Jakub Hruška
Dnes je Světový den vody. A venku má dnes být 18 C, přestože je teprve 22. března. Jak to souvisí? No tak, že máme zase nakročeno k suchému roku, protože s postupující klimatickou změnou (v ČR se od roku 1961 oteplilo o více než 2 C) vody velmi rychle ubývá. Protože roční množství srážek se nemění, znamenají vyšší průměrné teploty vyšší odpar. V krajině prostě zůstává mnohem méně vody než před půlstoletím.
Naši předkové žili v době, kdy byl ve střední Evropě vody spíše nadbytek. Proto už od Rakouska-Uherska probíhaly velké "meliorační", čti odvodňvací, projekty. Napřimovaly se velké řeky, aby se získala jednak půda v nivách velkých řek k zemědělství, a také proto, aby do těchto víceméně kanálů mohly ústit menší meliorace potoků a polí, a aby to všechno pěkně ryche a "kapacitně" odteklo pryč. První republika toto úsilí zintenzivnila, a socialistická éra ho dovedla ad absurdum. Odvodňovaly se pak i pozemky, které to ani tenkrát vůbec nepotřebovaly.
Jenže čas trhnul oponou, a z doby vodního nadbytku se rychle dostáváme do doby nedostatku. Jen všechna ta odvodnění vesele fungují dál, přestože dnes situaci vlastně zhoršují.
Často se proto mluví, a to bych zdůraznil, že jen mluví a do nových a nových koncepcí neustále zapisuje, o zadržení vody v krajině. To ale vyžaduje mnoho věcí - za prvé změnit komplet legislativu, která je pořád nastavená na to odvodňování - mimo jiné i tím, že všechny meliorované řeky a potoky jsou pečlivě zaneseny v katastru nemovitostí, a jedině formálně správně je to tak, jak je to teď zapsáno. Dále v myslích mnoha lidí na důležitých místech, je ta zmeliorovaná krajina úplně v pořádku. Pak státní podniky Povodí neustále "uvádějí do původního stavu" potoky, které si dovolily vytyčený jim kanál svévolně opustit. Protože přece v katastru je to jinak! Oni jen "napravují" nesprávný stav.
Tolikrát vzývané zadržení vody v krajině neznamená, že na těchto meliorovaných tocích vystavíme rybníky. Ty totiž se suchem v krajině moc nepomohou, ve velkém suchu situaci spíš zhoršují odparem z rozsáhlé otevřené hladiny. Hohužel stavba rybníků (tedy kromě stavby přehrad) bývý to jediné, co dnešní technokraty obvykle napadá.
Nejdůležitější je obnovit přirozené retenční (zadržovací) schopnosti zcela zničených niv okolo všech toků. Důležitá je ta voda, která není na první pohled vidět, protože je v půdě, v mokřadech, a která meandry odtéká pomalu a ještě má čas na vsakování. To ta v meliorovaném kanále vůbec nemá. Vodu potřebujeme zadržet tam, kde napršela, a ne ji trubkami rychle odvést pryč.
Zatímco Rakousko-Uhersko, Československo i ČSSR zakládali Meliorační správy, my bychom konečně měli založit nějakou Demeliorační správu a desetiletí zase měnit krajinu opačným směrem než naši předkové.
Aby tyhle fotky konečně byly minulostí... 34 let po Listopadu 89 už bychom to měli sakra pochopit!