Necítím se vůbec po Kratomu přejetej, protože dávám málo a ráno nebo brzy odpoledně, aby mi to nenarušovalo spánek :-)
Mnohem víc jsem se vždy cítíl přejetej, když jsem dával brka, nebo po alkoholu, tady to nějak necítím. Pokud dám Kratom ale moc pozdě, tak už cítím že to spánek narušuje. Jinak naprosto souhlasím s tím co píšeš, je to moc příjemný a pro hodně lidí je těžký dodržet disciplínu a já to naprosto chápu, já ten stav miluju a chápu, že na tom někdo ujede :-)
Ono stačí i aby se něco posralo v životě a člověk už se veze, sám jsem teď měl určitou krizi a dost jsem vnímal pak nějakou rodinnou tendenci k sebedestruktivním vzorcům chování a závislosti, což je téma o který se dost zajímám z terapeutickýho hlediska.. Uvědomil jsem si, že ač si o sobě myslím celej život, že mám věci relativně pod kontrolou, co se týče látek (za mladých let jsem byl velkej experimentátor a psychonaut) tak se může stát, že se ty věci vymknou, pokud bych zažíval moc velkej stres. Ale doufám a věřím, že ne, nicméně už jsem vyrost z takových ego keců podobnýho typu jako měl magik Aleister Crowley, že bych si mohl střelit klidně háčko a ukočíruju to, protože přeci jsem na takový úrovni vědomí, že pohoda. Ani hovno, chce to fakt obří pokoru a uvědomění, že se to může za určitých okolnosti stát téměr komukoliv. Stejně jako Crowley skončil závislej na háčku.
Já nikdy nezneužíval žádnou látku nějak moc, kromě hulení na střední. Pravdou ale je, že mám rád účinky rostlin, suplemetů apod. a užívám si je a tak točím různý věci dokola, ale podle mě ve zdravý míře a dobrým způsobem, jinak mám životosprávu dobrou, jedu pořád tréninky a řeším jidlo, rád vařím atd. Nicméně určitě vnímám že ty požitky si jedu taky, jídlo, kafe, internet, různě si stimulovat vědomí, známe to :-) Jak říká INK FLO, každej má ten svůj ventil.