DELIRIUM: holubí klacíky miluju! Útulno, to nemohu říct 8).

GUMIDEK30:
Já je většinou rozhanim už při namluvach. Vrkaj mi na balkoně v ložnici klidně od 4 ráno. To se nedá.
A parapety máme šikmý. Jeden tam furt nosil větve a nebylo mu divný, že všechny hned padaj dolů. Vydrželo mu to skoro půl dne.

DELIRIUM: Maždej rok nám hnízdí holub hřivnáč na parapetu okna. Je z nich nechutnej bordel. Prvně jsem ty větvičky co si začnou nosit vždycky vyhazoval, aby si nestihli udělat hnízdo. Pak jsme nebyli tejden doma a už zahnízdili. Vyhodit vejce, to už bych asi nedal.
První rok 2 malé hřivnáče sežrala poštolka - hrozná podívaná, ale nijak jsem nezasahoval - příroda.
Loni jsem to hnízdo trošku pozakryl truhlíkama s kytkama, aby nebyli tolik na očích a jedno vejce se vylíhlo a mladej holub vyletěl z hnízda.
Fascinovalo mě pozorovat jak mega rychle roste a jak se o něj holubí rodiče starají.
Letos doufám, že zase zahnízdí :))

NACITALKA: ano! :D

Krom samotných holubů, jsou patetická i ta jejich hnízda!🥺

Miluju holuby. Ráda je jen tak pozoruju, protože sou strašně komický.

Nic se mi nechce

Chtěla bych umět komunikovat i jinak, než obrázky… nesmim mluvit :D

Ze jsem asi zbytecne moc ohleduplna, ale ze to ma na lidi okolo me vliv a nekteri se stavaji ohleduplnejsimi.

Nemám ráda, když někdo říká jméno Vincent ve formě Vincík… proste si nemůžu pomoct , automaticky mi to háže asociaci s močením.

Na střední škole jsem dostala jako dárek od maminky svého tehdejšího přítele hrníček. Používám ho doteď a je můj oblíbený.

GRANTORINO: Bezedná studna. Osmičky jsou imo velkej zážitek... kolikrát v životě máš cirkulárku v puse :D.

NOFNAK: Mana, proteiňáky, nutridrinky, ať zbytečně nehladovíš ;).

Přiznám se, že mě jako technohujera serou články namluvené AI hlasem. Pokud to někomu nevadí, pámbů žehnej. Ale prostě špatná melodie vět, důrazy na špatné slabiky, za mě zatim teda pitomý a nebo se o to staraj lidi, co nemaj takovej cit. Napadá mě analogie z dokumentárního seriálu Identita, kdy v přechodovém období začla bejt grafika doménou lidí co uměli obsluhovat počítač než grafiků. Podobně necitlivé... ZATÍM. Než to bude věrohodné takovým věcem se vyhýbám.

Neumím si zamilovat dostupný lidi. Furt musím někomu podvědomě dokazovat svoji cenu. Včetně sebe sama.

Právě jsem za večer udělala práci, do které jsem se týden odhodlávala. Vykážu to jako několikahodinovou dřinu. Je fakt, že jsem to několik dní v hlavě nosila. Tak se to snad počítá. Jo a díky páteční horečce jsem přišla na docela kreativní řešení jednoho pracovního problému a pak jsem v posteli během soboty zaštupovala devět párů vlněných ponožek. Vlastně to bylo celkem produktivní a zítra na poradě nebudu muset vařit z vody. A k tomu mi nebude zima na nohy :)