SCHWEPZ: Jo, dava, snad to tam je. Zatim jsem si jenom chvili hral, a neoveroval jsem,do jaky miry hlaucinuje .)

How many models do we have for prediction of global temperature?
There are 2179 model intercomparisons used for AR6, 2098 models used for simulations, and 151,223 models for regional simulations. However, it is important to note that the fitness-for-purpose of the climate models used for long-term projections is fundamentally difficult to ascertain and remains an epistemological challenge. (IPCC_AR6_WGI_Index, p.14)

TUHO: a jak to má se zdrojováním, dokáže se odkázat na přesné informace odkud čerpal? (graf, studie, stránka, pasáž etc.)
HOWKING: nejsem klimatolog ani geolog, ale ta prudkost té změny by měla být jedním z faktorů "man-made" posílení skleníkového jevu. Jak se díváš na tuto argumentační linii? Ta posuny v rámci "minulých period" byly během podstatně delších časových ploch, není-liž pravda?

HOWKING: aha, a kam teda ted smeruje ta oscilace?

Z Voštová

Včera jsem se vrátila v Tróji na místo, kde jsem před dvaceti lety chodila do menzy na obědy. Dnes tam nově stojí Fakulta humanitních studií UK, kam jsem byla pozvána přednést o emocích spjatých s klimatickou krizí.

Mluvili jsme o tom, jaký je vývoj fenoménu environmentálního žalu, jak se k němu staví moderní psychologie i o tom, jak lze práci s prožitky lidí vytěžit pro sociální a ekologickou transformaci. Ostatně řada současných autorek*ů spatřuje naději právě v tom, když přizveme emoce do hry.

I přes plnou posluchárnu jsem se snažila udělat výuku alespoň trochu interaktivní, a tak můžete nahlédnout, co vyplnili studující do Slido na otázku "Jaké emoce prožívám, když se řekne "změny klimatu"?

Abychom nezůstali jen v tíze, prozkoumávali jsme i zdroje síly a radosti, které jim pomáhají tyto pocity integrovat a nenechat se jimi zaplavit - koukněte na Slido číslo dvě. Těší mě, že jich mají k dispozici tolik - i když jak se mnou pak část mladých lidí sdílela, ani to nemusí vždy stačit.

HOWKING: a o čem se argumentuje?

TADEAS: no nevim, jestli ruka prilepena do asfaltu neni gore, je mi z toho vice zle nez ze zubarske vrtacky.

Climate Science as Counterculture | Liinc em Revista
https://revista.ibict.br/liinc/article/view/5928

This article investigates climate science as a cultural object. By pursuing the “logic of its aporias”, it is shown that climate science emerged at the confluence of the objective development of the means of production (constituting a “planetary general intellect”) and the countercultural movement of the 60s, which put ecology at its center, but was broader than mere “environmentalism”. This resulted in the emergence of new forms of sensibility and a qualitative transformation of the natural sciences, which recognized the autonomy and complexity of nature. The constitution of climate science is reconstructed by taking the IGBP’s Amsterdam Declaration as historical archive, and by discussing biographical aspects of representative scientists, in mediation with their work and their world-historical context. Yet, the limits of climate science are those of counterculture. Climate science and its institutions preserve aspects of the previous mechanistic science as well as remaining traces of commodity fetishism.