MIRROS: Bondovka je specifickej žánr, podobně, jako je v hudbě specifickej žánr třeba Björk nebo Enya (nebo jako písnička k bondovce - to je taky mimo ostatní tvorbu). Máte tu akčního superhrdinu bez speciálních schopností. Je sebedestruktivní, je to holkař. Je na světě už hodně dlouho a mnohokrát ho upravovali, aby byl nějakým způsobem přijetelný pro tu kterou generaci - jedna velká série restartů. Občas z něj má člověk celkově špatnej pocit, že už to mělo umřít, jindy je člověk zvědavej, co přijde příště.
Já měl podobný pocity z Harryho Holea - po asi tak čtvrté detektivce jsem měl pocit, že ten charakter už Nesboa prostě sere a že mu několikrát změnil osobnost, změnil povahu jeho vztahu s Rachel a nechal zabít jednu postavu, protože byla až moc dobrá atd. Podobně jsem měl rád kdysi seriál Nip/Tuck (byl jsem mladej) a tam řešili podobou situaci a na konci předposlední série nechaly všechny postavy zabít a zkusili natočit poslední bez nich. O Laře Croft se dá říct úplně to samé.
Moji oblíbení bondi byli George Lazenby a Pierce Brosnan. Moje oblíbené bondgirls byly Diana Rigg a Barbara Bach.