KOTENCE: největší shit je tohle co teď píšeš. A nejlepší, že to člověk slyší od někoho, kdo navíc před pár měsíci tady aktivně psal i esoantivax sračky.

Od té doby, co sem "užila" skutečnou depresi, paralyzujici úzkost a panicky záchvat si netroufám nikoho soudit.

PALEONTOLOG: Ty to pořád předkládáš, jako že se někdo s psychickými problémy svobodně, po důkladném zvážení a se všemi informacemi rozhodne, že se nebude léčit. Mně osobně se to sice netýká (i když co není, může být), ale teda dovedu si představit, že drtivá většina lidí v těchle problémech ty výše uvedené podmínky nesplní, takže prostě to jaksi úplně nebylo jejich vědomé rozhodnutí typu "tsss, tyhle deprese zvládnu sám". (Často ten člověk ani neví, že deprese má, než to skončí blbě.)

docela dost mě serou lidi, co si hojí svoje komplexy tím, že sráží a uráží jiný lidi.

Rád se dívám na pračku, když ždímá.

IRINASH: Rodina občas dokáže člověka spíš zadupat, než podpořit. Bohužel. Zkušenosti. Po letech jsem se odhodlala najít si terapeutku a i když okolí opět tvrdí, že je mi to k ho..., tak já vím, že tyhle věci, který oni zlehčujou, jí můžu říct a je to obrovská úleva. Drž se.

IRINASH: Taky přeju moc sil. :)

PALEONTOLOG: jeste v kratkosti, takovej clovek s uzkostnou atakou taky v poho jen tak nedojde k lekari... kolikrat umira jen pri predstave, ze vystrci hlavu z vytu/postele...

Jen pro zajimavost... premyslel jsi nekdy o dynamice prozivani tech lidi okolo dusevne nemocnych? Protoze - a je to jen muj laickej nazor - vztek a zlost na nemocneho je celkem bezna, obzvlast, pokud jde o cliveka blizkeho, ke kteremu ma silnejsi citovy vztah... proc je tam ten vztek a zlost? Proc je tam ten odsudek "dobre ti tak"?
Podle meho - tvari v tvar situaci na kterou nemame vliv... ten nemocny nam brutalne komplikuje zivot a my mame svych starosti dost... citove nas to nici... a tak udelame sami se sebou to nejjednodussi... reknem nemocnemu "dobre ti tak" a "chranime tak sami sebe"

PALEONTOLOG: deprese/uzkosti atd jsou o chemicke nerovnovaze v mozku... takze objektivne to neni az tak o tom, v cem clovek zije, i kdyz to muze mit svuj podil... ja s tebou souhlasim v tom, ze by mel clovek s depresi vyhledat idealne odbornou pomoc co nejdrive a brat leky...
Jen vim, ze to z hlediska siroke skaly lidskeho prozivani neni tak snadny a proto se velmi ohrazuji proti tvemu "pokud mate nejaky psychicky potize, neresite je a nechate to kulminovat, dobre vam tak, at se vam stane cokoliv..."

IRINASH: vim , ze nekdy vsechny chutě a děje nejsou zrovna med a clovek je tak daleko od cehokoli hřejivého , ze se "začíná kácet" , nicméně vždycky pomůže jakákoli zmínka o nějakém dosaženém úspěchu . .sázet stromy mi přijde hodně , letos se přidám ,uvidíš !)

takze muj postoj je zcasti radikalni. oni jsou i lidi, co si nechteji nechat pomoct, treba si mysli, ze zvladnout epizody bez leku je dobrej napad. no a pak se rozpadnou na pexeso a v zaverecny fazi zivota jim uz neni jak pomoct.

PALEONTOLOG: docela jsi me rozesmal... moje segra ma paranoidni schizofrenii... jo, ti se vylozene hnedka hrnou k lekari a pro nakou pomoc... a ten nahled na situaci maji taky "vynikajici"... haha...
Jo a dokud musela brat 4 prasky rano, 3 v poledne a 6 vecer, to bylo vazne peklo, pac vsechny vypadaly skoro stejne a v jejim stavu nebyla schopna je brat tak jak mela + ji po tom bylo zle + tech relapsu bylo nepocitane... Nastesti jsme tehda zjistili, ze existuji depotni injekce a s nima uz to slo... ale jak rikam... paranoik tak nak nejde k lekari rad...
V zivote bych nesoudila cloveka s dusevnim onemocnenim v tom smyslu, ze kdyz si neporadi s dusevnim onemocnenim, dobre mu tak... pac jak to byva... samotnej prasek/doktor nevyresi vsechno