No, tak já vám sem sdělim teda, že sem přesně ten příklad tý závislosti..)
Kratom 3 roky, poslední rok 5-6x denně 3g. Se závislostma mám problém celej život, dlpuho sem to měl teď hozený že prostě kratom substitut a "jen" kratom, v hlavě mi občas bliklo, že to asi není úplně dobře do sebe 5x denně rvát nějakej prášek, ale je to nebe a dudy proti těm sračkám co dřív a.. tak..
Na podzim sem pak brutál vyhořel v práci (socprac), nějak sem se chtěl jít řešit i po psychický stránce, narazil sem s tím, že mám jakoby duálku s tou závislostí/krat.. a nějak jsem si vyhodnotil, že prostě zkusím kratom ze života dostat.. byť teda ta motivace není uplně u mě obrovská, není tojako s chlastem a stimulantama, který prostě s člověka udělaj trosku, no.. taky si trošku řikám, že prostě možná sem ten člověk kterej prostě kratom potřebuje, potlařčení úzkostí, atd.. a jinak sem byl cv pohodě, touhu po chlastu nebo drogách prostě nemám (trošičku:D), baví mě být střízlivej (s kratomem), vbc mi nechybí ěnjaký vyndávání se na mejdanech apod.. nicméně motivace je i v tom, že obecně teď mám od toho vyhoření období, kdy mi není psychicky moc dobře, dost apatie, ztráta motivace, nejsem moc schopný něco dělat, když už si něco naplánuju, tak to pak nedám a eště si to vyčítám a je to eště horší.. začal sem chodit do Prev-centra (ambulantní adikt. služba), páč prostě se znám a vím, že sám a bez podpory to vysazení kr nedám.. postupně sem si uvědomil, že to holt asi nebude o tom "jen tak vyabstinovat od kratomu a pak bude vše OK", trošku mě to hodilo zpátky do toho, že ta závislost se mi táhne teda celym životem a možná po vysazení kratomu prostě se rozjede bažení po "zalepení se" něčim jinym, že se mi otevřou issues a úzkosti atd. Nicméně růžově teď na tom nejsem jak píšu výše ani teď s kratomem no.. a beru to jako příležitost to teď vzít vážně a jakoby jít fakt do sebe, vybastinovat krat ale udělat si pak prostě čas na sebe, pořešit si tu závislostní tematiku poctivě jak se má, doléčovák a skupina, atd. Nějak mi to nakonec všechno kliklo dohromady, uvědomil sem si, že mě třeba před 4 rokama hodně vytáhla práce, ale vlastně za tim furt byla nějaká nespokojenost s něčim a díra, i to se třeba projevilo v tom vyhoření, aneb myslel sem si že s kratomem jsem v poho, ale začínám to vidět trošku tak, že sem jím prostě jen tu "věc" zalepil, ale ona tam furt je a moc se jí nevěnuju, obcházim ji a valim dál. Nicméně, občas tam stejně zase problikne, jestli neřešim blbosti, jestli prostě nemám dál žrát kratom a bejt spokojenej, že sem aspoň jakžakž v "pohodě".
Btw, dost se mi taky dělo/děje, že jednou za měsíc a půl/dva mi úplně vysadilo tělo, nebo psychosomatika. Říkal jsem tomu chřipka bez chřipky - totální chcíplost, přišlo mi že mě nějak otekli oči, neschopnej ničeho, mlha v hlavě, ale prostě právě i dost fyzický.. doktoři mi ale nikdy nic nenašli že by bylo blbě.. je to tak na 4-5 dní, pak zas všechno ok ze dne na den.. nedělo/neděje se vám něco podobnýho? Páč nakonec jediný, co zbejvá, si tak říkám, jestli o není z kratomu. Prostě že člověk valí, vyčerpá tělo, který si to pak vybere.. no, každopádně to je taky jeden z důvodů, proč vybastinovat, byť to třeba nemusí bejkt z toho a může to bejt klidně jen psychický, nevim..
No, výše řečený by se hodilo asi spíš do nějakýho terapeutickýho auditka), ale to pozadí je imho důležitý..
Teď konkrétně k tomu kratomu a vysazování - stáhnul jsem to na chvíli na 3 dávky denně, což ale vlastně furt ten den pokryje. Dvakrát jsem zkusil vysadit úplně - dával sem k tomu algifen a gujacaran na potlačení svalovýho napětí a křečí, ale nic moc. Do rána sem nemoch spát, šílená tenze v nohách a těle, v 8 ráno sem si dal půl lžičky, aby se tělo sklidnilo a usnul sem. Zjistil sem, že sám to doma fakt nedám, chvíli sem si to vyčítal, ale holt tak to je. Vedle toho teda i velká závislost psychická, je t prostě obrovská berlička, jakmile mi něc nesedí, tak lup, kratom, a prostě sem si něco dal, takže teď to bude OK. S tím se budu muset taky hodně poprat.
No, nasral sem se, 22.2. du prostě na detox do Bohnic. Zkušenst s tím mám, ale teda ne s Bohnicema. A sám bych to prostě nedal. Očekávám, že to bude tak na týden hellu ve fyzickým absťáku, nicméně pak přijde eště psychika, žít bez toho prostě dál.. ale snažím se být trpělivej a brát to krok po kroku. Nedjřív prostě vyabstinovat a jestli pak přijde něco dalšího, tak to budu řešit, až to přijde.
Tak, pardon že je to trochu pátý pře devátý, chtěl jsem to sem původně napsat nějak s rozmyslem, nakonec jsem to tady rychle vychrlil, tak to taky tak vypadá.
Jestli k tomu někdo něco máte, ideálně ne remcy ale motivaci, zkušenosti apod., určitě nahazujte, budu to potřebovat)