SHEFIK: BAU (business as usual) je pro mě především nekonečný a exponencionální růst, tedy neudržitelný systém. BAU je taky antropocentrický, ekocidní a nerovný (z hlediska rozdělení a svobod) systém i mezi lidmi samotnými.

Tak trochu argumentuješ proti něčemu co jsem vlastně nijak nezmínil (strawman fallacy?), nevidím důvod proč by mělo zrovna zdravotnictví zaniknout - a určitě by to byla jedna z oblastí, kterou má smysl podporovat, ale na to téma jde udělat seznam dalších poznámek - jako je směřovat ke zdravému živ. stylu (tzn. předejít potížím v první řadě), využívat medikamenty, které nám poskytuje příroda.

A když už zmiňuješ antibiotika, tak BAU znamená nádále provozovat průmyslové koncentrační tábory, což jak jistě víš je jedno z hlavních rizik v oblasti antibiotik.

No, celkově to tak trochu divně kroutíš "věnovat léto lásce k přírodě" apod., to prostě dosazuješ nějaké domněnky a oporuješ jim.
K ekonomice asi nemá cenu se vyjadřovat, posledně jsme si ukázali, že v tom trochu tápeš, ale to i tak bylo v reakci na mou původní zprávu tak trochu zcestné a nevím co tím chtěl autor říct.

YMLADRIS: pro začítek by mohla edna strana dohnat středoškolský předměty a nemávat odborně vzdělanejm lidem hadrem před očima :)

Je to takový archetypální boj "stabilita" versus "novelita". Lidi co se víc identifikují se stabilitou to vidí jako LOTR - inovace a novelita je jasný Mordor, zlý zlý profit. Bohužel jak je teď ve všech oblastech kultury čím dál větší polarizace (protistrana jsou Satan), nevidim cesty jak by se ty pohledy mohly sloučit. Inovace, building, jsou silnější - viz plány na gigacentra pro AI a otevírání nuclear .. kvůli inovaci to najednou jde. Tak si myslím že "stabilita" získá trochu navrch na hracím poli až teda hurikán Helene*10 se bude opakovat každou chvíli apod. V Česku lidi klima zajímalo pouze v tom roce co byl kůrovec

XCHAOS: uz byly nejaky umrti z otravy ze snedenejch musli, ktery obsahovali letalni mnozstvi tech neurotoxinu. Ted si predstav, ze to budes nahromadeny mit na mistech, ktery ted nejsou toxicky. Pak je rozbourani ekosystemu je ten nejmensi problem.

Kde jsem v rozchodu z některými zde (a asi i obecně) je, že cítím mnohem větší zodpovědnost a lásku k přírodě a je to něco co na čem mi záleží a jsem proto kritický k tomu jak k tomuto jako společnost přistupujeme, spousta "řešení" o kterých slyšíme jsou zkrátka jen snaha najít alternativu komfortu a pohodlí pro lidi, korporace a BAU.

XCHAOS: Souhlasím a dodám, že kvalita života =! styl života. Takže jem stejného názoru, že můžeme žít kvalitně a spokojeně i s mnohem menší spotřebou, nároky, dopady - což však vyžaduje změny ve stylu života, zejméně tedy pokud se bavíme o západních/vyspělých zemích, nejen je to neudržitelné, ale také často nevede ke kvalitnějšímu životu (otroci konzumu, nekvalitní potraviny, znečištění,...) a k pocitu štěstí/spokojenosti.

CHOSIE: něco udržitelné je, něco udržitelné není. Já jako naději vidím, že přímá kvalita života vyžaduje pouze zlomek zdrojů a energie, kterými dnes plýtváme. Výrobky či objekty poskytující stejnou kvalitu života můžou mít snadno životnost desítek let místo jednotek, je to jen otázka životního stylu a vkusu. Můžeme věci opravovat, místo recyklovat. Nemusíme ohřívat svoje obydlí a vodu topnými spirálami, můžeme instalovat tepelná čerpadla. A můžeme využívat "odpadní chlad" (v létě) nebo odpadní teplo (v zimě). Je to vlastně celé otázka pospojování těch správných trubek "v zákulisí": pouze jsme žili v éře, ve které motivace optimalizovat nebyla dostatečně vysoká.

