NOFNAK: rozhodně ne! stejně jako se do diety nepočítá jídlo, co člověk snědl ve stoje a ne u stolu :-)

Můj synek má už několik dnů nějakou střevní virosu nebo co a má tak docela přisnou dietu. Suchý rohlík, rýže s mrkví. Je z toho už docela otrávený, tak, abych ho namotivoval, jsem mu slíbil, že budu dnes jíst jen to, co on.
Jenomže ještě spí. Tak se ten chleba s uherákem a kus hořké čokolády nepočítá, že ne?

HOWKING: to máte z toho, že ste věřili, že blbců je menšina! Ekonomové to tvrděj pořád, normální rozdělení je osmdesát na dvacet!

Mám úzkostné obavy o budoucnost mých dětí. Přesně z těch divodů, které jsou popsány níže. Ta bezmoc je někdy krutě paralyzující.

HAR4NT: A přesně ovlivňování veřejnýho mínění skrze dezinformace je podle mě jedno z největších nebezpečí pro mír a demokracii. Už několik let jsme reálně v informační válce s Ruskem a přístup státu je stále dost laxní. Fakt ve mě roste strach. Ukrajina, Izrael, terorismus, volby u nás vyhrajou populisti, dohromady s fake fašounama mají v průzkumech už 45 procent hlasů. Do toho všeho samozřejmě ještě klimatická změna a její důsledky. Čím víc mám informací, tím jsem pesimističtější a cítím větší úzkost.

Jsem rád, že nemáme děti a popravdě obava o budoucnost je jeden z důvodů, proč už je vlastně ani nechci.

SALAMAN: "Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála ho označil za největšího žijícího slovenského vědce."
LOL

ATELIER: Staněk, ten mešuge dezinformátor a autor neúspěšných předpovědí?

HOWKING: Ano, zvolíme. Historie se opakuje pořád dokola.

SALAMAN: Bojím se, že si to demokraticky zvolíme.
A bojím se, že před tím nebude kam utéct - celý svět se takhle "posral".
Zameškali jsme boj s dezinformacemi. Považovali jsme to za marginální problém, který se týká jen té nejhloupější části populace, ale on se týká nadpoloviční většiny. Teď es to bude už těžko napravovat. Rakovina se rozlezla a metastázy jsou všude.

Poslední dobou se hrozně bojím, že na vlastní kůži zažijeme totalitu nebo válku.

LORDPEET: zatím nejodvážnější přiznání, co jsem tu četl, díky :)

V létě mi přijde sníh jako velmi romantická představa … v zimě vidím prostě bílý sracky , co komplikují život …snad jen hory jsou výjimka 😊

Když prší a já mám až moc hezké boty, tak si je sundávám a kreju je, aby nezmokly a dojdu dom bos.

MADIETTA: Ale ja te chapu!

Mám rada vánoce a vse kolem nich - ohrane koledy, vánoční vůně, světýlka a hlavně jídlo.
Z domova si pamatuji vánoce jako strasne hekticke svatky, plne nervozity a nasledneho pohadani pred večeří, protože mamka každý rok nestihala svuj nesmyslně brzký čas :)) Ani kvuli darkum jsem se na ne netesila, protože jsem si nikdy nepřála nic, co by mi rodice nemohli pořídit a spis to brala tak, že je to období, kdy si můžu ostatnim členům rodiny rict o to, co mi chybi na sebe nebo do školy.
Dneska, ačkoliv slavíme Vánoce jen ve dvou, tak se na to pokaždé těšíme... na to, ze si to delame po svem bez stresu. Dame si nějaký ten dáreček, ale neni to důležité, protože co potrebujeme, to máme a užíváme si jen tu společnou domaci pohodu, kdy nemusíme vstat do skoly/prace, dáme si včerejší řízky a jedina starost je o to, která pohadka zrovna poběží v televizi. Klidně jsme cely 25. prosinec v pyžamu, protože jsem odmítla jezdit tento den za rodinou, musí si počkat nebo prijet sami - prostě hlavně žádný stres :)

... no a k dokonalosti to dovede vajecnak, ktery si pro sebe kazdy rok dělám.
Proč se nervovat jako moje mama, aby vse bylo "dokonalé" a podle tradic, když si to muze kazdy udělat po svém a hezky :)

LEJIMADA: ve světle tohoto bude moje přiznání, že sleduju instagram Zoo Praha a mám totální crush na vrchního chovatele lachtanů Kubu, opravdu trapné.

prosím slabší povahy - nečtěte

Včera večer telefonát z cizího čísla. Zvedla jsem to a on spolužák ze základky. Od devítky jsem ho viděla jednou, cca dva roky zpátky na srazu, kde jsme dobře pokecali, dali pár rumů a trochu odvážnější pusu. Jako s bráchou bych si jí nedala, ale předehra k šukání to fakt nebyla.
No a večer volá a jestli mám chlapa a já že jo a že sedí vedle mě. Takže sorry a tak.

No a asi za hodinu mi napsal zprávu. Že by mě rád věděl a hned nahodil termín fajn punkové akce. Žel bohu budu úplně jinde a neurvu se.
Tak mi napsal, že by mi rád vylízal anál v lese, nechal se sešvihat kopřivou a pak by chtěl být počůrán. Konverzace mě celkem zaujala. Neříkám, že ne. Napsala jsem, že jsem spíš submisivní a mám ráda svazování. Prostě nezávazná konverzace s člověkem, kterýho v podstatě neznáte, víte jak.. No nevěřila bych, že si před někým budu připadat jako naprostý slušňák bez rozhledu. Několik věcí co by chtěl dělat jsem musela googlit. Něco se mi celkem hnusilo a přišlo mi i nebezpečné. Tak třeba abych mu narvala lahev od vína do análu mi přišlo lehce na hraně. Sklo může přece prasknout, ne? Což nakonec uznal a že by asi stačilo, kdybych mu tam narvala co nejhloub obě mé pěsti.. Načež jsem se omluvila, že ráno brzy vstávám a popřála mu hezkou noc.