emissions may have risen 2.2% last year.

    Pollution growth should also have been subdued in 2022, a year when economic activity was slowed by rolling Covid curbs.

    As Myllyvirta’s centre reported on Monday, China was busy granting permits for an average of two power plants a week in 2022, or six times more capacity than the rest of the world combined. One executive boasted of securing approval to build a 4,000-megawatt coal-fired plant in just 63 days after taking ownership of the project.

    Should a large proportion of the 106GW of new coal projects permitted – more than four times 2021’s 23GW tally – begin operation, global efforts to keep climate heating to the Paris accord temperature limit of 1.5C are, frankly, cooked.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Jozef Pecho
    https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10219268062487203&id=1678732617&sfnsn=mo

    Tento rok bude sucho na veľkej ploche euróspkeho kontinentu pravdepodobne ešte hrozivejšie ako v minulom roku ... a v dôsledku malých zásob snehu v Alpách bude mať zrejme problém s vodou aj Dunaj ...

    Letošní sucho v Itálii je hrozivé. Horám chybí sníh, řekám voda — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3568060-letosni-sucho-v-italii-je-hrozive-horam-chybi-snih-rekam-voda

    :o Tá prognóza SPEI24 indexu na tento rok (sev. Taliansko a Alpy) vyzerá skutočne desivo!

    FB-IMG-1677581149565

    https://twitter.com/Christi05356915/status/1629792787397853185?s=19
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Screenshot-20230228-072738-Facebook
    TUHO
    TUHO --- ---
    Climate change, ecosystems and abrupt change: science priorities

    Ecologists have long studied patterns, directions and tempos of change, but there is a pressing need to extend current understanding to empirical observations of abrupt changes as climate warming accelerates. Abrupt changes in ecological systems (ACES)—changes that are fast in time or fast relative to their drivers—are ubiquitous and increasing in frequency. Powerful theoretical frameworks exist, yet applications in real-world landscapes to detect, explain and anticipate ACES have lagged. We highlight five insights emerging from empirical studies of ACES across diverse ecosystems: (i) ecological systems show ACES in some dimensions but not others; (ii) climate extremes may be more important than mean climate in generating ACES; (iii) interactions among multiple drivers often produce ACES; (iv) contingencies, such as ecological memory, frequency and sequence of disturbances, and spatial context are important; and (v) tipping points are often (but not always) associated with ACES. We suggest research priorities to advance understanding of ACES in the face of climate change. Progress in understanding ACES requires strong integration of scientific approaches (theory, observations, experiments and process-based models) and high-quality empirical data drawn from a diverse array of ecosystems

    https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rstb.2019.0105
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam