PALEONTOLOG: podle mě záleží na tom, na jakou část pokroku či růstu se zaměříš: když začneš říkat, že chceš lidem sebrat svištění autem po dálnicích, přirozeně se vzbouří (ale ne ti, kdo se nachází v hlukovém koridoru podél dálnic, ale zase těm to paradoxně zhodnotilo nemovitosti, protože nyní jsou... blízko dálnice).
Ale na druhou stranu, lidí, kteří jsou ochotní dobrovolně se vzdát uvíznutí v dopravní zácpě nebo zoufalého hledání místa k zaparkování, je poměrně hodně. Podle mě ten pojem nerůst ani není přeložení "degrowth"... spíš by to bylo "odrůstání". Obecně je u nás ještě hrozně zakořeněná taková ta budovatelská industrializační euforie, zejména mimo střední Čechy u nás není industrializace vnímaná jako retro, s parními lokomotivami a vagóny s uhlí, ale je to relativně nedávné 20.století... před válkou Baťa, po válce taky různé fáze nadšeného budování průmyslu a ta generace na to pořád ještě vzpomíná.
Shodou okolností jsem letos byl pár dnů hospitalizovaný a ležel jsem na pokoji s dvěma jen nepatrně staršíma chlapama, co vzpomínali nostalgicky na mládí strávené prací v hnědouhelných dolech (sic! v regionech jsou prý mizerné nemocnice, takže ležet v Praze je terno...). Sice vlastně syn jednoho z nich pracuje v Německu v nějaké myslím zelené energetice (už jsem zapomněl detaily) ale to nic nemění na vzpomínce na jednoduchost života v industrializované sppolečnosti a na to, jak byla i nekvalifikovaná pracovní síla ceněná (zatímco dnes je tlak na rekvalifikaci a vzdělání obrovský a i mě to zaskočilo, jak rychle zkušenosti získané ve znalostní ekonomice zastarávají...)
Podle mě základní stěžejní bod je vysvětlovat, že "nerůst" (já ten pojem obecně nemám rád, ale) by neměl znamenat pokles kvality života, ale spíše naopak. A ty situace by měly být z velké části dobrovolné. Pro mě třeba není těžké vzdát se soukromého tryskáče :-)) A většina lidí, co na Internetu panikařej z "nerůstu", taky soukromý tryskáč nemá.
Lidi maj strach, že je někdo bude "nutit" vzdát se například aut, a to ve smyslu nejen nahrazení spalovacích motorů elektromobily, ale že obecně aut je moc. Tady asi všichni cítí, že těch aut je moc, ale spíš se zakopávají v pozicích, že oni sami jich rozhodně vzdát nehodlají. A pravidla jsou nastavená tak, že až na výjímky vychází cestování autem zdaleka nejlevněji. Přitom třeba snížení počtu aut při zachování kvality života by mohl zajistit carsharing. Já nepotřebuju, abych měl na sebe napsané auto, které většinu času někde parkuje a rezaví. Potřebuju jednou za čas zajet někam, kam nejede MHD, většinou něco nebo někoho odvézt. Jestli je budoucnost carsharing, taxík, nebo třeba robotaxík, to je velká otázka - ale jisté je, že prostě TCO auta je velké a já nejsem takový ten nadšený kutil, co se v tom sám vrtá a umí pojmenovat každou součástku nebo se kamarádí se svým autoservisákem. Prostě jakmile pomine společenská povinnost ukazovat se někde s důstojným autem, tak motivace k vlastnění auta klesnou. Ještě to jde pochopit u rodin, ale průměrný věk dožití roste, a další generace nebudou k ježdění osobním autem mít tak nostalgický vztah, jako třeba generace mých rodičů...
Obecně ale "nerůst" je nešťastně zvolený pojem. Shrnuje změnu ekonomického myšlení - třeba stavět domy on-demand, bez vzniku realitních bublin, to je snad nic proti ničemu - se změnou životního stylu, a lidi se toho celkově bojej, protože jim média říkaj, že se toho maj bát. Třeba změna společnosti v důsledku nadužívání AI je daleko děsivější, než nějaký nerůst, ale varování zaznívají daleko méně...