Jó, nešikovnost. A to já jsem hodně. Omlacuju se často o rohy nábytku, které jsou na jednom místě roky, vztekám se, když mi nejde rozmotat šála kolem krku, špičky bot mívám dost okopaný. Občas v noci, když jdu na wc, vrazím do zdi či do dveří, někdy i nosem, zakopávám na zcela rovném a neklouzavém povrchu, šťouchám se do dásně kartáčkem, do prstu se nožem říznu celkem běžně. Divím se, že jsem ještě naživu.