Já se přiznám, že mám převážně bakteriofobní OCD a před lety mě i taková blbost, jako že mi víčko od petky spadlo venku na chodník, dokázala úplně rozhodit, protože bylo vyloučeno, abych ho nasadila zpátky, když bych z toho mohla chytit kdovíjakou chorobu, ale zároveň jsem nevěděla, čím teda tu láhev zavřít.
Dneska už mám svoje obsese celkem pod kontrolou, ale stejně mi vědomí, že už mi to víčko spadnout nemůže, připadá docela uklidňující.