ALESH: jj málokdo přizná něco choulostivého. spíš se tu chlubí, jak maj něco jinak. nepřekvapivé :)

PANDA_JE_MRTVA: tohle je spíš o tom, že běžné DVD verze znám a mam rád, ale v mé sociální bublině jsou prodloužené verze něco jako povinná četba a já se nikdy nenamáhal je vidět (za což bych řadou mých známých byl ostrakizován)

PANDA_JE_MRTVA: v záhlaví se píše "Máte nějákou 13. komnatu či něco, co si nalháváte, ale ve svém nitru víte, že je to jinak." Ale ve skutečnosti je to spíše "Jakou mainstreamovu věc nemám rád a chci se tím pochlubit".

Přiznám se, že nechápu výroky typu Nikdy jsem něco nedělal/a, neměl/a, neviděl/a, …
Můj výčet takovejch věcí je nekonečnej.

Nikdy jsem neviděla Pár Pařmenů!

A začínám si říkat, že se na to just nepodívám, když jsou všichni vždycky tak pohoršený. Taky může bejt někdy pohoršenej někdo jinej, než já.

Nikdy jsem neviděl prodloužené verze Pána Prstenů.

UNSEEN: slzy jsou slzy a to se počítá! :-)

PREKOTKA:
TRISSIE: my se ženou taky slzeli až u vystoupení třetího kusu na konci školky. hlavně teda radostí, že už je to fakt naposled a na tohle území už nebudeme muset nikdy zavítat :)

Přiznávám se, že stárnu a morfuju v důchodce, protože mě baví, jak policajti dávají pokuty.

Máme před domem zákaz zastavení a každý víkend v sezóně se celá čtvrť zaplní autama turistů, takže začnou parkovat i v tom zákazu. A kolem chodí v pravidelných intervalech měšťáci a rozdávají pokuty, takže se pak rodinka vrací ze ZOO a já ze zahrady slyším jak se tam papínek na ulici vzteká, že dostal pokutu i když má zaplacenej parkovací lístek. Jo, blbe, lístek sis koupil, ale stojíš tak, že se ulicí nedá projet.

SWALLOW2: stará se o lidi na spektru...

Jsem tak moc unavená, že jsem usnula s klientem, který taky usnul. Merde.

PREKOTKA: a proc by to ctvrte nemelo mit dojatou matku, je snad horsi nez to prvni? :

Zn: i me ctvrte dite dnes melo ve skolce vystoupeni :-)

PREKOTKA: ja vcera to same:)

Jsem na sebe pysna

miluju klezmer! pamatka vsech hudeb!!

MARKETAPARKETA: me taky. Byla jsem tesne pred porodem a dostala jsem od ni spoustu nevyzadanych rad, jak mam rodit spravne.

Jsou dny, kdy se stydím za svůj pohodlný život v srdci bezpečné, svobodné Evropy, za teplou vodu, za plnou ledničku, za velkou postel, za knihy v knihovně, za to, že můj život je tak pohodlný, že můžu strávit odpoledne sledováním seriálu.

Jsou dny, kdy jsem za to nekonečně vděčná a užívám si to, jak jen můžu, protože nikdy nemůžeme vědět, kdy o tenhle komfort přijdeme.

Dnes je jeden z těch dní, kdy bych stokrát raději usínala na zemi, přikrytá jenom kousavou dekou, s puchýři od tvrdé práce na rukou, nebo s rukama od krve někoho, komu jsem dokázala pomoct.