Jsou dny, kdy se stydím za svůj pohodlný život v srdci bezpečné, svobodné Evropy, za teplou vodu, za plnou ledničku, za velkou postel, za knihy v knihovně, za to, že můj život je tak pohodlný, že můžu strávit odpoledne sledováním seriálu.
Jsou dny, kdy jsem za to nekonečně vděčná a užívám si to, jak jen můžu, protože nikdy nemůžeme vědět, kdy o tenhle komfort přijdeme.
Dnes je jeden z těch dní, kdy bych stokrát raději usínala na zemi, přikrytá jenom kousavou dekou, s puchýři od tvrdé práce na rukou, nebo s rukama od krve někoho, komu jsem dokázala pomoct.