PULKA: Kdysi jsem si svuj citacni format vytvarel. Neni to nijak priserne slozity.
Editing a referencing style - EndNote - LibGuides at University College London, Global
https://library-guides.ucl.ac.uk/endnote/editing-a-style

RAGNAROK:

Merili jsme docela trivialne prumery kmene na sukcesnich plochach, nicmene dovedu si predstavit hodne use cases, kdy odecitas data z pristroje, ktery nema jiny interface nez display, typicky starsi laboratorni pristroje, meraky, fyzicke mereni, vazeni, prepisovani napsanych dat, atp.

pros MS Word:
-nevypina se (narozdil od vsech voice assistentu)
-podporuje zakladni voice commands (next line, comma, delete, ...)
-autosave do cloudu kazdych par sekund
-jediny integrovany do editoru (psal jsem si s PULKA: Newton technology a nemaji API integraci s zadnym editorem, ktera je nutna prave pro voice commands, to bude asi problem vsech 3rd party speech to text)

cons
-nutnost byt online (jedna carka LTE signal stacila, data to prekvapive skoro nezere)
-obcas crash (muze byt telefonem/signalem, autosave vzdy stacil)
-chybovost tak 1/20 (ale rychle se to nauci, spelling chyba je vzdy zrejma a reversibilni, v cislovkach presnsost temer 100%)

Kazdopadne to fungovalo prekvapive dobre a rychlost prace byla oproti digitalu i papiru nekolikanasobna, vsem doporucuji.

SLL_QUY: Co takhle software od Newton technology? Mají toho spoustu a jsou to Češi, tak by se třeba dalo domluvit na nějaké zkoušce. Offline to myslím taky umí, moje přítelkyně takhle před par roky diktovala překlady v Tradosu a bylo to víc než dobrý.

Zdravim, shanime tip na zpusob jak hlasem diktovat data v terenu do (idealne) tabulky, idealne (ne nutne) offline.

Vyzkousel jsem jich vic (gboard, gdocs, ms) a vysel z toho nejlepe MS Word, sice online ale ma jako jedinny funkcni ovladani hlasem (next row, delete, atp) a sam se nevypina

Pokud by mel nekdo overenejsi workflow/napad/odkaz tak uvitam.

Dotaz do pléna (a malý trigger warning), děláte tu někdo potenciálně traumatizující výzkum? Jak přistupujete k duševní hygieně a obecně jak předcházíte psychologickým následkům při práci s materiály drastického obsahu?

Shodou okolností se ke mně dostalo toto https://www.bellingcat.com/resources/how-tos/2018/10/18/prevent-identify-address-vicarious-trauma-conducting-open-source-investigations-middle-east/ a nepříjemně mě překvapilo, že mě vlastně nikdy nikdo o rizicích obdobné práce nepoučil ani jako studenta, ani jako doktoranda. Vyučující se mnohdy naopak ztotožňovali s agresory (zdravíme pražské trestaře a experty na římské právo), a celkově začínám mít pocit, že důsledky tohohle zanedbání nejspíš přispěly i k slušnému vyhoření po dokončení PhD studia a vlastně až nějaký článek o Iris Chang mě poprvé tak nějak upozornil, že to nemusí skončit jen vyhořením. Tak chci změnit způsob práce i do budoucna, a případně dát i doporučení studentům, protože např. v oblasti mého výzkumu je ten potenciál pro sekundární traumatizaci docela vysoký.

JINX: jo tohle se na kazdy skole jmenuje jinak, u nas to je iga, jinde si vybavuju trochu jine zkratky. Co se tyce vlaku, tam je rozdil minimalni, treba u regiojetu bezne jezdim vyssi tridou, kdyby nekdo prudil, tak proste reknes, ze jiny listly byly vyprodany, business class ti ale opravdu nezaplati :)

JINX: v německu jsme před 20 lety vlakem jezdili jedničkou, ale letadlem turistické třídě. v česku, jak říká níže pan kolega to bylo vždy druhou třídou vlakem a letadlem turistická.

JINX: z mé zkušenosti se v ČR od akademiků žádá až extrémní asketismus, s výjimkou situací, kdy to schválí vedoucí katedry, to jsme pak jeli z Olomouce do Prahy jedničkou :)