Já se budu opakovat, ale přiznám se, že jsem ráda, že ty děti nemám, jelikož nejsem typ člověka, který by věřil, že tak nějak "bude dobře". Myslím, že je fajn, když si lidé pořizují děti i navzdory těžkým časům, protože to samotné rodičovství a dětská přítomnost je naplňuje. Ve finále třeba nakonec nebude ani tak zle, ale pro mě by asi bylo energeticky neúnosný se v mém depresivně úzkostném stavu starat o někoho dalšího. Na druhou stranu si říkám, že kdybych nežila v ČR, ale tam, kde aktuálně jsem, možná bych i dítě mít chtěla, jelikož život tady mi dává mnohem větší smysl a dávalo by mi asi větší smysl ten život předat dál.