Pointa je, že nemusí dojít ke snížení kvality života, jak se všichni obávají. Naopak, slušná kvalita života může být zpřístupněna více lidem, aniž by se spotřebovávalo více zdrojů. Ale stěží se to dosáhne v důsledku individuální iniciativy nějakých osamělých spotřebitelů a jejich omezené kupní síly, je nutná systémová změna. Nájemník neovlivní způsob, jak mu majitel bytu či domu ohřívá vodu, apod.

YMLADRIS:
BRETA: oproti nějakýmu vypouštění fujtajblů do atmosféry kvůli změně albeda (nad rámec takového toho "nabarvíme silnice na bílo, naleštíme střechy nalesklo, apod.") mi to hnojení železem přijde relativně ok. Je to to samé, co stejně děláme na polích chemicky, akorát vlastně čistší. Přirovnal bych to k rozprašování mletého vápence kvůli offsetování kyselých dešťů (které nemělo dostatečný efekt, ale taky nic nepokazilo)

Jde o to, že jsem nedávno viděl studii, že v přírodě se to stejně děje přirozeně: vítr zvedá na železo bohatý prach ze Sahary, to železo se v atmosféře navíc nějak modifikuje, aby bylo snadněji stravitelné (tahle část mi není úplně jasná a jen zmíněná) a pak to padá do oceánu a tam to právě stimuluje růst fytoplanktonu.
Our Atmosphere Transforms Dust From The Sahara Into Minerals That Fuel Life : ScienceAlert
https://www.sciencealert.com/our-atmosphere-transforms-dust-from-the-sahara-into-minerals-that-fuel-life

Trik je v tom, že plankton sežerou další organismy, kteří pak klesnou i se svým uhlíkem na dno oceánu a ten se tam pak ukládá. Obavy se týkají toho, jestli z oblasti hladiny takto nezmizí další důležité živiny.. ale v vzhledem k tomu, že dnes tam toho zas tak moc nežije, tak si nemyslím, že to riziko je velké, ale muselo by se to samozřejmě důkladně prostudovat.

Takže si nemyslím, že posílit přirozené přírodní procesy, které se dějí i bez nás, je nějak špatně. To je to samé, jako vysazování lesů nebo prevence lesních požárů, apod. - to jsou zásahy do přírody taky, které mají offsetovat negativní externality, které způsobujeme, a podle mě nějakou míru zásahů do přírody teď už budeme muset udělat stejně, nejde 100% přírody vrátit divočině (i 20% by byl úspěch), a tu část, kterou manageuje člověk, musí manageovat nějak ne úplně dementně...

SHEFIK: Jsem docela skeptickej k podobným plošným řešením na úrovni geoinženýrství. Neříkám, že to nemůže pomoct, ale negativní dopady nakonec můžou převážit pozitiva.

Určitě ale potrvá dlouho, než se namodelují a odzkouší všechny možný dopady v různých částech planety.

SHEFIK: "Souběžně se tedy začaly uskutečňovat rozsáhlé pokusy – do oceánů se sypaly z lodí nebo letadel tuny železnatých solí. Již do týdne od aplikace vždy následoval masivní nárůst řas. Ve většině z asi 14 takových pokusů (např. Morrissey a Rowler 2012; obr. 7), publikovaných v nejprestižnějších časopisech, ale došlo především k nárůstu biomasy toxických rozsivek.
Mořské rozsivky (Bacillariophyceae) jsou běžnou součástí fytoplanktonu a výrazně přispívají k primární produkci. Určité druhy, které tvoří neurotoxiny (např. rod Pseudonitzschia kyselinu domoovou), ale mohou představovat velký problém, po - kud se masivně přemnoží a toxiny se na - hromadí v potravním řetězci. Na dešifrování metabolické dráhy tvorby kyseliny domoové se podíleli také kolegové z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích pod vedením prof. Miroslava Oborníka. I pro potenciální nebezpečnost
rozsáhlých zásahů do mořských ekosystémů bylo od podobných záměrů upuštěno a vypouštění železa do oceánů je ilegální, jako veškeré znečišťování prostředí.

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/morsky-plankton-v-globalnim-kolobehu-prvku.pdf