TUHO:
CHOSIE: Tady moje poznamky
---
1) Klimatický systém prochází velmi rychlou a dramatickou změnou.
2) Emise stále rostou, i když jsou náznaky, že se blížíme vrcholu.
3) I kdybychom zastavili růst emisí, teplota bude nadále růst. Pokud snížíme emise oproti dnešku o zhruba 70 %, teplota by se měla stabilizovat. Při snížení emisí na nulu by teplota začala klesat.
4) V současné době žádné vládní plány nejsou ani zdaleka dostatečné k dosažení těchto cílů.
5) Existují stále velké nejistoty ohledně citlivosti klimatického systému, přičemž se předpokládá, že zdvojnásobení koncentrace CO2 v atmosféře by mohlo vést k oteplení o 2,5 až 4 °C. Nicméně ani 5 °C oteplení nelze vyloučit.
6) Nové paleoklimatologické výzkumy naznačují, že by to mohlo být spíše v horní části tohoto rozsahu.
7) V dlouhodobém horizontu, třeba za tisíc let, by oteplení mohlo dosáhnout až 10 °C, protože původní antropogenní "impulz" může být zesílen chováním klimatického systému.
8) Doposud byli vědci přesvědčeni, že klimatické modely dobře předpovídají oteplení, a paleoklimatologické výzkumy byly po, které naznačují vyšší citlistovst byly považovány za chybné. Nicméně poslední měsíce naznačují, že se děje něco neobvyklého a možná se klima "utrhává ze řetězu."
9) Problematika bodů zlomu zůstává stále málo prozkoumaná, ale nyní se výzkum začíná zintenzivňovat a výsledky nejsou dobré.
10) V tomto století už bylo pravděpodobně spuštěno pět sledovaných bodů zlomu. To znamená, že bychom mohli ztratit významné stabilizační prvky, ať už uděláme cokoliv. Výrazně destabilizované jsou korálové útesy, grónský ledovcový příkrov, ledová pokrývka západní Antarktidy (může se zhroutit), permafrost a subpolární gyre (součást oceánské cirkulace a Golfského proudu).
11) Pokud by došlo ke kolapsu Golfského proudu (respektive cirkulace, jejíž je součástí) – což máme robustní důkazy, že se v historii stalo mnohokrát – mohlo by to vést ke ztrátě poloviny území, kde se dnes pěstuje pšenice a kukuřice. Golfský proud zpomaluje a existuje silná evidence, že zpomalování bude pokračovat, a možná se dokonce zastaví.
12) Klimatický systém už začíná destabilizovat i přírodní zdroje. Podle některých zdrojů je permafrost již za bodem zlomu a bude nadále destabilizovat klima, ať už uděláme cokoliv.
13) K tomu se přidávají emise CO2 z lesních požárů, kde vidíme masivní nárůst.
14) Bobři kolonizují Arktidu, což snižuje albedo (tedy ztmavuje povrch Země) a tím ohřívá planetu. Podobně se lesy šíří na sever, jak ustupuje led – další ztmavení a ohřívání Země.
A teď k otázce, která zajímá všechny: Je klimatická změna existenciální riziko?
**Existenciální riziko klimatické změny**
15) Podle expertů z World Economic Forum není klimatická změna bezprostředním existenciálním rizikem, ale na desetileté škále už začíná být.
16) Problémem jsou také kaskádové efekty. Jeden bod zlomu může vést ke zhroucení dalšího stabilizačního prvku. Nové modelové studie ukazují, že zhroucení je celkem možné i při oteplení pod 2 °C.
17) Dopad na ne-lidské populace: Pokud je klimatická citlivost na vyšší úrovni předpokládaného rozsahu a dojde k oteplení o 3-4 °C, v tropických oblastech pravděpodobně přijdeme o prakticky o všechen současný život, včetně ryb, mořské trávy, ptáků a korálů.
