GRANTORINO: to poznam, alebo az vyrastu deti.

Chtěla bych malovat, ale protože by zas na to nebylo dost času, pár náročnějších nápadů většího formátů je v hlavě, tak prostě nemaluju. Teď je prostě pořád něco nutný dodělat víc, než si zrovna sednout k malování. Škoda. Tak jednou v důchodu asi... Jako nevím, co s tím. Dopadne to jako s tetováním. Vždycky jsem měla nějaký, co chci, ale pořád mělo přednost něco jiného a teď už je to nějak passé... Jsem malířkou jen ve své vlastní hlavě.

SALVATOR: Tak to já bych mezi podložkami nenašel dvě správně veliké a vrutům strhl hlavičku, protože byly socíkovský z bláta.

ARGANNAH: Jojo, letos na jare jsem nemilosrdne vytridila zavarovacky. A ted jich mam malo.

Priznavam se, ze pri vyhazovacim uklidu pouzivam otazku "kdybychim to potrebovali, vzpomneli bychom si, ze uz to mame, nebo bychom to rovnou koupili?" A dost to pomaha 😀

Přiznávám se, že my jsme DIY domácnost, schraňujeme oba dva, máme toho horu, ale taky pořád něco vzniká a každou chvíli se něco hodí. Jenom každej máme jedno slabý místo (já zavařovačky a obecně sklenice od hořčice a spol., manžel takový ty žlutý zavírací škatule od Nesquiku), který kdyby se člověk nekontroloval, tak ho to nakřečkovaný množství fakt zaplaví jak hrnečku vař. Ale zvládáme to, muž od toho docela slušně abstinuje a já to vždycky jednou v roce na Vánoce hromadně vyházím, nechám si jich jen pár, a začnu znova.

TOOMIX: Tenhle moment jsem měl přesně dneska!!!

Bojím se vypadlejch zubů. Kolegyně se mě ptala, jestli chci taky objednat takovou krabičku, kam se schovávaj vypadaný dětský zuby a ukázala mi ji! a málem jsem měla panickej záchvat.

SALVATOR: na trubkovy bomby?

SALVATOR: Vidíš, já při podobném stěhování akorát přicházím na to, že všechny tyhle schraňované poklady jsou úplně na hovno, nic z toho nefunguje jak má, a pár krabiček s mixem věcí z Bauhausu udělá řádově lepší práci.

To se tak stane, kdyz komunisticka generace zvykla na to ze si musej pomalu vyrabet samodomo i hajzlpapir, odkoji dalsi generaci na pc adventurach kde se hodi kazdej spurek. A za tu dobu ma kazdej elektro spurek nejmin 5 generaci.

Jako na rovinu, ani nevíte, jak sem po přestěhování do 100 let starýho baráku a zařízení dílny v něm byl rád, že sem předchozí roky škudlil každej šroubek, vrut a podložku a podobný kraviny, co mi zbyly.

TOOMIX: muj muz jednou spravil mikrovlnku nahradnim spojovacim dilem od skrine, kterou jsme v te dobe uz pet let nemeli.
Dodneska o tom slysim, kdyz chci neco vyhodit s tim, ze to nepotrebujeme! 😀

Jsem přesně tento typ, co se týká kabelů, všelijakých redukcí a nabíječek

Dads when that random “just in case” piece of junk finally comes in handy 🥹 #shorts
https://youtube.com/shorts/7Fw7bZoPyVU?si=N9BVdOUTIQVB2weF

MICHELLEDANIELS: hustý :) Hele... neteře jsou hrozně fajn lidi, m,ám ještě malou neteř teda, ale mám ledničku pnlou jejich obrázků :)

KOPRETKA: jojo... taky posloucham rejpave, od koho mam ty diamanty (nemam diamanty), ten snubak, tu Pandoru, že asi přítel a hrdě říkám, že to nejsou úplatky, ale darky od neteře, ktera na ně maka na brigádě, protože me mq ráda. A o to je nosim raději :)

Nemam ráda prosecco a když se někdo baví o tom, že si k tomu dali prosíčko, tak vidim, jak usrkava z te vinné skleničky s malíčkem a nosem nahoru a připadají si posh s lahví z Lidlu za sedm pětek jen proto, že to má bublinku.

Nikdy jsem od žádného chlapa nedostala šperk(když nepočítám prsten z pouti). A občas se přistihnu jak čučím do výlohy klenotnictví koukám na náušnice a prstýnky a vymýšlím si příběhy... Někdy jsou to šťastné příběhy, někdy méně šťastné. A dost často těm příběhům závidím...