Pobíhá kolem mě ta studie, že se člověk vzhledově přizpůsobuje svému jménu. Tak jsem o tom trochu přemejšlela. A je to divný, ale já se se svým jménem nikdy neidentifikovala. Vždycky mi přišlo, že se nějak spletli, když mi ho dali, že to nejsem já. Že bych se správně měla jmenovat nějak jinak. Celej život vymejšlím pseudonymy, od normálních až po ujetý, jeden i doopravdy občas používám. Manžel mi naštěstí říká "miláčku" a děti "mami", v práci se obřadně tituluje, tak musím svoje pravý jméno snášet jen od kamarádů a od rodičů. Ale jestli ještě navíc vypadám, jako ono, tak to fakt potěš pámbů.