18) Ve scénářích s vysokými emisemi je poměrně pravděpodobný scénář několika let neúrody současně na důležitých místech pro produkci potravin.
19) Korálové útesy pravděpodobně vymřou jako první, zřejmě kolem poloviny století. Jsou však zdrojem potravního řetězce pro 25 % ryb, které lidé konzumují.
20) V oblastech s vysokou vlhkostí se budou častěji objevovat období, kdy pobyt venku může být smrtelný, protože se tělo nedokáže ochladit pocením.
21) Problém šíření tropických nemocí.
22) Nemyslím si, že vymření lidstva je pravděpodobné v jakémkoliv scénáři, ale považuje problém za velmi naléhavý fuckup, který všichni zažijeme během svého života.
23) Plánování adaptace je teď VELMI URGENTNÍ. Pracujte na mitigaci, ale je příliš pozdě na zastavení tohodle průseru. Teď musíme zjistit, jak to přežít.
**Ještě pár věcí z diskuse:**
24) Jako první by měly přestat dotace fosilních paliv. Dotace fosilního průmyslu činí celosvětově 6-7 bilionů dolarů ročně.
25) Existuje mnoho oblastí, kde se dekarbonizace provádí obtížně. Například cement a ocel. Vidíme pokrok, ale jsme daleko od cíle.
26) Největší problém je v zemědělství. Nejmenší pokrok je v omezování emisí ze zemědělství.
27) Co geoingeneering? Existuje mnoho plánů, nejvíce se slibuje zaměření na zvyšování albeda v polárních oblastech. Existuje řada možností, jak ovlivnit globální teplotu, například rozptylování oxidu síry ve stratosféře. Nicméně to vždy změní cykly srážek, což bude mít obrovský dopad na zemědělství. Je to velmi riskantní, ale to, co děláme teď, je ještě riskantnější. Pravděpodobně se tedy tímto směrem něco začne dít.
28) Otázka z publika: "Děkuji vám, že jste mi zničil den."
29) Inherentní problém s rasismem a eugenikou v případě větších dopadů. Lidé, kteří začnou řešit větší existenciální riziko, často k těmto tématům gravitují, protože se začnou ptát: Pokud zemře tolik lidí, jak vybrat ty, kteří přežijí?
30) Velké pojišťovny mají své vlastní klimatické výzkumné jednotky, protože půjčky se poskytují například na 30 let, a mnoho nemovitostí v lokalitách typu Florida čelí raketovému růstu cen pojištění.
31) Institucionální adaptace je hrozná. Vysoká míra rezistence. Máme problém s presentismem – myslíme si, že zítřek bude stejný nebo podobný jako dnešek, a stejně tak i příští rok. Ale to už není realita našich životů.
32) Cíl 1,5 °C je v podstatě fantazie. I dosažení 2 °C bude velmi obtížné a závisí na štěstí.
33) Budeme muset pracovat na "řízeném ústupu" – jak přesunout populace z oblastí, kde se nedá žít. Týká se to hlavně ostrovních států a tropických regionů. Budeme potřebovat obrovské množství klimatizace a SPUSTU energie k jejich napájení.
34) Finanční škody: už před 20 lety Nicolas Stern zjistil, že zmírňování klimatických změn nyní je celkově mnohem levnější než se přizpůsobovat později. Od té doby další studie jen potvrzují.
35) Problém substituovatelnosti: U mnoha statků je možné najít náhradu (například obnovitelné zdroje místo fosilních paliv), ale to neplatí pro zemědělskou půdu. I když by se na severu otevřela možnost využití nově roztáté půdy, je tato půda velmi chudá a nevhodná pro zemědělství, takže nemůže nahradit ztrátu půdy v tropech a subtropech. To si však ekonomové dlouho neuvědomovali...
36) Je třeba lidem komunikovat, že toto vás zasáhne během vašeho života. Není to vzdálená budoucnost.