Přiznám se, že mě jako technohujera serou články namluvené AI hlasem. Pokud to někomu nevadí, pámbů žehnej. Ale prostě špatná melodie vět, důrazy na špatné slabiky, za mě zatim teda pitomý a nebo se o to staraj lidi, co nemaj takovej cit. Napadá mě analogie z dokumentárního seriálu Identita, kdy v přechodovém období začla bejt grafika doménou lidí co uměli obsluhovat počítač než grafiků. Podobně necitlivé... ZATÍM. Než to bude věrohodné takovým věcem se vyhýbám.

Neumím si zamilovat dostupný lidi. Furt musím někomu podvědomě dokazovat svoji cenu. Včetně sebe sama.

Právě jsem za večer udělala práci, do které jsem se týden odhodlávala. Vykážu to jako několikahodinovou dřinu. Je fakt, že jsem to několik dní v hlavě nosila. Tak se to snad počítá. Jo a díky páteční horečce jsem přišla na docela kreativní řešení jednoho pracovního problému a pak jsem v posteli během soboty zaštupovala devět párů vlněných ponožek. Vlastně to bylo celkem produktivní a zítra na poradě nebudu muset vařit z vody. A k tomu mi nebude zima na nohy :)

GRANTORINO: Mně předloni šestku umrtvovali, ale úplně to nezabralo - u zánětu v kosti se to prý stává. Ten zub byl navíc naprasklý a při prvním pokusu o normální vytažení se urvala korunka, takže mi pak paní doktorka z té díry vydlabávala po kouskách kořen. 40 minut parádního klinik SM.

Zrovna ohledne toho srani, uz od detstvi mam pokazdy nasledujici trampskou voddrhovacku v hlave, kdyz nekde z predlouhy dalky letim na zachod… Ten tahlej countdown kterej se zasekne na poslednich 100 yardech je vic nez vystiznej a prozatim sem to za Mary Ann pokazdy stihnul.

A samozrejme se vedycky desim chvile az dopadnu jako hlavni hrdina toho songu a tech 100 yardu mi bude osudnejch

Blizzard
https://youtu.be/nURViaVp0YQ?feature=shared


Ne nahodou to uvadim zrovna ted, mel sem po dlouhy dobe tenhle hit v usich vcera vecer cestou z nadrazi domu

Když sedím na záchodě, tak přemejšlim. Vzpomínám si na různý historky ze života a promýšlim, co bylo, mohlo nebo mělo být jinak.
Obvykle vymyslím leda hovno, ale mám aspoň půl hodiny klid.

NOFNAK: polevka z mraženého hrasku, nejdřív ho rozmrazis na tvari a pak rozmixuješ a spis:)

NOFNAK: já jedl ta dětská jídla že skleničky. Když to osolíš, dá se 😀

NOFNAK: Všechno je kašovitá strava, když to vaříš dost dlouho.

GRANTORINO: [GRANTORINO @ Rádi jíme...]

NOFNAK: já jsem dělala tu dýňovou polívku proč asi :D

NOFNAK: jako chtěla jsem přidat historku, že se mi taky ten jeden moudrak rozštípnul a vyřezávala mi ho zubařka na Karláku půl hodiny, ale též jsem si říkala, že to asi nechceš číst :)
jinak mne v pátek doktor vyndal osmičku asi za třicet sekund a byla malá no, takže celkem ok.

Klasika :D

Mám to venku. Doktor byl rychlý a hlavně mi řekl co přesně mi dělá, což je IMO nejlepší cesta proti strachu.
Díky všem s výjimkou Satoo - historku o zlomeném zubu moudrosti si nechceš přečíst chvíli předtím, než si jdeš svůj zub moudrosti nechat vytáhnout.

GRANTORINO: Dovolil bych si ocitovat nezapomenutelnou větu, řečenou mi na klinice v Kateřinské (pravda, před asi 25 lety): nemůžu vám to umrtvit, protože bych nepoznala, kde je to citlivý.

Běhá mi z toho trochu mráz po zádech ještě dnes, to se přiznám.

NOFNAK: dneska už se to snad ani bez umrtveni nedělá...

NOFNAK: mě když dělali resekci tak mě dali takovou koňskou dávku, že jsem zapomněl, že jsem u zubaře. A když sestřička řekla, otevřete více pusu, tak jsem si pomyslel, proč tady na pláži po mě někdo chce, abych otevíral pusu :D.