PALEONTOLOG: ano, právě proto tohle pro sebe považuju za gamechanger. Ale přesto stojím za tím, že jsou věci, které nesmí odpustit ani Bůh v jeho nekonečném milosrdenství.

Přikláním se k tomu, že některý věci prostě odpustit nejde. Jde se s nimi, dejme tomu, smířit, akceptovat je, ale ne odpustit.

ERRTU: po fotkách té zavražděné šestileté holčičky z Mariupolu (doprdele, moje holčičky taky milují oblečení s jednorožcema) - já, katolička věřící v milosrdného a odpouštějícího Boha - musím říct, že některým lidem nesmí být odpuštěno ani na zemi, ani na věčnosti, a zaslouží si prokletí jeden každý den až do konce času.

jak me zmenil putin: nikdy jsem si nemyslel ze to v sobe mam, ale od vcerejsiho ostrelovani jaderne elektrarny si poprve v zivote uprime preju aby ten carskej picus proste umrel.

Mam rada serial Dlouha mile, mno.. detstvi, atletika..

Těch ruskejch kluků je mi často i líto, ale z těch čečenskejch zčubkysynů by se domů nemusel vrátit ani jeden, ty tam sou všichni dobrovolně jen aby si zastříleli.

Táhne mi na čtyřicet a stále jím doma dětským příborem.

Pouzivam koupaci cepici s medvidkem Pu.
Kdyz jsem sla necekane k novymu obvodnimu, tak jsem v ni sla vic nez pulku cesty.
Uz chapu ty reakce lidi. :D

KOTENCE: každý musí začít u sebe.

1KA: "Kde je lidskost, pospolitost, jednota?"

Já se přiznám, že tyhle otázky mě udivují. Copak tu někdy něco takovýho bylo? Obrázky z válek sleduju už od dětství a pořád to vypadá stejně hrůzně. Navic historie pravi, že takhle se lidi chovají celou dobu, co jsou na světě.
Jako taky mi z toho stoupnul adrenalin, jak je to blízko. Ale tak bylo asi naivní si myslet, že se to bude pořád dít jen někde daleko ve státech, co ani nevím, jak najít na mapě...

IRINA: Já už raději žádné konspirační teorie ne rozjíždím. Uklidím byt, uvařím si oběd, pokusím se ho sníst, půjdu se psem a večer si dám symfonický koncert v divadle. Díky za Sdílení, jsem ráda, že v tom nejsem sama.

No jo, válka. A pěkně postaru s palbou na civilisty, žádný snahy o přesný ostřelování vojenskejch a teroristickejch cílů. Akorát jsem zkontrolovala a doplnila zásoby, jinak jsem klidu. Muž nespí a křičí na děti kvůli blbostem, co ho dřív nechaly v klidu. Zase o něco víc chápu svou babičku, proč byla taková zlá, když vyrůstala za války s nervózníma rodičema:-(

IRINA: taky teď chodím se psem ven víc, než je potřeba a chodím rychle. Stydím se za tento svět a nutí mne to premyslet o smyslu bytí. Kde je lidskost, pospolitost, jednota? Jen konzum, zlo a utrpení. Bohužel, čím blíž k nám, tím hůř se to snáší. Afriku(promiň) odfiltrovat lze, tohle nikoliv, kor když v práci máme sto Ukrajinců, kterým chodi obsilky s povolavacimi rozkazy. Jako, pořad nějak verim, ale čemu, ze všechno bude dobrý? Jsem naivní kráva, přiznám se.

LEJIMADA:
1KA: Já naopak rozjela totální úklid, ale dneska už mi došla energie. Taky nemůžu ani jíst a spát, což teda není nic novýho, jen se to trochu zhoršilo. Do jídla se nutím už dobu (možná covid nechutenství, cca tři měsíce mi například syrové maso smrdělo jako zkažená zdechlina), ale fungovat musím. Až obsedantně sleduju každou novou zprávu a přemýšlím, kam zdrhnout, pokud se válka zvrhne. Včera jsem sbalila krizovou krosnu, kdyby bylo potřeba utéct. Hrabe mi z toho, ne že ne, ale asi je dobrý připravit se na všechno. Nejvíc mě na tom sere, že lidstvo nedokáže fungovat společně, planeta se otepluje a my mezi sebou budem válčit. Ze svýho teplíčka sledujeme už roky jak Čína vraždí Ujgury v koncentračních táborech (na jejichž vykuchaná těla se lidi chodili koukat na výstavu Bodies), bídu lidí v severní Korei, propagandu Rusů, která teď vyvrcholila do totálního masakru nevinných Ukrajinců, ničíme planetu pro zisky...teď nás to kousne do prdele všechny.

IRINASH: Jo, já nemuzu ani jist ani spat. V práci pomáháme ukrajinským dělníkům, ale to, co nemůžeme ovlivnit je paradoxně to, co nám děla největší bordel v duši a hlavě. Já tomu totiž nerozumím, což neznamená, ze nastuduju fakta, proste mozek odmítá připustit, ze se tohle muže stát .