ERGOSUM: všechno je do jisté míry byrokracie a když už povolenky, tak by to chtělo nějaký, co dá dávaj smysl.

XCHAOS: Tak pokud by se k těžbě použily nějaké autonomní lokotraktory na dřevo, tak by to mohlo při současných technologiích možná fungovat obojí (nebo větve pod zem, kmeny odvézt). Ale jen hádám. Nemuselo by shořet všechno.

Na nějaké dlouhé držení povolenek bych nesázel. Tahle komodita není zas tak důvěryhodná a jedno byrokratické rozhodnutí je může devavovat při kreativitě i do mínusu.

Máme tu zkušenost firem, které investovaly do snižování emisí namísto vyplácení dividend, jako že tak budou most rozvíjet byznys aby se pak dozvěděy, "Změnili jsme podmínky, takže vám to stejně zavřem." A rizikové investice bez krátkodobé návratnosti populární nebudou.

ERGOSUM: můžeš si být jistý, že cokoliv odvézt někam, zejména v krajině, kde neexistujou silnice a nakonec ani benzínové pumpy, má uhlíkovou stopu... značnou. (To je právě ten "exponenciální růst", který se projevuje jako exponenciální růst stopy, protože nejen, že bys to tahal mimo cesty, ale ještě tam musel dopravovat palivo, apod. v obou případech ty náklaďáky v terénu začnou žrát jako tank). Ale chápu, že když by se takové dřevo dostalo na trh, může snížit poptávku po kácení lesů jinde. A skutečně, třeba dřevo jako konstrukční materiál je super řešení. Já to navrhuju skutečně jen tam, odkud je doprava dřeva obtížná. A jako alternativu např. k řízenému vypalování průseků.

Takže samozřejmě, nejde o to za každou cenu nějaké dřevo vyřadit z oběhu, ale hraje se o to, kolik let se uhlík ve dřevu udrží mimo atmosféru. Teoreticky by taky mohlo jít vydávat emisní povolenky za každý rok, který někdo vydrží dřevo skladovat. Nakonec se použije jako materiál nebo palivo, ale ten počet let, které by leželo stranou mimo oběh by hrál roli.

Jako nejsem nějaký zvláštní příznivec kácení lesů nebo byť jen průseků v nich, ale nejsem ani příznivec lesních požárů. Podstatné je, že dnes jsou emisní povolenky prodávány na základě toho, že někdo někde vysadí les... dle očekávané životnosti lesa, ale ten les pak třeba za pár let vyhoří... ale povolenka pořád platí. Tedy emisní povolenky by měly být vydávány spíš na základě lesa, který právě nějakou dostatečnou dobu neshořel! a ne každého čerstvého zalesnění. Tedy měla by existovat motivace udržet nějaké tisíce kilometrů čtverečního lesa, který zůstane lesem a nelehne popelem.

ARETTA: o tom se tu už mluvilo, ale háček je asi v tom, kolik hořící severské tajgy se promění na biouhel a kolik prostě na čmoud.

Aby bylo jasné, já teda projekt skladování kubického kilometru dřeva neprosazuju, jen poukazuju na rozsah, ve kterém by carbon capture bylo nutné dělat.

Co se týče těch požárních průseků v tajze, ty stejně bude nutné udělat, v Kanadě i v Rusku, budou to nejspíš stovky až tisíce kilometrů průseků, a pokud ty vykácené stromy v průsecích neodvezou (což by samo o sobě mělo uhlíkovou stopu), ale prostě jen nějak zahrnou zeminou na místě, tak je to taky carbon capture - nevzhledný, barbarský, ale pořád v rámci měřítek geoinženýringu mi to přijde jako menší zlo. Samozřejmě nějaký lesní inženýr by musel spočítat, jak široké a jak četné průseky skutečně dávají smysl (ono když by se udělal grid 10x10 km, tak to, že shoří 100 km2 lesa, je pořád dost průser, zase když to bude grid 1x1 km, tak aby z toho lesa vůbec něco zbylo...

SHEFIK: to by bylo hezký, nechat ho růst, ale fakticky každý les buď shnije (metan) nebo shoří (CO₂). Příroda uměla dřevo skladovat v prvohorách, když neexistovaly organismy, které by uměly rozkládat lignin; hnědé uhlí v třetihorách už vznikalo jen na hodně specifických místech, ne tak, že se prostě všude povalovaly vrstvy odumřelých stromů a čekaly, až se pod zemí slisují.

Dnes je potřeba fakt ten uhlík z toho koloběhu odebrat důkladněji, protože organismy (i jiný přírodní procesy) jsou už fakt dobrý v tom ho do toho oběhu vracet. Třeba když chceš dřevem topit, měl bys ho skladovat aspoň 100 let, aby to šlo považovat za uhlíkově neutrální (vzhledem k dnešnímu tempu růstu). Dřevo je kromě toho nešťastnýho vápence jednou z mála možností, jak ten uhlík na chvíli z koloběhu mezi atmosférou a biosférou odebrat a uložit stranou (třetí je jen nějaký to pumpování CO₂ pod zem, kde snad vlastní vahou nějaký čas vydrží). Nahrazení betonu jako konstrukčního materiálu dřevem je dobrý směr, další možnost je samozřejmě výroba vápence z mořské vody a tak nějak doufat, že si mořská voda ty chybějící ionty někde vezme (no... vezme, ale bere si je už teď, v důsledku rozpouštění atmosférického CO₂ ve vodě, a organismům, které se rozhodli si budovat vlastní vápencové domečky, se to nelíbí už teď, nota bene kdybychom z mořské vody odebíral víc těch iontů aktivně).

Dlouhodobý skladování dřeva je fakt vlastně jediný, co dává smysl. Ale muselo by se skladovat v řádu kubických kilometrů. Prostě nesmí ani ztrouchnivět, ani shořet. Použití dřeva jako konstrukčního materiálu (za předpokladu udržitelného lesního hospodářství) je základ, ale samo o sobě to vůbec nestačí. Problém je, že kácet kvalitní dřevo, abychom ho jen skladovali, je taky šílené. Ale to, jak tajga v Kanadě nebo na Sibiř hoří, je ještě horší, takže pokácet v těch lesech požární průseky a současně tam to dřevo víceméně nechat ležet, ale nějakým stylem, aby ani neztrouchnivělo, ani neshořelo (v podstatě je nutné ho udržovat mokré) je možná cesta. Krásné to není, ale zachrání to víc živého lesa, který se dožije vysokého věku, než když by se ty průseky neudělaly (no a ponecháním na místě právě padne ten problém se stěhováním někam, takhle by se to stěhovalo na jednu souvislou hromadu v podstatě jen na vzdálenost asi půlky šířky průseku).

Víceméně, v Kanadě těch lesů ale shořelo tolik, že je na tohle už pozdě...

XCHAOS: a to drevo se tam taky posklada samo :)

Proc ho proste nenechat rust?

BRETA: mě se nejvíc líbil nějaký finský nebo jaký plán, který byl myšlený napůl ironicky, napůl vážně: prostě by uskladnil kilometr krychlový dřeva ve formě doslovné dřevěné krychle :-) (reálně asi spíš pyramidy). Sloužilo by to současně jako zásobárna dřeva pro budoucí generace. Asi lepší, než aby tajga neřízeně shořela při lesních požárech (navíc by šlo ukládat třeba jen dřevo z těžby protipožárních průseků... když si člověk vezme, jaké stovky a tisíce km takových průseků budou v subarktické tajze potřeba vykácet, tak prostě to dřevo někde uskladnit, místo aby se vrhlo na trh, dává docela smysl...)