Jednou jsem si musela dat panaka, abych dokazala vysat pokoutnika, kteryho jsem sice opatrne lovila do sklenky, ale zdrhnul a ja zpanikarila. Ten zvuk o trubku vysavace si pamatuju doted. Bydlime v prizemi a pokoutniky, caste to navstevniky, nam lovivala nase fenka. To jsem byla z obliga. Ja se lekla, zajecela a ona ulovila a ochranila me. Letos ale odesla behat do nebe, tak snad me muj muz a syn ochrani sami.